Všichni chceme pilulku proti psychickým potížím, říká psycholožka

Na Masarykově univerzitě vystudovala psychologii, ve které nyní pokračuje i na doktorském stupni. Při škole si zároveň dodělává psychoterapeutický výcvik v Kognitivně-behaviorální terapii a na Vysokém učení technickém působí jako poradenská psycholožka. „Před pandemií jsem pracovala pouze se svými klienty z poradenského centra, teď se staráme o studenty a vyučující z celého Vysokého učení technického. Nárůst lidí s psychickými problémy je skutečně obrovský,“ říká Tereza Hrušková.

V čem spočívá poradenská psychologie na univerzitě?

Nejčastěji za námi chodí studenti a vyučující. Většinu času ale trávíme se studenty. Snažíme se je aktivně řešit, aby jim nezasahovaly do studia. V poradenském centru Vysokého učení technického jsme dva psychologové. Kolegyně má na starosti specifické poruchy učení, já studenty s psychickými potížemi.

Existuje spojitost mezi pandemií a ukončením studia?

Měla jsem asi dva nebo tři takové klienty, přesné statistiky ale uvidíme až po pandemii. V tomhle ohledu je podle mě škola dost benevolentní. Vyučující se snaží studentům pomáhat, protože dopady pandemie vnímají i oni sami. Je důležité nebát se ozvat, my to pak můžeme dál řešit s konkrétními učiteli nebo třeba studijním oddělením.

Co vás lákalo na Kognitivně-behaviorální terapii?

Kognitivně behaviorální terapie vychází z předpokladu, že naše chování a přemýšlení má dopad na to, jak se cítíme. Je to dost univerzální směr, jeho účinnost prokázalo spoustu výzkumů. Líbí se mi, že je strukturovaný a krátkodobý. Na začátku si stanovíme cíl, na kterém poté společně pracujeme. Klienti dostávají spoustu domácích úkolů, které je udržují v procesu změny. Učí se s problémem postupně pracovat. Nejdřív s pomocí terapeuta, pak sami.

Vy jste zapojená do covidového programu Nekašli na sebe, který se snaží pomáhat lidem při jejich cestě za psychickým zdravím.

Ano, vymysleli jsme ho v první vlně, kdy nikdo nevěděl, co se s námi děje. Spousta z nás se ztratila ve svých pocitech, svět se přetočil o 360 stupňů. Internet se zaplnil spoustou rad a tipů, jak se o sebe starat, úplně mě to zahltilo a zároveň jsem v tom neviděla systematičnost. Kvůli tomu jsme se jednoho dne rozhodli dávat na Instagram každodenní tipy. Společně jsme si vysvětlovali, co může způsobovat určité pocity. V druhé vlně to na nás ale padlo znovu a nevěděli jsme, jak s tím pracovat. Nakonec jsme z těchto tipů udělali covid program, který funguje zcela zdarma. Od té doby si jím prošlo přibližně 1200 lidí.

Znamená to, že máte nějaký zaručený recept, jak si udržet psychické zdraví?

Všichni chceme záchrannou pilulku. V poslední době se duševním zdravím zabývá čím dál tím víc lidí a už to začíná být trochu klišé. Musíme na něm pracovat neustále, každý den. Musíme se zase naučit zastavit a uvědomovat si, co cítíme, a proč.

V současné době studujete psychologii na doktorském stupni, kde zkoumáte účinky hudba na lidskou paměť. Přišla jste na něco?

Zatím jsem teprve v procesu výzkumu. Účinkům hudby na paměť jsem se věnovala už ve své diplomové práci. Tehdy jsem neobjevila nic, proto jsem se do toho rozhodla pustit znovu.