Recenze: Seaspiracy odpovídá na problém rybolovu. Stačí být vegan

Homepage

Recenze: Seaspiracy odpovídá na problém rybolovu. Stačí být vegan
Dokument Seaspiracy vyvolává ve společnosti rozruch. Foto: Netflix

Oceán ho odjakživa fascinoval. A tak o něm Ali Tabrizi natočil dokument. Ten ovšem není natolik pozitivní jako Tabriziho pouto s podmořským světem. Seaspiracy podněcuje plamenné debaty o skutečném dopadu rybolovu nejen na životní prostředí.

Česko - Když se ke konci března objevil na Netflixu dokument Seaspiracy, jeho autor Ali Tabrizi nejspíše nečekal, jak ohromná vlna reakcí se vzedme. Anebo čekal? Devadesátiminutový film vyvolává pochybnosti o udržitelném rybolovu a odhaluje jeho korupci.

Hlavním vypravěčem a hrdinou je sám Tabrizi, který podniká pátrací akci napříč kontinenty. Jeho cílem je nahlédnout pod pokličku komerčního rybolovu. Předním problémem totiž nejsou plasty. Tabrizi spatřuje nejvážnější hrozbu právě v rybářském průmyslu. Jeho domněnku potvrzují i oslovení odborníci a aktivisté.

Dokument zároveň šikovně pracuje s divákovými emocemi, a to v podstatě na každém záběru. Ať už se jedná o odstrašující statistiky, mrtvá zvířata v kalužích vlastní krve nebo výpovědi rybářských otroků. Ve většině případů se člověku stáhnou vnitřnosti a běží mráz po zádech.

Silné výjevy neustále doprovází Tabriziho myšlenka o omezení konzumace ryb. Dokonce ji zmiňuje natolik často a před tolika lidmi, až se zdá, že to je hlavním cílem, ne-li propagandou filmu. Není divu, že řada lidí po zhlédnutí filmu skutečně přestala ryby jíst. V tomto Tabrizi ve svém proveganském, aktivistickém snažení uspěl na výbornou.

<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">Just watched <a href="https://twitter.com/seaspiracy?ref_src=twsrc%5Etfw">@seaspiracy</a> on Netflix and MY GOD it’s an eye opener. Thought I knew the extent of how bad the global fishing industry was on the environment and it turns out it’s so much worse than you’d think.<br><br>I’m never eating seafood again. <a href="https://twitter.com/hashtag/Seaspiracy?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Seaspiracy</a> <a href="https://t.co/6hlaqvz3LS">pic.twitter.com/6hlaqvz3LS</a></p>&mdash; Hazel Coleman (@hazelcoleman94) <a href="https://twitter.com/hazelcoleman94/status/1376284086210285570?ref_src=twsrc%5Etfw">March 28, 2021</a></blockquote> <script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>

Bohužel vyškrtnutí ryb z našich jídelníčků se po filmu jeví jako jediné řešení. Většina firem a mezinárodních organizací s Tabrizim nechce spolupracovat. Tvůrce je prezentuje jako bezohledná a jen po zisku lačnící zřízení. Nemluvě o tom, že všichni představitelé vypadají jako naprosto neorientovaní v oboru.

I přestože takové ztvárnění může odpovídat pravdě, Tabrizi by měl o to víc usilovat o změnu přímo uvedených aktéru. Nikoliv stavět osvětu čistě na veganství a čekat, že si z toho svět lidově řečeno sedne na zadek.

Tabriziho naléhaní navíc cílí spíše na západní svět, kde žije i většina lidí, ke kterým se dokument Seaspiracy dostane. V této části planety ryby nejsou základním zdrojem bílkovin. Většina lidí si raději pochutná na mořských plodech v luxusních restauracích, než by si je připravila doma.

Pro méně vyspělé státy však ryby představují nejen hlavní zdroj živin, ale i příjmu. Tabriziho představa veganské budoucnosti tedy takové lidi zavrhuje. Tvůrce pro ně žádnou alternativu nepředkládá.

Místo Seaspiracy, spíše Conspirasea

Seaspiracy svým jménem odkazuje na oceňovaný film Cowspiracy z roku 2014. Přestože se na obou natáčeních podílel stejný štáb, dokumenty se liší v jedné zásadní věci. Oproti takřka neprůstřelnému filmu o zemědělském průmyslu, Seaspiracy pobuřuje svými zavádějícími informacemi.

K Tabriziho mylným sdělením například patří tvrzení, že do roku 2048 vymizí veškerý život v oceánech. Tvůrce se v dokumentu odkazuje na článek v New York Times, který o takové předpovědi psal. Avšak tento příspěvek vyšel už před patnácti lety, a tak data vůbec nevypovídají o současné situaci.

Další informací vytrženou z kontextu je údaj o tom, že plastová brčka tvoří pouze 0,03 procent plastu v oceánech. Procento zmiňují dvě studie. Jednu publikovala americká univerzita v Georgii, o druhou se zasloužili australští vědci Denise Hardesty a Chris Wilcox. Univerzitní studie ale zároveň tvrdí, že číslo je pouhým odhadem. Ve skutečnosti nikdo pořádně netuší, kolik odpadu ve vodách plave. A tak objem veškerého plastového odpadu může být výrazně vyšší.

V dokumentu zároveň Tabrizi prohlašuje, že neexistuje nic jako udržitelný rybolov. Jeho výrok však po vydání filmu vyvrátila nezisková organizace Marine Stewardship Council (MSC). Ve své zprávě uvádí několik příkladů, ve kterých se daný druh díky udržitelnému rybolovu do mořských končin navrátil. Zmiňují například zvýšení počtu namibijských štikozubců, kterým dříve hrozilo vyhynutí.

Tabrizi do natáčení Seaspiracy šel nejspíše s dobrými úmysly. Upozorňuje na problémy, před kterými mnozí jen zavírají oči. Bohužel síť spekulativních tvrzení a faktů vytržených z kontextu podrývá vážnost celého filmu. Tvůrce navíc nabízí pouze jediné východisko: Buďte vegani. Přitom Seaspiracy měla díky nasbíranému materiálu na víc, než je jen aktivistické ohánění se rostlinnou výživou.

Další články o stisk online