My Fair Lady ze Zelňáku přinese větší orchestr, novou scénu i kostýmy

Kultura

My Fair Lady ze Zelňáku přinese větší orchestr, novou scénu i kostýmy
Městské divadlo Brno představí příští sobotu novou inscenaci My Fair Lady ze Zelňáku. Foto: Beata Dudová
GALERIE collections

Letošní inscenaci původně anglického dramatu zasazenou do ulic Brna městské divadlo zkrátilo a zasadilo do jiné doby. Hra se dočkala i jazykových úprav brněnského nářečí.

Brno – Nejhranější inscenaci v Brně vůbec, hudební komedii My Fair Lady ze Zelňáku, představí už příští sobotu Městské divadlo Brno. K té se vrací po několika letech. Úprava původní hry George Bernarda Shawa přímo pro brněnské prostředí nabídne divákům divadelní hru v nářečí hantecu. Všechna představení pro letošní sezónu jsou už téměř vyprodaná.

Hra vznikla jako poděkování divákům, kteří divadlo podporovali i během koronavirové pandemie. „Kvůli covidu jsme získali půl roku klidnější práce, tedy dostatečný prostor pro přípravu tohoto představení. Prošlo mnohými úpravami, to nejdůležitější v něm ale zůstává,“ vysvětlil ředitel divadla a režisér muzikálu Stanislav Moša. Už v roce 1999 se rozhodl hudební komedii přenést do ulic Brna. Zároveň přišel s nápadem přeložit jazyk hry do brněnského hantecu.

Nová My Fair Lady tak není pouhou reprízou už dříve hrané komedie. Změny se dotkly obsazení, kostýmů, hudby, délky představení i jazyka. „Ocitáme se na hudební scéně s větším orchestrem. Scéna je pompézní a kostýmy nádherné,“ doplnil režisér Moša. Dřívější inscenace byla dlouhá přes tři hodiny, letošní verze je o čtyřicet minut kratší.

Jazykovým poradcem muzikálu se stal šiřitel brněnského nářečí a bavič Honza „Žanek" Hlaváček. „Jazyk hodně záleží na citu a hantec je srdeční záležitost, nesmí se brát příliš vážně. Slouží jako zdroj obveselení,“ řekl bavič, který dohlížel na to, aby nářečí znělo v muzikálu na patřičné úrovni. „Správný jazyk se totiž vyvíjí, a tedy i hantec,“ doplnil.

Navíc je oproti poslednímu zpracování drama zasazeno do období okolo roku 1910, tedy doby, kdy původní hra Pygmalion nejspíše vznikala. „Hudební zpracování této době přesně neodpovídá, předbíhá do dvacátých let dvacátého století. Zachována je ale tahací harmonika coby symbol brněnské ulice,“ vysvětlil dirigent Karel Cón.

K představení vznikla také nová brožura. Obsahuje informace ze zahraničí, které dosud nebyly v češtině dostupné. Diváci v ní najdou i slovníček hanteckých slov, který je ale z předchozích inscenací. Některé jazykové obměny jsou v něm zaznamenané, ale ne všechny. K mnohým totiž ještě nejspíš dojde.

Časový posun se promítl i do kostýmů. „Tomuto období kralovala secese a móda i dobová silueta se měnily po dvou letech. Tehdy platil ‚dress-code‘ a vyšší vrstva byla od společnosti tržiště odlišena právě oblečením,“ vysvětlila autorka kostýmů Andrea Kučerová.

Původní hra anglického dramatika George Bernarda Shawa měla premiéru roku 1913. Brněnskou verzi pak poprvé publikum zhlédlo v roce 1999. Odehrála se celkem 340krát a navštívilo ji přes 130 tisíc diváků. V březnu roku 2012 se u nás muzikál dočkal obnovené premiéry a od července roku 2013 se hrál také na Biskupském dvoře.

Další články o kultura