Primární příčinou segregace je rasismus, říká sociální pracovnice

Brno - Segregace Romů ve vzdělávání je dlouhodobý a stále přetrvávající problém českého školství. Podle průzkumu PAQ Research zůstává přes 130 škol se segregovanými Romy. Poukázat na tento problém se snaží organizace IQ Roma servis, která na téma etnické segregace Romů ve vzdělávání uspořádala konferenci s názvem Reslipen. Hlavní myšlenkou bylo seznámení se a pojmenování problémů a nástrojů k jejich řešení, říká v rozhovoru zástupkyně IQ Roma servis a sociální pracovnice Kristýna Kaniová.

Konferenci jste zaměřili na lepší porozumění tématu a nalezení řešení. Jakým způsobem jste problematiku vysvětlovali?

Pozvali jsme řadu odborníků na desegregaci v českém školství, všichni přednášející tedy dokázali téma vysvětlit tak, aby mu porozuměl i člověk, který se v tématu příliš neorientuje. Následně byly vedeny debaty, zda se daří nebo nedaří tyto nástroje aplikovat do praxe. Také jsme zahrnuli reálné zkušenosti lidí, kteří prošli segregovaným vzděláním. Zároveň jsme spolu s přednášejícími chtěli představit i reálné pozitivní případy, kdy se desegregace povedla, jako třeba na základní škole v Krnově a Ostravě-Porubě.

Jaké řečníky jste tedy konkrétně oslovili a proč?

Vybírali jsme z řad odborníků na toto téma a ředitelů a ředitelek takových škol, kde se již se segregací podařilo pohnout. V neposlední řadě jsme velmi vděční našim kolegyním, které byly ochotné vyjít “s kůží na trh” a podělit se přímo o svoji zkušenost s desegregovaným školstvím. Oslovili jsme i MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, pozn. red.). Slovo dostal třeba Karel Handlíř, ředitel základní školy v Krnově, která má za sebou několik úspěšných kroků směrem k inkluzi žáků z různých sociálních prostředí. Kromě dalších se o své zkušenosti podělily i Kateřina Szczepaniková, pedagožka působící na segregované škole v Brně, nebo Daniela Horváthová, která je absolventkou jedné ze segregovaných škol.

Vystoupil na konferenci někdo z romské komunity, kdo segregaci ve škole zažil?

Ano, v rámci bloku “segregace na vlastní kůži” mluvila matka dvou romských dětí o své zkušenosti ze segregované školy, a také o zkušenosti jejích dvou dětí. Dále v tomto bloku dostala prostor absolventka podobné školy a také pedagožka, působící právě na segregované škole v Brně. Šlo o rozhovor s moderátorem, poté byl dostatečný prostor na otázky ze strany návštěvníků. Rozhovory pro zúčastněné nebyly lehké, jelikož jde o poměrně citlivé a intimní téma, ale zvládly to skvěle. Velmi se publiku otevřely a daly mu tak možnost nahlédnout do svého života.

Jaké jsou hlavní důvody vzniku segregace ve vzdělávání?

Důvodů je nespočet. Primární příčinou je rasismus, kterému nahrávají různé nástroje, například spádovost. Právě kvůli rasismu lidé diskriminují minority. Segregace byla v nějaké formě vždy, ale mohla mířit na různé vrstvy a skupiny. Nejvíce se však tyto důvody týkají lidí, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, jelikož se nemohou bránit. Mají nejméně zdrojů. Dalším důležitým důvodem jsou diagnózy mentálních poruch. Tyto špatné diagnostické nástroje nezohledňují jazykové a jiné kompetence romských dětí. Proto dostávají romské děti “diagnózu na chudobu”, na lehké mozkové postižení a podobně.

Na konferenci se diskutovalo i o konkrétních krocích, které by měly pomoci k desegregaci, jaké to jsou?

Bylo by potřeba, aby desegregaci podpořili všichni aktéři, kterých se tato situace týká. To znamená ministerstva, města, školy, zřizovatelé, ředitelé a učitelé, ale také samotní rodiče. Muselo by to mít nějaký společně schválený proces. Také je potřeba centralizovat pedagogicko-psychologická poradenská zařízení, dohlédnout na jejich činnost a hnát je k odpovědnosti. Je potřeba jim poskytnout adekvátní nástroje a vzdělání. Je potřeba se domluvit s lokálními zřizovateli škol, aby nedocházelo k jejich segregaci. Konkrétní nástroje lze najít na stránkách desegregace.cz, které zpracoval PAQ Research.

Je u nás nějaká základní škola, která by se dala uvést za příkladnou v rámci desegregace?

Jistě stojí za zmínku základní škola v Krnově, kde je ředitelem Karel Handlíř. Začal se snahou vzdělávat a proškolit pedagogy v tom, jak pracovat a zapojit segregovanou skupinu dětí. Jelikož je Krnov malé město, tak se rychle rozneslo, že pan Handlíř přichází s touto metodou, a rodiče dětí z romské minority začali zapisovat své děti na jeho školu. Tím pádem by se ale ze zmíněné školy stala opět škola segregovaná. Proto Handlíř oslovil ředitele a ředitelky ostatních škol v Krnově, aby byli proškoleni všichni pedagogové na všech školách a děti z romské minority tam mohly chodit na jakoukoliv školu, aniž by se jednalo o školu segregovanou. Krnovská základní škola inovativními způsoby vytváří pro děti vstřícné, podnětné a chápavé prostředí, které přináší pozitivní výsledky.

Cítíte dostatečnou podporu ze strany státu?

MŠMT teď zřídilo odbor pro rovnost, odkud cítíme velkou podporu. Hodně partnerský přístup, velmi se navzájem zapojujeme do řešení těchto situací. Velký zájem také pozorujeme u kanceláře ombudsmana a České školní inspekce, odvádí velmi dobrou práci. Stále se ovšem jedná o běh na dlouhou trať a stojí před námi všemi obrovský kus práce.