Kauce nemá sloužit majitelům na rekonstrukci bytu, říká právnička

Brno - Jistina, nebo také kauce, je něco, s čím se lidé běžně setkávají v nájemních smlouvách. Na veřejném setkání Iniciativy nájemníků a nájemnic (INN) o ní včera 30. dubna mluvila právnička a členka INNu Hana Vašíčková. Vysvětlila, za jakých podmínek se má kauce vracet a na co je dobré si dát při uzavírání smlouvy pozor.

Kauci lidé často berou jako peníze, které už nikdy neuvidí. Někteří pronajímatelé její nevracení obhajují opravami a opotřebením. „Mít ve smlouvě jistinu není zákonná povinnost. Je to taková záloha, která slouží k zaplacení velkých škod, které zapříčinili nájemníci. Nepočítají se do toho drobné úpravy, ani běžné opotřebení. Proto je potřeba pořádně si kontrolovat předávací protokol,” uvedla právnička Hana Vašíčková.

V předávacím protokolu by nemělo chybět veškeré vybavení bytu a jeho poškození. Je možné připojit také fotky. Stává se ale, že pronajímatelé hledají i drobné škody, za které si jistinu nemohou nechat. „Majitel bytu po mně chtěl, abych před opuštěním byt vymalovala, ačkoli, když jsem se rok předtím nastěhovala, byl čerstvě natřený. Neudělala jsem to, a tak mi kauci nevrátil. Ještě poslal fakturu za vymalování jeho vlastní firmou,” vyprávěla nájemnice Veronika Maříková. „Zjistila jsem, že to není legální, a proto jsem majiteli poslala předžalobní výzvu,” dodala.

Existují i pronajímatelé, kteří jistinu ve smlouvě nemají. „Po svých nájemnících, mladé rodině s dětmi, jsem kauci nechtěla, protože je znám. Kdybych je neznala, rozhodně bych ji požadovala, samozřejmě v rozumné výšce. Občas už mi to přijde hodně vysoké, trojnásobek nájemného je prostě moc,“ řekla pronajímatelka bytu Hana Paseková. Snaží se být ke svým nájemníkům ohleduplná, ale ví, že to nedělá každý.

Podle občanského zákoníku mají nájemníci právo na úročení jistiny - tedy roční přičítání konkrétní částky k původní kauci (úrok). Například pokud by nájemník zaplatil kauci deset tisíc korun a úroková míra ve smlouvě by byla pět procent, po roce už by měl nárok na vrácení deseti tisíc pěti set korun. Pět set korun by tedy získal díky úročení. Mnohdy o tom ale nevědí ani nájemníci, ani majitelé bytů. „Úrok je nejlepší stanovit rovnou v nájemní smlouvě. Když to v ní uvedené není, počítá se složitěji z dat České národní banky za rok uzavření smlouvy. Pokud pronajímatel kauci nevrátí, přidávají se ještě úroky z prodlení,” vysvětlila Vašíčková. Soudních rozhodnutí je k problematice zatím málo. Může se tedy stát, že by se nájemník, který by chtěl kauci i s úroky, musel obrátit na soud.

Veřejná setkání INNu se konají téměř každý měsíc. Snaží se pomáhat nájemníkům získat lepší podmínky bydlení v podnájmu. Iniciativa poskytuje pro své členstvo také právní poradenství a podporu v komunikaci s pronajímateli, například při prohlídce bytu.