Nový kotel pro spalovnu nechceme, rozhodli brněnští zastupitelé

Domácí

Nový kotel pro spalovnu nechceme, rozhodli brněnští zastupitelé
Zasedání zastupitelstva města Brna Foto: Markéta Katrin Špoková

Brno - Na středečním zasedání zastupitelstva města Brna politici hlasovali pro zastavení výstavby třetího spalovacího kotle na komunální odpad. Do června 2024 mají v plánu připravit alternativní řešení. Zakázka měla vyjít na 4,6 miliard. Hlasování bylo neobvykle tajné.

Brněnští zastupitelé, především ze stran ODS a ANO, ve středu rozhodli o zrušení výstavby nové linky v areálu městské spalovny firmy SAKO. Proti zastavení projektu byli i Lidovci a Starostové.

Hlasování se neúčastnili zastupitelé z Pirátů, Zelených a Žít Brno. Jako vyjádření nesouhlasu opustili sál. Jejich argumentem je i to, že by byly zahozeny dosavadní náklady a 2,8miliardová dotace na výstavbu kotle. Spalovny odpadů sice do ovzduší vypouštějí řadu škodlivin, ale nepředstavují takovou hrozbu jako skládky. „Navýšení emisních škodlivin je u spalovny zanedbatelné. Podle Programu zlepšování kvality ovzduší v Brně je znečištění ze spalovny značně menší, než znečištění způsobené lokálním vytápěním domácností a silniční,“ uvedl v rámci diskuse zastupitel Marek Lahoda (Piráti).

„Pro mě je naprosto fatální zjištění, že paní Drápalová ze strany Zelených prosazuje pálení odpadků,“ řekl náměstek primátorky Robert Kerndl (SPOLEČNĚ - ODS a TOP 09). „Spalovny energeticky využívají odpad. To, že jim lidově říkáme spalovny, je jedna věc. Druhá je to, že je to v této chvíli moderní zařízení na energetické využití odpadu,“ poznamenala Jana Drápalová (Zelení). Dodala také, že ze skládek nepochází pouze skleníkové plyny, ale znamenají i riziko pro spodní vody.

Skládky představují také riziko požáru. Odpad je po desetiletí pod zemí a není jisté, jak látky v něm spolu reagují. „Jako hasič se s požárem skládek setkávám. Uhašení v podzemí je prakticky nemožné a emise jsou nekontrolovatelné,“ popsal člen Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jiří Boček. Odpad může hořet týdny až měsíce. „Jediné, jak jsme to dokázali uhasit, bylo zalití vyhořelé díry ve skládce betonem, aby se zamezil přístup kyslíku. Požár může ale pořád hořet hluboko pod zemí, ale to už nikdo nehlídá,“ dodal Boček.

Podle obyvatelky Brna Miroslavy Přikrylové skládky rozhodně v pořádku nejsou. „Je pravda, že spalování taky vypouští do vzduchu špatné látky, ale je to rozhodně menší zlo než skládkování,“ uvedla Přikrylová.

Další články o zastupitelstvo