Brňané oslavili svobodu a demokracii na festivalu Brněnský sedmnáctý

Brno - V podvečer státního svátku 17. listopadu zaplnili lidé brněnské Náměstí Svobody, aby si připomněli důležité listopadové události z let 1939 a 1989 a oslavili svobodu, kterou v naší zemi máme už třiatřicet let. Součástí festivalu byl lampionový průvod a další doprovodné akce.

Náměstí se začalo plnit před pátou hodinou, kdy začínal hlavní program. Mírný déšť se snášel na hlavy nebo deštníky Brňanů, náladu ale nikomu nezkazil. Nejprve se slavnostně rozsvítilo nové osvětlení města. „Děkuji, že jste dnes přišli na Svoboďák. Ukazujete tím, že vám svoboda a demokracie nejsou lhostejné,“ řekl náměstek primátorky René Černý, a pak se na druhý pokus podařilo rozsvítil Brno do barev trikolóry.

Zatímco 17. listopadu 1939 zavřeli nacisté české vysoké školy, pozatýkali a popravili některé studenty, v roce 1989 zahájilo násilné potlačení protirežimní demonstrace pád totalitního komunistického režimu. „Přišel jsem, protože je důležité si připomínat tyto věci. Svoboda není samozřejmost,“ vysvětlil Jan Locker, proč na náměstí dorazil. Silně byly zastoupeny všechny generace. Malé děti nejčastěji držely v rukou lampiony s logy brněnských univerzit a těšily se do lampionového průvodu Brnem.

Po páté hodině zněla centrem Brna česká hymna a neoficiální hymna sametové revoluce – Modlitba pro Martu. Déšť ustal, ale teploměr ukazoval jen pár stupňů nad nulou a lidé se proto zahřívali horkým svařákem a poslouchali projevy na pódiu. Kromě vzpomínání často zaznívalo téma Ukrajiny, která se stále brání ruskému agresorovi.

Emotivní projev přednesl mladý Rus Jaroslav Canov, který od loňského září žije v Česku. „Dnes tu stojím téměř po devíti měsících od začátku neospravedlnitelné války na Ukrajině. Války, kterou vede armáda, jež měla chránit moji vlast. Tisíce nevinných lidí se staly obětí brutálních zločinů, miliony přišly o domov,“ prohlásil Canov. Popsal také, jak se Rusko po rozpadu Sovětského svazu za tři desetiletí transformovalo do současného režimu Putinovy diktatury. „Česko je pořád svobodná země, ale tato svoboda je mnohem křehčí, než si dovedete představit,“ doplnil Canov, který je členem ruského demokratického hnutí Vesna.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš připomněl, že komunisté sebrali univerzitě na tři desetiletí jméno, protože prezidenta Masaryka nenáviděli. „Pozapomněli jsme, že se svobodou se pojí zodpovědnost. Zodpovědnost každého z nás i nás jako společnosti. A že o tu svobodu opravdu musíme pečovat,“ řekl Bareš.

O Ukrajině mluvila i Olga Vaganova, která přijela z Kyjeva se synem do Brna v dubnu letošního roku. „Když nás Rusko napadlo, nikoho z mých známých nenapadlo, že bychom nebojovali. I moje matka a tchyně, staré ženy, které většinu života prožily v Sovětské svazu, neřekly, že se vzdáme a nebudeme bojovat,“ vyprávěla Vaganova a přiblížila, že Ukrajinci ani v této situaci neztrácejí smysl pro humor. „Věřím, že po násilí vždy přijde sedmnáctý listopad. Tak přijde i u nás,“ uzavřela svoji řeč.

Před šestou projevy skončily a lidé začali odcházet. Kdo chtěl, zůstal na vystoupení kapely Progres 2. Vedle hlavního programu na Náměstí Svobody nabízel festival další doprovodný program v pasáži Alfa, kavárně Trojka nebo debaty v Paláci šlechtičen. Divadlo Líšeň vystoupilo na Moravském náměstí s hrou Putin lyžuje.