Ambient techno, blikající žárovka a tutu sukně: dvoudenní festival Infame Radio dnes pokračuje

Brno - Infame Radio na oslavu svých druhých narozenin pořádá dvoudenní festival. Ten odstartoval včera v brněnském kreativním hubu KUMST šesti DJ sety, dnes v prostoru nedaleko Fakulty sociálních studií od dvanácti hodin začíná bezplatná část programu, která skýtá workshop a panelové diskuze. Zájemci se potkají také od desáté hodiny večer v Káznici na Cejlu, kde se na dvou stageích odehraje setů osm. Akce má plánovaný konec v neděli 3. 3. ve 3:33. Atmosféru prvního festivalového dne zachytila redaktorka Stisku Jana Doležalová.

Okolí Komenského náměstí je opuštěné. Nikdo nečeká na čtyřku, nikdo nepostává před fakultou s ubalenou cigaretou mezi prsty. Setmělo se náhle a k nedalekému kreativnímu prostoru táhne ve tmě oslňující červenou barvou zářící nápis KUMST. V chodbičce jsou tlumeně slyšet údery elektronických nástrojů z vedlejší místnosti, která běžně slouží jako showroom. Padnou čtyři ahoj. „Máš lístek? Už jsme úplně vyprodaní, takže jinak bychom tě nemohli pustit dovnitř," spustí blonďatá osoba za stolem. Dvoudenní vstupenku na festival bylo možné koupit online, na každý den zvlášť jen na místě. O akci byl ale takový zájem, že pár minut po šesté už žádné lístky na pátek nezbyly.

Mlha. Tři vzorované koberce a na nich hromada polštářků. Po stranách pár křesel, gaučů, sedacích pytlů a taburetů. Trochu jako v čajovně, pokud by v čajovnách hrálo ambient techno. V prostoru se pohybuje v součtu do dvaceti lidí, je brzo. Někteří si povídají, jiní popíjejí cokoli, čím byla jejich skleněná lahev naplněná. „Tahle matcha je hrozně dobrá," ozve se kudrnatá posluchačka, celá v černém. Za pultem stojí Jiří Šimčík, který vystupuje pod uměleckým jménem Albert Wawracz. Je ho dobře vidět i z dálky, protože mlhy je ve vzduchu zatím docela málo. Za hlavou mu visí obraz v duchu baroka vyobrazující dítě v růžové tutu sukni. Jasně si ho lze prohlédnout jen občasně, hned vedle něj je pravidelně se rozsvěcující a zhasínající žárovka. V pravidelnosti hudby se pohupuje pár hlav, pod nimi se vlní ramena. Panuje zvláštní klid a set postupně pomíjí. „To, kolik lidí na mě přišlo, mě moc nezajímá. Rád si zahraju někde, kde je dobrý zvuk, což tady je," komentuje mezi hloučky kuřáků Jiří alias Adam Wawracz. „Atmosféra je fajn, je to jiné, než hrát někde na party," doplňuje. Nemůže říct, že by preferoval ambient techno, ale rozhodně si ho občas rád užije.

Večer rychle míjí, showroom se postupně zaplňuje víc a víc. Mlha houstne tak, že postupně přestává být tvář DJky zřetelná, ostatní příchozí jde rozpoznat hlavně podle pohybů a oblečení. Už i tutu se v mlze docela ztratila. Po místnosti pobíhá Daniel Styles, sem tam někoho pozdraví, s někým se chvilku zapovídá, tu stojí na taburetu a upravuje kulisy, tam je za technikou a zajišťuje hladký chod akce. „Nějakou dobu jsem pobýval v Mnichově, kde mě oslnilo jedno tamní komunitní radio," popisuje na prosvětlené chodbě, kam se vibrace z techniky uvnitř dovlní jinak, jakoby po cestě změkly. Mluví anglicky, protože je původem z Kanady. V Brně působí jako baletní tanečník Národního divadla. Je i hudební umělec a když nedokázal v Česku najít platformu, která by se blížila mnichovskému konceptu, pro nějž se tak nadchnul, rozhodl se tuto „díru na trhu" zaplnit. S trhem ale Infame Radio nemá nic moc společného. Jelikož se jedná o komunitní platformu, vše se v rámci ní odehrává na bázi dobrovolnosti. „Mám rád hudbu a umění, ale vadí mi, když se do cesty staví peníze," vystihuje podstatu radia Styles. I prostory, ve kterých se festival koná, byly nabídnuty k využití zadarmo. „Výtěžek ze vstupenek půjde na vybavení studia," objasňuje organizátor. Jeho vize je dát prostor komukoli rozvíjet své dovednosti a vyjádřit své hudební cítění.

Umělci se za pultem střídají, s jejich ojedinělým přístupem k hudbě se atmosféra s každým setem trochu promění. Lidé ale na tyto změny tolik nereagují. Část z nich leží na koberci s nohama přikrčenýma k břichu, ani se nehnou. Z jednoho z křesel se rozvlní pár paží, které se ladně proplétají vzduchem, chvilku nahoře, pak před hrudí, dokud se nepřidá i hlava a pohyb se nestane obrazem hudby rozléhající se prostorem. Je čím dál naplněnější. Když odejde jeden z hloučků ven, muž ve vzorované košili s krátkým rukávem rozhýbe tělo dynamičtěji a tanec zakončí hvězdou. Málokdo ho vůbec postřehne. DJové se střídají a začíná první koncert, tedy live set. Většina je pohlcena, stojí, sedí, leží, tančí, mlha už je skoro pevného skupenství. Dvě kamarádky si povídají na oranžovém sametovém gauči. „Přišla jsem dneska hlavně proto, že chci podpořit Vitamin a Infame," objasňuje studentka Dunja Zemanová svoji účast. Musí se přiblížit a zvýšit hlas, aby ji šlo jasně slyšet. Na akci plánují jít s kamarádkou i zítra. „Cítím, že se potřebuju zapotit a chci si pořádně zatančit," dodává jako důvod proč nepřijít ani o sobotní program.

Hudební program začíná dnes v deset večer v Káznici na Cejlu. Na místě budou rovnou dvě stage, na nichž se prostřídá osm umělců. Free of charge program začíná dnes ve dvanáct hodin dopoledne panelovou diskuzí „Addressing the intricacies of moving somewhere new; how can cities and expats work in equilibrium" zabývající se přistěhovalectvím.