Vysoká mája by měla být kvůli váze co nejtenčí, říká její stavitel

Velké Němčice - V mnoha moravských obcích se dodnes dodržuje tradice ručního stavění máje. Pomáhají při něm stárci, jejich tátové, kamarádi a vůbec všichni muži, kteří nechtějí jen stát opodál a pouze se dívat. To, že na vzpřímení stromu vysokého přes dvacet metrů je potřeba hodně silných paží, ví nejlépe Jaroslav Helma z Velkých Němčic. Stavění máje tam řídí po vzoru svého dědy a otce už pět let. „Jakmile je strom postavený přes 45 stupňů, máme vyhráno,“ říká Jaroslav Helma.

Jakou nejvyšší máju jste pomáhal stavět?

Měla třicet devět a půl metru. Ve Velkých Němčicích jsem šel tehdy za prvního stárka. Stavění máje řídil můj otec, který si chtěl vyzkoušet postavit ji tak vysokou. Věnoval tomu spoustu času. Přípravy trvaly asi půl roku.

Jak jste se na to tehdy připravovali?

Otec se kvůli tomu jel podívat do Lanžhota, kde mája měří i padesát metrů a i dvakrát ji nadstavují. Znamená to, že mája není z jednoho stromu, ale spojuje se z více kusů. Dopředu jsme také potřebovali sehnat hodně chlapů na zvedání. Řešilo se, odkud strom dovézt. Když ho traktor tehdy přivezl a dali jsme ho na zednické kozy, byl tak těžký, že se provalily a spadly na zem. Mája mohla mít tak tři tuny. Stavěli jsme ji od sedmi hodin večer až do tmy.

Letos jste dvaceti metrový strom stavěli dvacet minut. Jaký vliv má výška stromu na obtížnost stavění?

Rozhodující je hlavně váha, která se od výšky odvíjí. Potom taky záleží na tom, jestli se mája nadstavuje. Hrozí, že se ve spoji zlomí, když je spoj krátký nebo špatně uříznutý. Mája se pak musí přeřezat, zkrátit a spojit znovu obručemi.

Co vedlo k tomu, že jste začal řídit stavění máje?

Prvně začal ve Velkých Němčicích máju stavět můj děda. Po něm to převzal otec a když byl nemocný, tak mě tlačil k tomu, abych to po jeho smrti převzal. Nadšený jsem úplně nebyl, ale šel jsem do toho a dělám to asi pět let. Poprosil jsem ještě strýce, bratra mého táty, ať mi s tím pomůže.

Co může být na stavění máje nebezpečné?

Ráhna, která používáme, jsou stará asi deset let a letos v nich tak praskalo, že jsem si říkal, že bychom je už měli vyměnit. Z pohledu bezpečnosti by bylo nejhorší, kdyby ráhna ujela, nedej bože někomu ublížila, a mája by celá spadla. Lidé by proto neměli stát přímo pod kmenem. Kdyby se strom začal třeba lámat, myslím, že bychom si toho včas všimli, protože praskání je slyšet, a bezpečně bychom ho položili.

Stal se někdy někomu úraz?

Na vršku máji jsou přivázaná lana, která potřebujeme pro jištění a vyrovnávání. Dříve, asi před čtyřiceti lety, je přivazovali napevno a první stárek musel po dostavění vylézt do těch patnácti metrů, aby lana odvázal. Jednou se stalo, že spadl a zranil se. Můj děda proto přišel s uzlem, který se nemusí ručně odvazovat, ale stačí za lana určitým způsobem zatahat.

Kolik lidí je na stavění potřeba?

U každého ráhna by mělo stát minimálně pět chlapů a někdo musí držet jistící lana. V letošních podmínkách bylo proto potřeba alespoň třicet lidí. Přišlo jich ale víc. Někdo také musí zatloukat kmen. Je to fyzicky náročná práce. Když hodně prší nebo se mája třeba zlomí, musí se se stavěním počkat do příštího dne. V takovém případě hrozí, že v sobotu ráno nepřijde dostatek lidí.

Jaroslav Helma (35)

Jaroslav Helma pochází z Velkých Němčic. Stavět máju ho naučil jeho otec, který se to naučil zase od svého otce. Rodinnou tradici Jaroslav Helma převzal před pěti lety. Letošní květnová mája ve Velkých Němčicích měří 21 metrů. 

V jakém momentu si řeknete, že už jste takříkajíc z nejhoršího venku a máju se vám s největší pravděpodobností podaří postavit?

Jakmile je nad zemí přes 45 stupňů, máme vyhráno. Ve 45 stupních je největší tlak na spoj, pokud tam nějaký je. V 60 stupních už je to pak skoro hotové. Jakmile mája stojí vzpřímeně, jde už spíše o estetiku, aby nebyla nakřivo.

V některých obcích staví máju jeřábem. Jaké to má výhody?

Je to bezpečnější, ale nestmelí to lidi. Mája díky takové technice stavění může být také vyšší nebo mít větší korunu. Když ji zvedáte ručně a chcete ji dlouhou, musí být co nejtenčí, s malým vrškem a co nejméně kritickými místy, jako jsou třeba ohyby.

Mája se v obci staví dvakrát ročně. Jednou v květnu, kdy stárci připravují májovou zábavu, podruhé v létě na hody. Strom v sobě skrývá mnoho symbolik, jako plodnost nebo mládí. Věnec a vršek máje děvčata zdobí krepovými stuhami.