Babiš se stává autoritářským populistou, shodují se politologové

Brno - Proč prezidentské volby vyhrál Petr Pavel, kde v předvolební kampani udělal Andrej Babiš chybu a proč by kvóty mohly pomoct rovnějším podmínkám pro ženy při vstupu do politiky? Nejen o tom diskutovali politologové, kteří se sešli na brněnské Fakultě sociálních studií ve čtvrtek 13. dubna.

V hlavním bloku Politologického sympozia se diskutující zaměřili na úspěch Petra Pavla v prezidentských volbách a na nedostatek žen v politice. Mezi diskutujícími byl politolog a současný zaměstnanec hradní kanceláře Tomáš Lebeda, politolog z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Miloš Brunclík a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity Vít Hloušek.

V souvislosti s výhrou Petra Pavla je nutné zamyslet se i nad prohrou jeho soupeře z druhého kola Andreje Babiše. Podle diskutujících si Babiš zavřel cestu na Hrad zejména užíváním sílící agresivní rétoriky. „Začal se posouvat od měkkého populisty k někomu, koho bychom mohli označit za autoritářského populistu,“ vysvětlil Lebeda. Babišův neúspěch pro něho samotného ale nemusí být až takovou prohrou. „Sice Babiš volby nevyhrál, ale možná si tím pomohl k tomu, aby v budoucnu vyhrál volby jiné, kde k vítězství nebude potřebovat hlasy půlky voličů,“ doplnil Hloušek.

Neúspěch Danuše Nerudové

Odborníci se zaměřili i na neúspěch Danuše Nerudové, které podle Brunclíka ve srovnání s často zmiňovanou Zuzanou Čaputovou chyběl silný příběh. „Slovenská prezidentka má za sebou boj dobra se zlem, zatímco Nerudová se potýkala s univerzitní kauzou a nebyla schopna podobný příběh nabídnout. Prezident potřebuje mix různých vlastností, příběhu a samozřejmě kompetencí a ctností,“ popsal Brunclík.

Voliči podle Lebedy po třech přímých prezidentských volbách taky pochopili, že většinový systém je neúprosný, a začali tak volit rozumem už v prvním kole. „Pokud srdcem rozdáme karty v prvním kolem spatně, můžeme mít v druhém zaděláno na problém,“ vysvětil Lebeda možný neúspěch Danuše Nerudové.

Hloušek se zároveň zamyslel nad jejím posláním jako prezidentky. „Položme si otázku, proč chce být Danuše Nerudová prezidentka - protože chce. Chyběl tomu nějaký další aspekt, který by nám jasně dal najevo, že by prezidentkou být měla,“ zhodnotil Hloušek.

Současný systém není ženám nakloněný

Na diskuzi měla dorazit i politická marketérka Anna Shavit. Kvůli nemoci se ale akce účastnit nemohla. I tak se hosté, jimiž byli samí muži, dotkli témat týkajících se žen v politice. „Strany se mají snažit dát ženám prostor, měly by jim být otevřené. Vnitrostranické mechanismy by neměly být nastavené tak, že jsou pro celou řadu žen diskriminující a z principu je vytěsňují někam na okraj,“ vysvětlil problematiku Lebeda. I podle Hlouška není současný stranický systém ženám nakloněný. „Jediná strana, která je ženám otevřená a něco pro jejich větší participaci dělá, jsou Zelení, jejichž preference jsou ale mizivé,“ doplnil Hloušek.

Řešení tohoto problému však není jednoduché. Zvlášť v situaci, kdy jedním z největších problémů je samotná politická kultura. „Technicky se nabízejí kvóty. Otázkou je, jak by fungovaly. Já bych je sice nechtěl, ale soustřeďme se na to, jak fungují české politické strany,“ vysvětlil Hloušek.

Podle Lebedy může být řešením rozumné nastavení kvót. V českém kontextu se o tomto řešení ovšem mluví jako o příliš levicovém tématu. „Je to poměrně jednoznačné, za třicet let jsme nebyli schopni vybudovat mechanismy k tomu, aby ženy v politice participovaly. Je třeba přemýšlet o řešení, který tento problém přetne, a obávám se, že je nutné udělat to legislativně,“ popsal Lebeda. Podle něj by mohl fungovat plán, podle kterého by se s každými dalšími volbami kvótní kritéria postupně zpřísňovala, a až by se žen do politiky dostalo dostatek, úplně by vymizel. „Stranám by nakonec nezbývalo nic jiného, než začít dělat formální i neformální změny. Podobné řešení známe i ze zahraničí,“ doplnil Lebeda.

Na formuláře formulářem

Začínající blok sympozia patřil spíš teoretičtější stránce prezidentských voleb. Ústavní právník a odborník na politiku Jan Kysela se dotkl zejména problematiky stížností týkajících se podávání kandidatur a následně stížností na konání voleb. Mimo jiné zmínil taky vypořádání se Nejvyššího správního soudu s takzvanými formulářovými podáními. „Vznikají v řetězových e-mailech, množí se a přistávají v podatelně. Nejvyšší správní soud se s tím ale vypořádal chytře. Tam, kde jsou formulářová podání, jsou i formulářové odpovědi,“ uvedl Kysela s tím, že čtyři sta stejných podání má stejnou váhu jako jedno.

Tématu voleb a zahraniční politiky se věnovala Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky, která popsala nezvykle vysoký zájem voličů o mezinárodní politiku v letošních prezidentských volbách. Je podle ní poměrně nečekané, že mezi třemi nejsilnějšími kandidáty ani jeden striktně neodsuzoval českou podporu Ukrajiny v rusko-ukrajinském konfliktu. „Babiš se pokusil oslovit voliče, na které má válka největší dopad, i tak se ale nepostavil na stranu Ruska. Ačkoliv tato rétorika například v Maďarsku funguje, u nás tomu tak nebylo v prezidentských ani v parlamentních volbách. Může to být způsobeno tím, že to zkrátka Andrej Babiš nedělá dobře, a taky tím, že o tyto názory Češi nestojí,“ zhodnotila Janebová.

Ve stejném bloku promluvil i politolog a expert na politický marketing Miloš Gregor, který se zaměřil na etiku politických kampaní v souvislosti s umělou inteligencí. „Psaní textů touto technologií nevidím jako problematické. V současné době texty, které čteme od politiků například na sociálních sítích, stejně píšou zaměstnanci politických stran,“ uvedl Gregor.

Politologické sympozium tradičně pořádá Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. Účastní se ho politologové ze zahraničí i celá řada studentů nejen politologie.