Vrací se jako soupeř: Florbalista Lukáš Punčochář se chystá na duel s Bulldogs Brno

Brno - Z mateřského klubu až na vrchol českého florbalu. Teď se Lukáš Punčochář vrací zpět – ale v dresu soupeře. Co čeká od utkání proti Bulldogs Brno a co očekává od konce sezóny?

Lukáš Punčochář je český florbalový obránce a reprezentant. Svoji kariéru zahájil v klubu Bulldogs Brno, kde poprvé nastoupil za mužský tým v sezóně 2019/2020 v 1. lize. Během pandemie covidu-19 hrál za finský tým do 21 let Westend Indians. Po návratu do Česka dohrál ročník 2020/2021 na hostování v superligovém klubu FbŠ Bohemians. Následně přestoupil do týmu Florbal MB, se kterým v sezóně 2021/2022 získal mistrovský titul. V reprezentaci se podílel na zisku zlaté medaile na Mistrovství světa do 19 let v roce 2021 a stříbrné medaile na seniorském Mistrovství světa v roce 2022.

Boleslav má za sebou poměrně úspěšnou šňůru. Kdybychom pominuli prohru ve finále Champions Cupu, tak jste vyhráli 16 zápasů v řadě. Jaká je aktuální nálada v týmu?

Myslím, že jsi to shrnul dobře. Měli jsme jedinou porážku, předtím nás ještě porazil Chodov, což pro nás byla také tvrdá rána. Teď ale držíme vysokou úroveň výkonů. Jsme mimo Champions Cup i pohár, takže se soustředíme pouze na ligu. To se odráží i na našich výsledcích. Nálada v týmu je skvělá, což je vidět i na trénincích. Cítíme se dobře, víme, že musíme makat dál a každý z nás je teď maximálně soustředěný na to, co nás čeká. Vítězná série nám samozřejmě dodává sebevědomí a chceme ji co nejvíce prodloužit.

Začátek sezony nebyl ideální. Myslíš, že to bylo způsobené soustředěním na Champions Cup a Pohár?

Určitě to mělo vliv. Na začátku sezony jsme odehráli hodně zápasů v krátkém časovém období, což znamenalo, že jsme se museli připravovat na různé soupeře a do toho přišla i zranění. To nám narušilo stabilitu sestavy a chvilku trvalo, než jsme si na všechno zvykli. Myslím si, že jsme se v průběhu sezony postupně dostávali do formy. Škoda, že jsme v poháru a Champions Cupu nedosáhli lepších výsledků, ale teď už se plně soustředíme na ligu a snažíme se z těchto zkušeností poučit.

Do play off zbývá pět zápasů. Který soupeř budí největší respekt?

Tatran a Vítkovice jsou určitě soupeři, kteří si zaslouží naši největší pozornost. Jsou to silné týmy, které mají kvalitu a zkušenosti. Navíc jsou to potenciální soupeři i v play off, takže si proti nim chceme vybudovat mentální převahu a dobře se na ně připravit. Každý zápas proti nim je velmi důležitý nejen z hlediska bodů, ale i kvůli tomu, že v play off rozhodují právě detaily a psychická odolnost. Myslím, že nás čekají těžké zápasy, ale zároveň i skvělá příležitost ukázat naši sílu a nastavit si správný mindset do vyřazovacích bojů.

Pokud byste opět postoupili do finále proti Tatranu, změnili byste něco v přípravě?

Myslím si, že loňská příprava byla velmi dobrá. Sehráli jsme výborné utkání a rozhodovaly opravdu jen detaily. Bohužel stačila jedna střela, pár nepřesně vyřešených situací a bylo hotovo. Letos jsme na těchto drobnostech hodně pracovali, bylo to jedno z hlavních témat sezony. Chceme se z chyb poučit a být připravení i na ty nejmenší nuance hry. Momentálně si myslím, že se nám to daří a výsledky to potvrzují. Samozřejmě, konkrétní věci, které bychom změnili, si necháme pro sebe, ale klíčové bude být maximálně koncentrovaní a efektivní v zásadních momentech. A hlavně – dát o gól víc než soupeř, to bude stačit.

V neděli vás čeká utkání s Bulldogs. Jak jsi vnímal jejich návrat do Superligy jako jejich odchovanec?

Měl jsem z toho velkou radost. Celou jejich cestu jsem sledoval a o to víc mě těšilo, že se jim podařilo postoupit zpět mezi elitu. Zvlášť když se v průběhu sezony vrátil Peťa Koláčný, což byl další impuls, abych jejich zápasy sledoval ještě pozorněji. Dokonce jsem se byl podívat i na některých utkáních. Samozřejmě mě trochu mrzelo, že jsem toho nemohl být součástí, ale tak to prostě je. Každopádně věřím, že Bulldogs mají na to, aby se v Superlize udrželi a v budoucnu na tento úspěch navázali.

Jaké to bylo hrát proti svému mateřskému týmu?

