Sekáče nás nespasí, ale pomáhají, říká slow fashion influencerka

Na Instagramu a TikToku radí, jak si zkrátit nohavice, zašít díru na košili nebo jak vybrat kabát, tak aby vydržel déle než jednu sezonu. Věnuje se ale i jiným ekologickým tématům, jako je například udržitelné cestování nebo stravování. Veronika Dušková studuje obor oděvního designu v Brně, zároveň na internetu působí jako slowfashion influencerka. V rozhovoru prozradila, kam chodí v Brně nakupovat nebo co by si nikdy nekoupila.

Co vás přimělo začít mluvit o slow fashion na sociálních sítích?

Moje vášeň pro šití. Můj původní záměr byl založit si udržitelnou značku s oblečením, ale zjistila jsem, že nechci jen nabízet alternativu k fast fashion, ale i šířit dál osvětu o téhle problematice. Když člověk zkusí šití, ještě víc vnímá, jak opravdu nízká je cena našeho oblečení.

Co považujete za největší problém fast fashion?

Asi celkový model „rychle, levně, hodně“ – kdy se oblečení vyrábí v obrovském množství bez ohledu na lidi, planetu nebo kvalitu. Vzniká neskutečné množství odpadu, vykořisťují se pracovníci a znečišťuje se příroda. Často jen proto, abychom si mohli koupit tričko ani ne za stovku, které po dvou praních stejně vyhodíme.

Greenwashing

Greenwashing je marketingová strategie, při níž firmy nebo organizace prezentují své produkty, služby či aktivity jako ekologicky šetrné, aniž by to odpovídalo skutečnosti. Tímto způsobem mohou klamat spotřebitele a získávat konkurenční výhodu bez skutečného přínosu pro životní prostředí.

Jak rozpoznáváte, jestli značka opravdu jedná udržitelně, nebo jen „greenwashuje“?

Dívám se na konkrétní činy, ne na slova. Nestačí mi, že značka napíše „eko kolekce“. Chci vědět, kde oblečení vyrábí, kdo ho šije a z čeho. Taky mě zajímá, jestli mají certifikace a jak moc jsou transparentní. Skvělým pomocníkem je na to Fashion Transparency Index, což je žebříček 250 největších světových módních značek, který každý rok hodnotí, jak otevřeně módní značky zveřejňují informace o svých dodavatelích, výrobních podmínkách, dopadu na životní prostředí a lidských právech. Čím vyšší skóre, tím víc značka informuje veřejnost o tom, jak a kde její oblečení vzniká. A pro úplně rychlý check je tu stránka goodonyou.eco, kde je ohodnocena každá větší modní značka. Anebo nakupuji na ověřených e-schopech, které mají pouze zodpovědnou módu jako je EtikButik.

Vím, že nakupujete v secondhandech. Proč myslíte, že je to dobrá volba?

Nákupem v secondhandu přímo nepodporujeme fast fashion značky, a hlavně tím šetříme přírodní zdroje naší planety. Zároveň ulevíme vlastní peněžence. Nakupování v sekáči nás sice nespasí, ale zpomaluje to negativní dopady fast fashion. Skvělé je, že se tím dají ušetřit peníze a pak může člověk třeba podpořit nějakou zodpovědnou značku a napomoct transformaci na udržitelnější a svědomitější oděvní průmysl.

Doporučila byste nějaké sekáče v Brně?

Já v Brně moc doporučuju Vintage shop na Minoritské. Mám odtamtud opravdu půlku skříně a dají se tam sehnat super kvalitní materiály a originální střihy.

Máte nějaké oblíbené značky nebo návrháře, které bystedoporučila? Doporučila byste i něco lokálního?

Spoustu! Jako první mě napadá udržitelná česká značka mého přítele Daniela Webera Human Oddity nebo brněnská návrhářka a moje kamarádka Johana Skálová. Mají nejen krásné věci vytvořené s ohledem na lidi i planetu, ale jejich práce má i hlubší přesah. Johana Skálová dělá oblečení, které se přizpůsobí postavě a můžete s ním růst, a Human Oddity šíří na sociálních sítích osvětu ohledně konzumní společnosti, klimatické krize a jiných důležitých témat.

Co byste si nikdy nekoupila – ani kdyby to bylo zadarmo?

To by určitě bylo něco z čínských e-shopů jako je Shein nebo třeba Temu. Nákupem tady totiž neplatí jen planeta a švadleny, ale i naše zdraví. Tyto internetové obchody obchází evropskou legislativu a oblečení může, a dle nezávislých testů obsahuje, látky, které mohou potenciálně škodit našemu zdraví. To může být například vysoký podíl olova nebo ftalátů. Obvzlášť bych se při nákupech na těchto stránkách vyhla spodnímu prádlu a dětskému oblečení.

Myslíte, že influenceři by měli mít nějakou zodpovědnost za to, co podporují v rámci udržitelnosti?

Nějakou asi ano. Mají vliv a možnost ukazovat ekologičtější alternativy. Nebo alespoň neukazovat ty nejhorší ultra fast fashion značky, jako je právě Shein. Je něco úplně jiného si od nich něco koupit versus je doporučovat dalším tisícům lidí. Nemusí se všichni stát aktivisty, ale alespoň základní uvědomění a odpovědnost by byla fajn.

Proč je stále většina zaměřena na konzumní obsah?

Protože funguje. Je líbivý, jednoduchý a snadno se sdílí. Jen ukazovat nové věci je jednodušší než vymýšlet hodnotný obsah. Navíc tyhle značky mají větší rozpočet na marketing. Ale myslím, že se to pomalu mění – čím víc lidí mluví o dopadech konzumu, tím víc sledujících začíná hledat i obsah s přesahem. Je to proces, ale věřím, že jsme na správné cestě.

Je něco, co vám dělá stále problém, co se udržitelnosti týče?

Toho mě moc nenapadá. Jsou věci, co jsou pro mě náročnější dodržovat. Jako třeba to, že nechci létat letadlem. Ale většina zvyků je už pro mě tak přirozená, že to není žádná námaha navíc. Naopak. Třídit v bokashi kompostéru bioopad, opravovat si oblečení, nakupovat na Zelňáku u lokálních farmářů nebo jíst rostlinně a zkoušet tak nové recepty, to všechno mi dělá radost.