Faru proměnili v kulturní a komunitní centrum, láká studenty i rodiče s dětmi

Brno - Část obřanské fary se během posledních let proměnila v místo plné kultury, vzdělávání, ale i v kavárnu. Svou rozmanitostí láká nejen milovníky kávy, rodiče s dětmi, ale i studenty se zájmem o alternativní kulturu.

V roce 2013 se obřanská farnost rozhodla komerčně využít část svých prostor a jednu z předních budov tak pronajmout soukromníkům. Ujala se jí skupina lidí se zájmem o kulturu. „Tenkrát zvítězila myšlenka udělat tady něco jako komunitně-kulturní centrum s kavárnou,“ hodnotí záměr tehdejších zakladatelů aktuální předseda družstva Kafara Martin Smělík, který sice nestál u zrození původní myšlenky, ale v současné době je jakousi hlavou projektu.

Budova musela projít částečnou rekonstrukcí, prvních pár let proto fungovala jen jako soukromý klub, který pořádal občasné workshopy a podobné akce. Skupina lidí, kolem které projekt vznikl, se zaměřuje především na výtvarné umění. "Většina z nich byli studenti, kteří stále působí například v grafice. Do toho tady byla skupina třeba uměleckých kovářů, zkrátka lidé inklinující ke kreativním a uměleckým činnostem," popsal začátky Smělík.

Po dvou letech se ale začal projekt rozšiřovat a postupně i usazovat v jeho záměrech. Zároveň začal fungovat pravidelněji. „Rok 2015 je považován za skutečný start konceptu pro veřejnost, od roku 2017 pak vznikla i právní forma kulturního družstva a Kafara tak funguje kontinuálně a s pevnou otevírací dobou,“ popisuje historii projektu Smělík.

Ačkoliv kovidová pandemie nepřinesla mnoho dobrých chvil pro gastro provozy, pro Kafaru znamenala jakýsi milník, během kterého se provozovatelé zaměřili na kvalitnější kávu a gastronomické zážitky, třeba v podobě víkendových brunchů. „V danou chvíli jsme se stali významnější cílovkou pro lidi, kteří vyhledávají dobrou výběrovou kávu v Brně a jeho okolí,“ vysvětil Smělík.

Projekt byl v počátcích financován především z iniciativy jeho zakladatelů, později se ale podařilo zajistit i další finance, bez kterých by mohl jen těžko fungovat. „Někdy od roku 2019, tuším, začala Kafara dostávat kulturní dotace od Města na činnost hudebních klubů a letos poprvé se k tomu přidalo i ministerstvo kultury,“ popisuje finanční aspekty Smělík.

Místo má zároveň široké spektrum návštěvníků. V dopoledních hodinách navštíví prostor rodiče s dětmi, kteří mohou využít dětský koutek v druhém patře, večer naláká Kafara zájemce o hudbu nebo kreativní workshopy. Koncerty jsou zároveň ve velmi komorním duchu v malé místnosti s minimalistickým osvětlením. „Filozofie pořádání těch koncertů není jenom taková, že zveme větší a známější jména z alternativní scény. Snažíme se i podpořit a hledat nové projekty, hudební naděje a podobně,“ vysvětluje dramaturgii hudebních akcí Smělík.

„Dlouho jsem uvažoval o tom, že Kafaru navštívím. Když jsem viděl, že tady bude mít koncert Člověk krve, musel jsem se sem vydat. Zaujalo mě, že je to dál od centra Brna. Byl jsem mile překvapen, v jakém prostoru se dají koncerty pořádat,“ komentuje svůj zážitek jeden z návštěvníků Lukáš Pánek. Podobně je na tom i návštěvnice Barbora Benešová. „Kafaru už jsem znala delší dobu, ale na koncertě jsem tu poprvé. Nečekala jsem, že nás tu bude jen pár a budeme moct zažít tak osobní kontakt s interpretem,“ popsala koncert Benešová.

Nabídka akcí by se měla i v budoucnu rozšiřovat. V současné době se v Kafaře konají koncerty, workshopy nebo přednášky asi dvakrát až třikrát týdně. „Chtěli bychom více zacílit i na divadelní program a další alternativní projekty pro dospělé, případně něco jako princip bytových divadel, to by mě hrozně bavilo. Zároveň bych chtěl přidat daleko víc přednášek zaměřených nejen environmentálně, ale i třeba psychologicky nebo vědecky,“ popsal své vidiny do budoucna Smělík.

Během roku probíhá na Kafaře také množství výstav, které jsou zaměřené na různé druhy výtvarného umění. „Za minulý rok tu bylo asi šest vernisáží. Galerijní program nám vybírá Petr Lysáček ve spolupráci s naším grafikem Tomášem Poprikem, samozřejmě se ale hlásí spousta lidí, kteří by u nás také rádi vystavovali,“ popsal galerijní činnost Smělík. I ta je dle něj ale trochu alternativní. Prostor je z jedné části kavárna a z druhé části malý koncertní sál, návštěvník si tak díla prohlíží odlišně oproti běžným galeriím.

Cílem Kafary je podle Smělíka především vzdělávání lidí zejména v kulturních sférách. Zároveň ale apeluje na to, že jsou vždy otevřeni novým nápadům. „Jsme velmi rádi, když přijde někdo nový, kdo ani tolik neinklinuje ke kulturním věcem, ale má dobrý nápad a můžeme se tak domluvit na něčem dlouhodobějším. Dělá nám také radost, že vytváříme prostor pro místní rodiny nebo umělecké skupiny, které by jinak neměli možnost se setkávat jinde,“ zamýšlí se nad posláním Kafary Smělík.