Kumulace moci do jedněch rukou je hrozba, říká kandidát na slovenského prezidenta

Brno - Na Slovensku se blíží prezidentské volby. Jedním ze dvou favoritů je bývalý diplomat a ministr zahraničí Ivan Korčok. Na předvolební debatu dorazil i do Brna. Slovensko se podle něj aktuálně vychýlilo ze správného politického směřování. „Ze slovenské politiky se vytrácí slušnost, a to mi nemůže být jedno,“ říká Korčok.

O co půjde v těchto prezidentských volbách?

Základní otázkou, kterou budou řešit slovenští voliči bude, jestli pro sebe současná vláda získá i post prezidenta a s ním i další moc. Slovensko se vychýlilo do špatného politického směřování a teď jde o to, jestli přes post prezidenta bude pokračovat vychylování ještě víc. Já chci přinést do úřadu prezidenta rovnováhu. Koncentrace moci do jedněch rukou je největší hrozbou.

Mají podle vás lidé stejnou motivaci pro to jít k volbám a dát hlas právě vám?

Myslím, že lidé na Slovensku cítí, že pokud moc přejde do jedněch rukou a vládní koalice bude mít i svého prezidenta, bude to jednoduše vypadat tak, jako nedávno při schvalování novely trestního zákona. Kdyby nebyla v úřadě prezidentka Zuzana Čaputová, která využila všechny kompetence prezidenta, tak je tato novela platná. Nechci být prezidentem, který se bude jen usmívat z poštovní známky, ale který se dokáže postavit za občany a splnit to, co je v Ústavě. A to je nezávislost, nadstranickost, nechovat se na základě cizích příkazů a respektovat zájmy státu.

Nemáte strach, že Slovensku hrozí návrat poměrů z Mečiarovských devadesátých let?

Strach nemám, ale mám ze současného dění špatný pocit. Když vidím, jakým způsobem se v současnosti protlačují lidé do funkcí a jak se obchází pravomoci prezidenta. To není v pořádku. Protože se tím potlačuje důvod, proč by tito lidé ve svých funkcích měli být. Kde tady je státní zájem? Kde se bere ohled na to, že tady jde o bezpečnost státu – vnitřní i vnější? Myslím, že je na místě mít obavy z toho, jakým způsobem vláda nakládá s mocí. Lidé tuto vládu zvolili a každý máme ve svém okolí někoho, kdo volil jinak než my. Ale taková je demokracie. Potom ale musí nastat moment, kdy jsou tady určité brzdy a protiváhy. Vláda se nesmí chovat tak, jako by byla majitelem celého Slovenska. Současná vláda se tak ale chová.

Co očekáváte od volebního souboje s vaším hlavním oponentem Peterem Pellegrinim?

Za sebe můžu hned na začátek slíbit jedno – ať už bude náš souboj probíhat jakkoliv, nepřekročím červené čáry. Příčí se mi, jakým způsobem na něj zaútočil Andrej Danko. První, kdo se Petera Pellegriniho zastal, jsem byl já. Je trochu škoda, že si toho Peter Pellegrini nevšiml. Ale přijde mi absurdní, že se dva kandidáti, kteří s odstupem vedou průzkumy, nedokážou setkat v debatě. Byl bych rád, kdybychom se spolu mohli bavit a lidé si mezi námi v debatě vybrali. Za sebe můžu garantovat slušnost. Je ale absurdní, jakým způsobem se vyhýbá společné diskuzi.

Na co byste se jej zeptal, pokud byste dostal možnost?

Jeho volební heslo je „Slovensko už potřebuje klid“. A já bych se ho chtěl zeptat, co to je za klid, který chce on šířit? Vypadá to tak, že chce zařídit klid od nespokojených lidí, aby vláda mohla v klidu dokonat, co dělá. Ale já si myslím, že takový klid Slovensko nechce. Vzhledem k tomu, že jsme jako stát ztratili dech a zaostáváme za mnoha jinými zeměmi, tak Slovensko klid nepotřebuje. Chtěl bych se ho také zeptat na jeho obrat, když pár týdnů po parlamentních volbách řekl, že na prezidentskou kandidaturu vůbec nepomýšlí, protože je ještě potřeba makat, a ne se uklidit do prezidentského paláce. Já ale chci v prezidentském paláci makat. Pokud chce Pellegrini odpočívat, ať odpočívá tam kde je, jako předseda Národní rady. Nevím taky, jak chce garantovat nezávislost, protože tu on nemá. Těch věcí je hodně a mrzí mě, že se o tom nemůžeme bavit.

