Česko potřebuje dva až tři tisíce nových dárců krve ročně

Domácí

Česko potřebuje dva až tři tisíce nových dárců krve ročně
Čtyřnásobný mistr světa ve sportovním lezení Adam Ondra podpořil bezpříspěvkové dárcovství krve ve Fakultní nemocnici Brno. Foto: Fakultní nemocnice Brno
GALERIE collections

Brno - V Česku není dost nových dárců krve, kteří by pokryli úbytek těch stávajících způsobený věkem nebo nemocemi. Bez dobrovolníků přitom léčba řady těžkých nemocí a akutních stavů není možná, protože snahy o vývoj „umělé krve“ jsou stále neúspěšné. „Trendem posledních let je obtížnost najít nové dárce. Možná to způsobil Covid nebo nějaká asociálnost lidí. Krve sice není nedostatek, ale dárců nikdy není dost,“ říká lékařka z Fakultní nemocnice Brno Nikola Cíchová.

Kromě dobrého pocitu mohou dárci krve získat den pracovního volna a snížení základu daně z příjmu o tři tisíce korun za každý odběr. Ženy smí darovat krev třikrát ročně, muži čtyřikrát, daňový základ tak mohou snížit o devět, respektive dvanáct tisíc korun. Krevní plazmu je pak možné darovat jednou za čtrnáct dní. Komerční centra za darování poskytují finanční odměnu, obvykle okolo devíti set korun. Pokud se však dárce plazmy nároku na odměnu vzdá, získá slevu na dani ve výši tří tisíc korun.

Lidé mohou být dárci krve, pokud:

  • je jim 18 - 65 let (první odběr do 60 let),
  • váží minimálně 50 kg,
  • netrpí vážným chronickým nebo psychiatrickým onemocněním,
  • neprodělali žloutenku typu B, C,
  • nejsou HIV pozitivní,
  • neprodělali malárii,
  • nejsou alkoholiky,
  • nepatří do rizikové skupiny (promiskuitní způsob života, užívání drog),
  • nebyli v letech 1980-96 více než 12 měsíců v Anglii.

Kromě obecných zdravotních předpokladů je důležité vzít v úvahu také aktuální podmínky, jakými je například nedávné užívání antibiotik, cestování nebo nové tetování.

Proč se lidé stávají dárci

Lidé se pro dárcovství rozhodují z různých důvodů. „Chtěla jsem udělat dobrou věc a někomu pomoct. Navíc jsem zjistila, že mám vzácnou skupinu krve 0,“ uvádí manikérka Monika Kramářová, která daruje krev bezplatně. Někteří pak v dárcovství vidí i finanční výhodu. „Jsem studentka a potřebuju peníze. Abych byla upřímná, o tom, že bych někomu dárcovstvím pomohla, jsem nijak hluboce nepřemýšlela,“ říká studentka jazykových kurzů Sofya Khokhlova, která pravidelně daruje krevní plazmu.

Finanční odměny dárců

Podle Etického kodexu darování krve a léčby krevní transfúze nesmí být peněžní zisk motivem pro rozhodnutí darovat krev. „Odměny mohou vyvolávat nebezpečnosti ze strany dárce. V komerčních centrech je největší podíl mladých studentů, pro které je dárcovství jakýmsi zdrojem přivýdělku,“ vysvětluje Cíchová. Ta obecně zdůrazňuje, že plazma je sice potřebná pro výrobu léků, ale nenahradí plnou krev, která může pomoct v krizových akutních situacích.

Jedním z nejpopulárnějších komerčních center odběru plazmy je Plasma Place. Dárcům poskytuje zmíněnou peněžní odměnu. „Finanční náhrada je pokrytím nákladů dárce na odběr, jako je čas, příprava, případně i náklady na jeho cestu do odběrového centra,“ zmiňuje manažerka brněnské pobočky centra Soňa Adlerová. „Dárci totiž často přicházejí proto, že jednoduše chtějí pomáhat. Vědí, že z plazmy se vyrábějí léky například pro onkologicky nemocné pacienty,“ doplňuje. Každý dárce v centru prochází vstupní a průběžnou prohlídkou u lékaře a podpisem dotazníku potvrzuje, že nezatajil žádné důležité informace. Odebraná plazma je pak testována v laboratoři, a pokud není vhodná k dalšímu zpracování, je dárce trvale nebo dočasně z dárcovství vyloučen.

Jedním z center odběru plazmy je společnost Plasma Place.
Jedním z center odběru plazmy je společnost Plasma Place. Foto: Plasma Place

Někteří lidé se darování bojí, protože pro ně teoreticky může v budoucnu znamenat riziko poruchy krve. „Pokud budete dárcem a rozvine se vám porucha krve ve stáří, zpětně nezjistíme, jestli je to způsobeno odběry,“ informuje Cíchová. Člověk je však podle ní na pravidelnou ztrátu krve zvyklý. Třeba při porodu může žena někdy ztratit i dva litry krve.

V Brně je možné darovat krev například na Transfuzním a tkáňovém oddělení Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích. Prvodárci mohou přijít od pondělí do pátku i bez předchozí objednávky, a to od půl sedmé ráno do jedné odpoledne. Další možnost poskytuje Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, kde zájemci mohou v rámci kampaně Darujeme o 105 darovat krev ve čtvrtek 25. dubna od půl osmé do půl dvanácté.

Jak probíhá odběr krve

  1. Šatna: přidělení pořadového čísla
  2. Evidence: kontrola dokladů a dotazníku, zaevidování
  3. Odběr vzorků krve: odběr vzorku krve na vyšetření krevního obrazu před odběrem
  4. Vyšetřovna: zhodnocení zdravotního stavu na základě výsledku krevního obrazu, krevního tlaku a dotazníku. Na základě zjištěných skutečností je rozhodnuto, jestli může jedinec darovat krev (plazmu, destičky..)
  5. Kantýna: občerstvení před odběrem
  6. Předbox: omytí předloktí před odběrem, vydání žetonů a stravenky na občerstvení po odběru
  7. Odběrový sál: odběr krve (plazmy, trombocytů), odpočinek po odběru
  8. Šatna: vydání potvrzení o odběru, potvrzení parkovacího lístku

Samotný odběr 450 mililitrů krve trvá od pěti do deseti minut.

Zdroj: Fakultní nemocnice Brno

 

Další články o dárcovství