Co stojí za popularitou seriálu Squid Game a jaké sdělení ukrývá

Barvy, násilí, kritika kapitalismu a jednoduchý, ale poutavý děj. Seriál Squid Game se stal nejúspěšnějším seriálem Netflixu, zaplavil všechny sociální sítě a zvýšil prodej bílých nazouvacích bot Vans o téměř 8000%.

Jednoduchý příběh odvyprávěný v devíti epizodách, který si dokázal získat celý svět. Squid Game, v Česku známý také pod názvem Hra na Oliheň, je jihokorejský seriál, který se během pár týdnů stal nejsledovanějším seriálem Netflixu. Je návykový, plný násilí, velmi dobře zpracovaný a najdete si v něm postavy, které budete milovat i nenávidět. Mimo to navíc upozorňuje na sociální a ekonomické problémy, se kterými se potýkají obyvatelé Jižní Koreji.

Hlavním tématem seriálů je soutěž, jejíž výherce dostane velkou finanční odměnu. Tato soutěž spočívá v šesti jednoduchých hrách, které hrají děti v Jižní Koreji a některé pozná i český divák - například obdoba hry cukr, káva, limonáda. Háček je v tom, že kdo prohraje bude eliminován - jinými slovy zabit. Celá hra má dohromady 456 účastníků a ve směs to jsou lidé, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci a mají velký dluh, který nemají šanci splatit do konce svého života.

Sonda do jihokorejské společnosti

Zajímavé je, že nikdo nepředpokládal, že se ze Squid Game stane celosvětový hit. Propagace seriálu byla cílená především na Jižní Koreu a ostatní asijské země, získal si ale diváky po celém světě a ve všech věkových kategoriích. Podle odborníka na východo-asijská média a kulturní studia Tae-sika Kima je jedním z faktorů také to, že s mnoha elementy tohoto seriálu se ztotožní spousta lidí.

„Všeobecné problémy jako polarizace společnosti, sociální vyloučení a rovné příležitosti jsou v příběhu velmi dobře reprezentovány jak hlavním dějem, tak jednotlivými hrami,” vysvětluje Kim. Kromě toho je seriál vizuálně zajímavý a přitažlivý - typický jsou pro něj růžové a zelené obleky, barevné prostředí a černé masky a jeho děj velmi dobře plyne a po každé epizodě má divák pocit, že si musí hned pustit další díl.

Hlavním nástrojem, díky kterému se seriál začal takovou rychlostí šířit, byly sociální sítě a síla slova.„Ke Squid Game mě přivedli především nadšené ohlasy z mého okolí a také celá meme culture, která vznikla okolo tohoto seriálu,” říká student Štefan Talarovič. Na seriálu samotném ho pak zaujalo především to, jak tvůrce seriálu Dong-hyeok Hwang popsal mnoho destruktivních aspektů moderní jihokorejské společnosti skrz tragické příběhy účastníků hry.

Squid Game není pouze brutální seriál kontrastující s dětskými hrami, který divák zhltne za jednu noc, ale také výpověď o jihokorejské společnosti a jejich problémech. Ne všichni diváci však tento podtext zaregistrují.

„Velká část lidí v Jižní Koreji se cítí být ve společnosti handicapována, i když žijí normální a poměrně kvalitní život. Obyčejní lidé si připadají znevýhodněni především kvůli neférové soutěži mezi nimi a vlivnými lidi. Polarizace jihokorejské společnosti se navíc prohlubuje a lidé mají potřebu se neustále srovnávat s ostatními. Hlavní postavy tohoto seriálu tak velmi dobře reprezentují tuto část společnosti - tedy obyčejné lidi, pro které je obtížné přežít ve společnosti, a to i když jsou například dobře vzdělání,” dodává hlubší kontext Kim.

Proč vidět Squid Game?

To, že je seriál opravdu všude, však nyní může nějaké potenciální diváky až odrazovat. „Sám od sebe bych si tenhle seriál nejspíš nepustil, protože bych si připadal jako ovečka, která jde se stádem za trendem,” objasňuje student Lukáš Hubač. Podobný postoj má k seriálu i mnoho dalších lidí, mezi něž patří i studentka Zuzana Šmilňáková. „Raději si pustím filmy, které jsou považované za povedené již pár desítek let a ne na seriál, který je sice populární právě teď, ale za pár měsíců už o něm třeba nebude vůbec řeč."

Pokud by si však někdo rád obohatil svůj seriálový repertoár na zahraniční produkci, která je jiná než americká, je to podle Kima dobrý způsob jak začít více poznávat jihokorejskou tvorbu. „Mnoho lidí má stereotypní představy o asijských, potažmo východoasijských médiích, přitom tady ale můžeme vidět, že i jihokorejská tvorba může nejen zaujmout, ale také dosáhnout toho, že se seriálem budou ztotožňovat lidé z celého světa.”

Jihokorejská média se v posledních letech dostávají do povědomí čím dál více lidem. Ještě před příchodem Squid Game, byl velkým úspěchem film Parazit, který v roce 2020 vyhrál Oscara za nejlepší film a stal se tak prvním snímkem, který v této kategorii vyhrál a není v angličtině.