Budoucnost likusáků na Kraví hoře je stále nejasná, umělci čekají na vyjádření vedení města

Domácí

Budoucnost likusáků na Kraví hoře je stále nejasná, umělci čekají na vyjádření vedení města
Areál původně sloužil pro vojenské účely, po roce 1989 ho však postupně začali využívat umělci. Foto: Václav Knoth
GALERIE collections

Brno - Již dva roky trvá spor o osudu pěti likusových domů na Kraví hoře. Nájemníci by na základě výzvy stavebního úřadu městské části Brno-střed měli do konce června vyklidit pět budov, které patří městu Brnu. Umělci však stále boj o prostory nevzdávají a snaží se výzvu stavebního úřadu anulovat.

Podnětem k výzvě o vyklizení budov bylo údajné nesplnění požárních předpisů. Skupina umělců Kreativní Kraví hora měla k výzvě stavebního úřadu vážné výhrady. „Bylo zpracováno jedno požárně bezpečnostní řešení na všechny tři budovy přesto, že budovy mají rozdílné konstrukce i využití. Zároveň bylo stanoveno paušálně požární zatížení nejvyšší možné jako by tam byly chemické laboratoře, což naprosto neodpovídá realitě,“ vysvětlila důvody nesouhlasu architektka Alice Šimečková, která má v areálu na Kraví hoře ateliér. „Například chybělo zakreslení různých hydrantů a byly tam špatné proporce chodeb, na základě čehož bylo z našeho pohledu vydáno špatné rozhodnutí o bezpečnosti budov,“ doplnil zástupce skupiny umělců Jiří Malenovský.

Díky spolupráci s odborníky tedy zástupci umělecké komunity vytvořili podklady, které by pomohly nepříznivý osud budov zvrátit a zachovat je. „Magistrátu jsme předali desítky stránek detailně zpracovaných podkladů, nyní čekáme na jejich vyjádření, od kterého bychom se mohli odpíchnout,“ popsal Malenovský.

Rada města Brna v dubnu rozhodla, že budou nájemníkům v městských likusácích podány výpovědi. „Pokud by se do konce výpovědní lhůty povedlo najít řešení a činnosti by mohly v likusácích pokračovat, tak výpovědi město stáhne zpět. Novými podklady se vedení města bude zabývat v nejbližší době,“ sdělil tiskový mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek. „V současné době stále intenzivně hledáme možné náhradní prostory, nabídku města však prozatím nikdo nevyužil,“ dodal Poňuchálek.

Celý areál se skládá zhruba z dvaceti likusových budov. Pět budov umístěných v blízkosti brněnské Hvězdárny patří městu, přičemž je spravuje právě Hvězdárna. Těchto pět budov je předmětem sporu. Zbylé budovy v areálu vlastní VUT a těch se spor zdánlivě netýká.

Případné zbourání pěti budov, které patří městu, by ale ohrozilo celou uměleckou komunitu na Kraví hoře. Ta je podle architektky Šimečkové naprosto zásadní a jedinečná. „Inspirujeme se navzájem. To propojení je napříč celým areálem, přestože se třeba věnujeme rozdílným odvětvím a žánrům umění,“ vysvětlila kouzlo a unikátnost komunity na Kraví hoře Šimečková.

Likusáky na Kraví hoře slouží jako zkušebny pro hudebníky,ateliéry pro výtvarníky, architekty, grafické designéry, dílny uměleckých řemesel, ale jsou mezi nimi i sklady a administrativa různých firem ze stavebnictví, i velkoobchodu.. Zástupci komunity odhadují, že areál pro svou tvorbu využívá okolo osmi set umělců. Následující týdny pravděpodobně napoví, jestli se jejich počet zredukuje.

Další články o stisk online