Byl to zvláštní pocit. Navíc to bylo krátce po mém zranění, takže jsem sám nevěděl, co od toho očekávat. Neřekl bych, že jsem byl nervózní, ale rozhodně to bylo jiné než běžný ligový zápas. Na jednu stranu jsem si ho chtěl užít, na druhou stranu jsem chtěl hrát naplno a ukázat, že jsem se posunul. Myslím si, že podobné to bude i o víkendu. Bude to specifické, ale těším se na to. Vím, že Bulldogs do toho dají všechno a bude to zajímavá konfrontace.

Máš v Bulldogs ještě nějaké bývalé spoluhráče?

Ano, je tam spousta kluků, se kterými jsem začínal, a těším se, že si s nimi opět zahraji. Bude to skvělý souboj a věřím, že si to společně užijeme. Takové zápasy mají vždycky trochu jinou atmosféru, protože tam je spousta známých tváří, ale zároveň každý chce vyhrát.

Bude tě na Vodově podporovat rodina a přátelé?

Ano, ale nepotřebuji žádný obrovský kotel. Budu rád, když dorazí moji nejbližší a pár přátel. Po zápase si s nimi určitě rád popovídám a prohodím pár slov. Tyhle momenty mám rád, protože i když člověk hraje na nejvyšší úrovni, pořád je důležité mít kolem sebe lidi, kteří ho podporují a fandí mu nejen v dobrých časech, ale i v těch těžších.

V čem vnímáš největší rozdíl mezi oběma týmy? V Bulldogs už nějakou dobu nejsi, ale kdybys to měl zhodnotit podle svých zkušeností a současného působení v Boleslavi, jaké jsou hlavní rozdíly?

Abych byl upřímný, porovnávat tyto dva týmy není úplně snadné. Když jsem působil v Bulldogs, hráli jsme první ligu a podmínky tam byly úplně jiné než v Boleslavi. Celková organizace klubu, tréninkový proces, zaměření na výkonnostní růst hráčů – ve všech těchto aspektech má Boleslav navrch. Věřím, že Bulldogs mají jasnou představu o tom, kam chtějí směřovat, a snaží se přiblížit nejlepším týmům. Mají potenciál, ale momentálně ten rozdíl mezi námi vnímám jako značný. Nicméně pokud na sobě budou dál pracovat, mohou se v budoucnu posunout mnohem výš.

Vaše poslední střetnutí v Boleslavi skončilo jednoznačně ve váš prospěch. Bulldogs ale od té doby změnili realizační tým a mají několik nových hráčů. Čekáš, že to v nadcházejícím zápase bude znát?

Myslím si, že určité změny v jejich hře mohou být vidět. Každý nový trenér přináší do týmu jiný pohled, novou energii a může se snažit změnit styl hry. Na druhou stranu kvalita je jednoznačně na naší straně a to se odráží i na výsledcích. Neočekáváme, že by se jejich přístup a herní projev dramaticky změnil natolik, aby nás to zaskočilo. Víme, že Bulldogs se chtějí prezentovat jinak a budou mít motivaci ukázat, že se posunuli, ale nemyslím si, že by to zásadně ovlivnilo výsledek zápasu. My se budeme soustředit na svůj výkon a hrát naši hru.

Bulldogs v této sezoně zatím nebodovali tak, jak by si přáli. Po 22 zápasech mají na kontě jen tři body za prohry v prodloužení nebo na nájezdy. V čem podle tebe tkví jejich největší problém? Proč se jim nedaří tak, jako například Kladnu, které je také nováčkem v lize, ale přece jen si vede o něco lépe?

Očekával jsem, že jejich výkony budou o něco lepší, ale myslím si, že to souvisí s nastavením týmu a jeho cíli. Od začátku sezony bylo jasné, že Bulldogs se nebudou soustředit na boj o play off, ale hlavním cílem je udržení v Superlize. Pokud se jim to povede, nebude nikoho zajímat, že získali jen pár bodů – důležité bude, že v lize zůstanou a budou mít možnost na sobě dál pracovat. Pokud by si stanovili ambicióznější cíle a nedařilo se jim je naplnit, pak by to bylo zklamání. Ale vzhledem k tomu, že od začátku šlo hlavně o udržení, jejich současná situace není až tak překvapivá. Uvidíme, jak se jim bude dařit na konci sezony.

Pokud by Bulldogs dokázali Superligu udržet, věříš, že by se v ní mohli stabilizovat? A pokud ano, uvažoval bys někdy o návratu do Brna?

Věřím, že Bulldogs mají na to, aby si Superligu udrželi. Jak už jsem říkal, jejich hlavním cílem je zůstat v nejvyšší soutěži, a pokud se jim to podaří, mohou na tom dál stavět. Klub je v procesu vývoje, hledají způsoby, jak tým posunout a dát mu nový impulz. Pokud se jim podaří získat stabilitu, přilákat kvalitní hráče a zlepšit zázemí, mohou být v budoucnu konkurenceschopní. A co se týče mého návratu do Brna – určitě bych si jednou chtěl kariéru v Brně ukončit. Je to jen otázka času a životních priorit, kdy by to mohlo nastat.