Jízda králů má v Kunovicích dlouholetou tradici. První písemná zmínka o konání této slavnosti je z roku 1897. V minulosti byla několikrát přerušena. K poslední obnově došlo v roce 1996 a od té doby se koná ve dvouletých intervalech.
Foto: Barbora Stáncová
GALERIE collections
Kunovice - Klapot koňských kopyt a veršované vyvolávky se o víkendu ozývaly napříč Kunovicemi na Uherskohradišťsku. Po dvou letech se tam opět konala starobylá lidová slavnost jízda králů. Třídenní program vyvrcholil v neděli 19. května, kdy se družina jezdců na ozdobených koních vydala na objížďku městem.
Nedělní program začal požehnáním u kostela, odkud se jezdci vydali k domu králových rodičů, aby si vyžádali jejich syna za krále. Kralování se v letošním roce ujal osmiletý Patrik Libosvár. Stal se tak patnáctým kunovským králem v obnovené historii slavnostní jízdy.
Foto: Barbora Stáncová
Kompletní královská družina pak zamířila k radnici, kde za přítomnosti stovek přihlížejících požádala starostu města o povolení k jízdě.
Foto: Barbora Stáncová
Ke slovu se dostali také jezdci, kteří pronesli krátké veršované vyvolávky. Ty můžou mít pochvalný, žertovný i hanlivý charakter. Vyvolávky většinou cílí na domácí a diváky, ale i představitele obce, dobré i špatné poměry v řízení obce a podobně.
Foto: Barbora Stáncová
Podle tradice jezdci vybírají peníze na „královský poklad“. Ten, na koho jezdec z královské družiny vyvolá, odmění jezdce peněžitým dárkem.
Foto: Barbora Stáncová
Od roku 2011 je jízda králů zapsána organizací UNESCO do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva.
Foto: Barbora Stáncová
Skupinu vede praporečník, za ním následují vyvolávači a jezdci. Uprostřed průvodu jede král střežený dvěma pážaty, která jsou také v ženském kroji, aby krále nikdo nepoznal.
Foto: Barbora Stáncová
Původ tradice zůstává nejasný. Jedním z vysvětlení vzniku jízdy králů je připomínka historické události, útěku uherského krále Matyáše Korvína po prohrané bitvě s vojsky Jiřího z Poděbrad. Aby se Matyáš Korvín při útěku neprozradil vzhledem ani hlasem, oblékl se podle pověsti do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Foto: Barbora Stáncová
Samotné jízdě předchází několika měsíční přípravy zdobení, kterým jsou koně v den jízdy zkrášleni.
Foto: Barbora Stáncová
Ozdoby tvoří barevné pentle, fábory a třásně v pestrých barvách, které jsou poskládané do různých vzorů.
Foto: Barbora Stáncová
Každý jezdec dostane přiděleného koně, na kterém jízdu absolvuje. Měl by s ním pravidelně trénovat, aby si na sebe jezdec a kůň zvykli.
Foto: Barbora Stáncová
Do poloviny třicátých let 20. století se jízda králů konala pravidelně v každé větší obci na jihovýchodní Moravě. Dnes se tradice zachovala jen v několika obcích na Slovácku a Hané. Kromě Kunovic ji lidé můžou zhlédnout například v Hluku, nebo ve Vlčnově.
Foto: Barbora Stáncová
Novelu zákona Lex Ukrajina VII o pomoci Ukrajincům provází poslanecký návrh, který zamezí občanům Ruské federace získat české občanství. Podle ministerstva je ...
Na Špilberku slavnostně rozsvítili světelný park Světla vyprávějí. Na jediný hrad se 127 zářícími sochami v České republice se budou moci lidé přijít podívat až ...
Desetitisíce produktů, tisíce lidí a stovky stánků každoročně zaplní brněnské centrum při příležitosti tradičních vánočních trhů. Stánkový prodej je o svátcích ...
