Jízda králů má v Kunovicích dlouholetou tradici. První písemná zmínka o konání této slavnosti je z roku 1897. V minulosti byla několikrát přerušena. K poslední obnově došlo v roce 1996 a od té doby se koná ve dvouletých intervalech.
Foto: Barbora Stáncová
GALERIE collections
Kunovice - Klapot koňských kopyt a veršované vyvolávky se o víkendu ozývaly napříč Kunovicemi na Uherskohradišťsku. Po dvou letech se tam opět konala starobylá lidová slavnost jízda králů. Třídenní program vyvrcholil v neděli 19. května, kdy se družina jezdců na ozdobených koních vydala na objížďku městem.
Nedělní program začal požehnáním u kostela, odkud se jezdci vydali k domu králových rodičů, aby si vyžádali jejich syna za krále. Kralování se v letošním roce ujal osmiletý Patrik Libosvár. Stal se tak patnáctým kunovským králem v obnovené historii slavnostní jízdy.
Foto: Barbora Stáncová
Kompletní královská družina pak zamířila k radnici, kde za přítomnosti stovek přihlížejících požádala starostu města o povolení k jízdě.
Foto: Barbora Stáncová
Ke slovu se dostali také jezdci, kteří pronesli krátké veršované vyvolávky. Ty můžou mít pochvalný, žertovný i hanlivý charakter. Vyvolávky většinou cílí na domácí a diváky, ale i představitele obce, dobré i špatné poměry v řízení obce a podobně.
Foto: Barbora Stáncová
Podle tradice jezdci vybírají peníze na „královský poklad“. Ten, na koho jezdec z královské družiny vyvolá, odmění jezdce peněžitým dárkem.
Foto: Barbora Stáncová
Od roku 2011 je jízda králů zapsána organizací UNESCO do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva.
Foto: Barbora Stáncová
Skupinu vede praporečník, za ním následují vyvolávači a jezdci. Uprostřed průvodu jede král střežený dvěma pážaty, která jsou také v ženském kroji, aby krále nikdo nepoznal.
Foto: Barbora Stáncová
Původ tradice zůstává nejasný. Jedním z vysvětlení vzniku jízdy králů je připomínka historické události, útěku uherského krále Matyáše Korvína po prohrané bitvě s vojsky Jiřího z Poděbrad. Aby se Matyáš Korvín při útěku neprozradil vzhledem ani hlasem, oblékl se podle pověsti do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Foto: Barbora Stáncová
Samotné jízdě předchází několika měsíční přípravy zdobení, kterým jsou koně v den jízdy zkrášleni.
Foto: Barbora Stáncová
Ozdoby tvoří barevné pentle, fábory a třásně v pestrých barvách, které jsou poskládané do různých vzorů.
Foto: Barbora Stáncová
Každý jezdec dostane přiděleného koně, na kterém jízdu absolvuje. Měl by s ním pravidelně trénovat, aby si na sebe jezdec a kůň zvykli.
Foto: Barbora Stáncová
Do poloviny třicátých let 20. století se jízda králů konala pravidelně v každé větší obci na jihovýchodní Moravě. Dnes se tradice zachovala jen v několika obcích na Slovácku a Hané. Kromě Kunovic ji lidé můžou zhlédnout například v Hluku, nebo ve Vlčnově.
Foto: Barbora Stáncová
Queer témata v české literatuře už dávno nejsou tabu. Autorů a autorek, kteří toto téma zpracovávají přibývá, ale stále jich není dostatek. O specifičnosti ...
Lenka Fučíková se lidovému tanci věnuje už od pěti let. Vystudovala taneční a pohybové divadlo na Janáčkově akademii múzických umění. Tančila v profesionální ...
Jiří Šumný studuje balkánská studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Ve volném čase působí jako novinář, ale věnuje se také aktivismu. V současné ...
