Organizátorka slavičínského Pridu: Jsme tu a nenecháme sebou házet

Slavičín - Sára Vašičková je drobná dvacetiletá studentka estetiky a filmových věd. Na první pohled zaujmou její kudrnaté hnědé vlasy s nádechem do zrzava, vzápětí upoutá pozornost její výrazně barevné oblečení a nakažlivá pozitivní energie. Co na ní ale na první pohled člověk poznat nemůže, je její neheterosexuální orientace. Je bisexuálkou a hlavní organizátorkou festivalu Slavex Pride, slavičínské oslavy hrdosti zaštítěné spolkem Prague Pride.

Hlavní motivací pro uspořádání akce byl duel zveřejněný internetovou televizí DVTV v srpnu 2019. Debatoval v něm pražský zastupitel Jan Wolf s primátorem Zdeňkem Hřibem. Wolf Hřibovi řekl, že v jeho rodném Slavičíně na Zlínsku by vyvěšení duhové vlajky neprošlo kvůli významnému zastoupení křesťanů.

„Jeli jsme tehdy zrovna s kamarády na Prague Pride. Někdo ve vlaku zapnul DVTV a viděli jsme tento rozhovor,“ vzpomíná nostalgicky Vašičková. Právě v tu chvíli se jí v hlavě zrodila myšlenka Wolfovo tvrzení vyvrátit. „Není pravda, že by ve Slavičíně nemohla vlát duhová vlajka. Rozhodli jsme se dokázat, že ve Slavičíně queer (zastřešující výraz pro neheterosexuály nebo trans* osoby - pozn. redakce) lidé jsou a nenecháme sebou házet,“ říká se zápalem. Deset dní po pražském festivalu tak uspořádala první Slavex Pride.

Podle slov Vašičkové šlo o komorní akci, bylo na ní odhadem dvacet účastníků. „Vyfotili jsme se s duhovou vlajkou před radnicí a šli jsme si koupit jídlo," líčí s jemným smíchem. Druhý ročník festivalu se nesl v podobném duchu, po pořízení fotografie si návštěvníci sedli do altánku v místním parku a hráli seznamovací hry.

Následně se o akci dozvěděl spolek Prague Pride, který dělal výzkum života queer lidí v regionech. „Nějak se dopátrali k nám, a protože lokální působení LGBT+ komunity podporují, nabídli nám pomoc s organizací třetího ročníku. Díky nim jsme ho mohli dotáhnout do větších rozměrů,“ vysvětluje Vašičková vděčně.

Navzdory změnám byla podle Vašičkové atmosféra stejně jedinečná jako v předchozích ročnících. „Ale co se týče organizačních záležitostí, vystoupalo to z nuly na sto. Z náhodného místa v parku jsme se přesunuli do slavičínské sokolovny a tu se nám podařilo krásně nazdobit,“ sděluje pyšně. Součástí programu byl hudební doprovod kapely Favorite Obsession a promítání filmu Lola. Návštěvníci si také mohli vybrat vlastní zábavu z mnoha stánků a workshopů. „Bylo to fakt něco úplně nového pro Zlínsko a pro Moravu, co se queer akcí týče,“ zamýšlí se Vašičková a mimoděk si u toho prohrabuje vlasy.

Slavex Pride je určen úplně pro všechny, kdo se chtějí podívat, jak Pride událost může vypadat. Cílovou skupinou ale tvoří LGBT+ mládež, která nemá možnost vyjet na velké queer akce například do Prahy nebo Ostravy.

Že na Zlínsku žijí i netolerantní lidé, pocítil tým Slavex Pridu z některých odezev. Dostalo se mu dokonce i nenávistných komentářů. „Do závěrečného dotazníku nám přišlo pár trollů. Napsali nám, že Okamura by nás srovnal do latě. V další reakci nás někdo označil za divné. Prý nemáme práva a máme táhnout pryč," krčí rozpačitě rameny Vašičková. Vyloženě osobně s týmem do křížku nikdo nepřišel, Vašičková ale připouští problém s vedením města. „Radnice se dlouho zdržovala s vyjádřením, jestli nám sokolovnu vůbec pronajmou,“ říká.

Přímo v průběhu události se na nástěnce před sokolovnou objevil ručně psaný plakát s nápisem „Sodomie zkáza společnosti“. Vašičková to ale označuje za skoro úsměvné, zvlášť v kontrastu s naprostou většinou pozitivních odezev. „Měli jsme štěstí, že jsme pořád ještě malé setkání. Takže se naštěstí nic víc nevyhrotilo,“ komentuje.

Ne všichni místní vnímali Slavex Pride pozitivně, což se projevilo i na fámách, které se maloměstem nesly. „Zachytila jsem drby, že o tom mluví skoro všichni chlapi v hospodě a hrozně je to štve. Jeden známý se mě zeptal, jestli jsem se zbláznila. Akorát to tedy řekl trochu vulgárněji,“ směje se. S jiným kamarádem kvůli Slavex Pridu přerušili kontakt úplně.

Přes to všechno se Vašičková na další ročník těší. A to i kvůli nově nasbíraným kontaktům a podnětům, jak čtvrtý slavičínský Pride vylepšit. „Plánujeme jednu novinku ve Zlíně, ta je zatím tajná. Můžu ale říct, že akci zkrátka trochu rozšíříme i za hranice Slavičína. A hlavně to celé bude už jenom lepší a lepší,“ myslí si Vašičková.

Od letošní akce uplynulo téměř čtvrt roku. „V téhle chvíli už není tak silná ta euforie, že se nám to vůbec podařilo. Zároveň se ale ještě nerozproudily přípravy. Rozebíráme vzhůru nohama celou událost, čeho byl nedostatek a čeho bylo naopak příliš,“ popisuje Vašičková. Celkově se podle ní ale toto období nese v klidném duchu.

„Každý rok jsem byla nesmírně vděčná, že to nějak vyšlo. A letos jsem sice běhala půlku akce tam a zpátky a měla s tím spoustu nervů. Nakonec ale bylo neskutečně super se na všechnu tu práci podívat a říct si, že to stálo za to,“ uzavírá.