Jaký je váš postoj k válce na Ukrajině?

Tento konflikt je černobílý. Protože Putinův režim vraždí nevinné lidi jen proto, že si vládce v Kremlu vykládá historii podle sebe. Moje kandidatura je samozřejmě založena především na tom, že chci pomáhat doma občanům Slovenska a nabídnout to, v čem může sloužit hlava státu. Ale součástí toho je absolutně jasný a vyhraněný proslovenský postoj v tom, že Ukrajina musí být součástí svobodného světa. Co jiného to může být, jestli je největší slovenský zájem, aby Ukrajina byla nezávislá, svobodná, demokratická. Nemůžeme být v tomto odlišní od České republiky, ani od Polska. Považuji za protislovenské, že aktuálně největší inspirací a nejbližším spojencem se má stát Maďarsko. Země, která je v Evropě izolovaná a absolutně na straně Ruska. Chci vyhrát volby i s tímto postojem, za který mi mnozí na Slovensku netleskají. Ale jsem přesvědčený, že když si tady nebudeme říkat pravdu, tak jde o hazard se státem. A na tom se já podílet nebudu.

Selhala v něčem, co se týká války na Ukrajině i předchozí vláda, které jste byl součástí?

Trochu jsme selhali v tom, že jsme podporu Ukrajině nedokázali slovenským občanům vysvětlit tak, že je to slovenský životní zájem. A beru to i částečně na sebe. Protože tady jde úplně o všechno, co se týká Evropy. Rusové zničili celou evropskou bezpečnostní architekturu.

Jak se chcete zaměřit na proměnu periferních regionů a pozdvihnout je?

Pojďme se podívat na to, jestli pro východ Slovenska není šancí právě Ukrajina? Nezávislá, svobodná Ukrajina. Proč se nemůže zopakovat úspěšný příběh z Rakouska? Oblasti sousedící se socialistickým Československem byly dříve upadlé. A podívejte, co se z těchto oblastí stalo dnes. Prezident ale nepostaví dálnice, nezajistí infrastrukturu. V tom chci mluvit pravdu. To je zodpovědnost vlády. Když ale nebude v prezidentském úřadě opravdu někdo, kdo bude mluvit pravdu, kdo bude otevírat téma, že Slovensko má velký modernizační dluh, že potřebujeme dobudovat stát, tak tyto periferní regiony budou pořád jen předmětem levného politického nákupu, který se dlouhé roky dělá. Slibuji, že nezůstanu sedět v Bratislavě, ale budu do těchto regionů jezdit. Nebudu slibovat, co nemůžu udělat, ale budu vyzdvihovat témata důležitá pro tyto oblasti a budu se ptát vlády, co s tím může udělat.

V čem byste navázal na současnou prezidentku Zuzanu Čaputovou?

Prezidentka Zuzana Čaputová pro mě reprezentuje nějaký typ politiky a politické komunikace, ke které se hlásím. Neříkám, že se hlásím ke všemu, co dělá a všechno bych dělal stejně. Ale hlavní věc, která je inspirativní a měla by zůstat ve slovenské politice, je způsob komunikace a vyjadřování. To by měli politici do veřejného prostoru přinášet. Já si myslím, že na Slovensku je pořád poptávka po něčem takovém, co Zuzana Čaputová reprezentuje a celkem otevřeně se k tomu hlásím. Mnozí mi i vyčítají, že jsem Zuzana Čaputová v kalhotách. Jedna z těch věcí, co ona přinesla do politiky, je slušnost. Ta se ale bohužel z politiky vytrácí a stav současné politické kultury je opravdu bídný.

Jak chcete oslovit voliče z řad seniorů?

