Unikátní projekt Masarykovy univerzity již pět let pomáhá mladým lidem z dětských domovů

Brno - Už pět let poskytuje projekt Symbios podporu mladým lidem, kteří opouštějí dětské domovy. Sociální iniciativa založená brněnskými vědci má za cíl pomoci se začleněním do běžného života. Projekt je založený na sdíleném bydlení vysokoškolských studentů a mladých dospělých, kteří opouštějí dětské domovy.

Nenápadný dům na Křenové ulici skrývá unikátní projekt Masarykovy univerzity, města Brna a městské části Brno-střed. Symbios vznikl v roce 2019, jako pomoc pro mladé dospělé, kteří opouštějí dětské domovy. „Stát v přechodu mezi dětským domovem a samostatností vůbec nepodporuje. Tady máš patnáct tisíc a postarej se, jinak nic. Řekl bych tak půlka z těch odcházejících dostane jednorázově poměrně nízkou částku a to je obrovský deficit státu," popisuje důvody, proč projekt vznikl, jeho garant Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity.

V osmi bytech spolu bydlí vždy jeden student jedné z brněnských vysokých škol a jeden mladý člověk z dětského domova. Snížený nájem jim umožňuje dostudovat střední školy, případně nastoupit na školu vysokou a našetřit si do dalších let. K dispozici jsou jim i dvě mentorky, které jim pomáhají s každodenními problémy samostatného života. Právě podpora mentorek a vzájemná podpora mezi účastníky jsou důležité součásti projektu.

Iniciativa sídlí v budově, kterou mu poskytla městská část Brno-střed. Rekonstrukce domu vyšla na téměř padesát milionů korun. Obyvatelé opraveného domu platí snížený nájem. „Byty byly naplánovány tak, aby se daly případně využít i pro klasické bydlení. Nicméně jsem moc rád, že situace je taková, že ten projekt funguje dál, a že se můžeme na této iniciativě podílet," řekl starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl (ODS).

Zatím projektem prošlo osmnáct mladých dospělých z dětských domovů a dvacet vysokoškolských studentů. Průměrná doba pobytu byla tři roky. Momentálně jsou všechny byty zaplněny a podle garanta projektu docenta Bohuslava Binky je zájem velký. V budoucnu by organizátoři chtěli projekt rozšířit, buď přímo v Brně nebo expandovat do dalších univerzitních měst. „Máme potvrzené, že koncept spolubydlení mladých dospělých se studenty je dobrý. Mentorská podpora se ukázala být nezbytnou a snížení nájemného opravdu zlepšuje šance na start do samostatného života,"hodnotí projekt Binka.

"V dětském domově se příliš dlouho vydržet nedá. Naprostá většina chce hned v osmnácti odejít," popisuje účastnice programu Kateřina Hanáková. Kateřina z dětského domova odešla v osmnácti letech se svým tehdejším přítelem. Chtěla ho však opustit a najít si vlastní bydlení. To by ale znamenalo odejít ze střední školy, kde studovala ve třetím ročníku. Na Facebooku narazila na reklamu projektu Symbios, kam ji po přijímacím řízení přijali. Nyní Kateřina dodělává bakaláře, chystá se na další studium a po pěti letech se chystá ze Symbiosu odejít. „Hrozně mě mrzí, že odsud musím odcházet, v červnu mi končí smlouva, tak teď řeším, kam půjdu dál," přibližuje své plány do budoucna.

Ještě nějakou dobu v Symbiosu pobude Jakub Novák. Student starověkých dějin bydlí na Křenové už druhým rokem. „Symbios mi tak trochu zachránil život a není to nadsázka. Shodou nešťastných okolností jsem musel od čtrnácti žít sám se sestrou. V té době jsem ještě nebyl na život úplně připravený," vypráví o svém životě Jakub. V devatenácti letech se přestěhoval do Brna. Svou složitou životní situaci řešil alkoholem nebo náhodným sexem a pokusil se o sebevraždu. O projektu se dozvěděl od přátel, bývalých účastníků. „Netrvalo dlouho a můj život se obrátil k lepšímu. V klidu dodělávám vysokou školu a chtěl bych pokračovat na magistra. Mám stabilní práci, zlepšily se mi rodinné vztahy a rozhodně už nemám tak divoký život. Pořídil jsem si kocoura a mám spolubydlícího, který mi pomáhá procházet životem. Je to asi poprvé, co se vracím domů a je tam klid," popisuje svůj život v Symbiosu Jakub.

Dětské domovy ročně opouští na osm set mladých dospělých. V dětských domovech nekončí pouze sirotci, ale i děti z nefunkčních rodin. Některé děti jsou s rodinou stále v kontaktu, tudíž mají nějaké zázemí. Přibližně stovka ho však nemá a více než polovina z nich tento přechod nezvládne. Často pak tito lidé končí ve vězení, propadají závislostem a mnohdy se ocitají na ulici jako bezdomovci.