Na Slovensku se vláda zaměřila na tuto část společnosti. A samozřejmě, že naši senioři potřebují pomoc v aktuální sociální situaci. Ale já otevřeně říkám, a to i na setkáních s voliči, že nejzranitelnější sociální skupinou na Slovensku nejsou senioři. A i oni tleskají, protože ví, že je to pravda. Nejzranitelnější skupinou na Slovensku jsou samoživitelky a samoživitelé. Penzisté si také peníze navíc zaslouží. I moje matka, bývalá zdravotní sestra, je ráda za 300 euro, které dostala navíc k důchodu. Ale vždy mi říká, že ví, že jsou tady jiné sociální skupiny, které to mají ještě těžší. A já se takto upřímně budu se seniory bavit. Považuji za opravdu pokrytecké, když se tady vytlouká politický kapitál na tom, že se jedna skupina, která je na nás odkázaná, takto protěžuje. A nejvíc mě dojímá, když mi na našich setkání důchodci říkají: „Ale oni si nás kupují.“

Jak chcete podpořit mladé lidi, aby zůstávali na Slovensku?

Je mi líto, když mi mladí lidé říkají, že jim už politika už úplně přestala naslouchat. Už to není jen o tom, že věci v politice nefungují, a to nás deprivuje. Ale problém je to, že mladé přestáváme poslouchat. Ale myslím, že to, abychom mladé poslouchali chce i ta starší generace. I oni chtějí vidět úspěch mladých, vzdělaných lidí. Na čem rodičům může záležet víc? Takže si myslím, že tohle je něco, co bychom měli dostat zpět do politiky.

Současná vláda má podle počtu křesel v parlamentu jen těsnou převahu. Nelitujete toho, že jste ve volbách nekandidoval a nepodpořil tak současnou opozici?

Já jsem tuto nabídku od Richarda Sulíka (SaS) dostal. Moje hlavní rozhodnutí, proč do parlamentních voleb nejít, bylo, že nevěřím v politické zkratky a něco, co trochu připomíná politický marketing. To znamená nasadit někoho, v tomto případě mě, někam na čelo kandidátky a přijít jako nějaký externista z venku. To nefunguje. A ten druhý důvod je opravdu osobní. Proto také kandiduji na prezidenta a nekandidoval jsem do parlamentních voleb. Chci totiž celou svou energii vložit opravdu do toho, co můžu dělat jako prezident. Podoba parlamentní politiky je odlišná. Na prezidentském úřadě mě mimo jiné velmi láká, že prezidentovým arbitrem jsou jen voliči. Je to obrovská zodpovědnost, ale také jistá záruka svobody. Stranická politika je jiná a já jsem si vybral tuto cestu.

Co byste udělal jako první po případném zvolení prezidentem?

Bylo by toho víc. Určitě bych například vyslal signál, že tam, kde to půjde, jsem připravený spolupracovat s vládou. Popřel bych sám sebe, kdyby to bylo jinak, protože v politice je spolupráce zapotřebí. I já, který mám jiný pohled na svět, jiný pohled na Slovensko, budu spolupracovat. Ale určitě to nebude jen o tom, že se jako prezident budu jen vymezovat proti vládě. Samozřejmě tam, kde to bude nutné, to rozhodně udělám. Ale nabízím této vládě, i jakékoliv jiné vládě, spolupráci. Dál chci například v zahraničí udělat víc pro to, aby se otevíraly dveře pro slovenský byznys a regiony. Myslím, že absolutně nevyužíváme slovenskou diasporu, která je za rohem, ale i daleko ve světě. Ta diaspora se přitom ke Slovensku hlásí. Trestuhodným způsobem nespolupracujeme. A také bych pokračoval v cestách po Slovensku, protože bych chtěl, aby prezident byl přítomný v regionech.

Ivan Korčok

• Narodil se 4. dubna 1964 v Banské Bystrici
• V letech 1991–1995 absolvoval postgraduální studium na Institutu mezinárodních vztahů Univerzity Komenského v Bratislavě
• V letech 2018 - 2020 působil ve funkci velvyslance ve Spojených státech
• Byl ministr zahraničních věcí Matovičovy vlády a poté i Hegerovy vlády jako nestraník nominovaný politickou stranou SaS
• Jako občanský kandidát se uchází o post prezidenta Slovenské republiky ve volbách v roce 2024