Nacisty zabavený majetek Romům nikdo nevrátil, upozorňuje historik v nové knize

Brno - Osudy Romů a Sintů za druhé světové války jsou méně známé než židovský holokaust, i na ně se ale nacistický režim zaměřil při svých rasových čistkách. Právě o jejich perzekuci píše historik Jiří Smlsal ve své nové knize Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava. Soustředí se také na jejich příběhy po skončení války a na to, že jim ukradený majetek stát stále nevrátil. Kniha byla v pondělí 8. dubna v rámci oslav Mezinárodního dne Romů slavnostně pokřtěna a je v prodeji v knihkupectvích Kosmas.

Autor při svém výzkumu čerpal ze vzpomínek přeživších, z archivních pramenů nacistických bezpečnostních složek, poválečných retribučních procesů i z archivu Muzea romské kultury. Podle ředitelky muzea Jany Horváthové je kniha důležitou součástí rekonstrukce dějin romského národa a jeho role v českých dějinách. „Dlouho jsme čekali na knižní vydání tohoto tématu a jsem velmi ráda, že se toho kolega Smlsal ujal. Majetková perzekuce Romů a Sintů je téma, které od války čekalo na své zpracování," doplnila Horváthová.

Kniha je vůbec první odbornou monografií tohoto typu. Přibližuje osudy českých a moravských Romů během druhé světové války a i po ní. Zaměřuje se na fakt, že přes četné důkazy o konfiskaci romského majetku, se přeživší a jejich potomci stále nedočkali kompenzací. Knihu doplňuje i doslov Čeňka Růžičky, spoluzakladatele výboru pro odškodnění romského holokaustu, který se zasloužil o demolici vepřína na místě koncentračního tábora v Letech u Písku.

Právě v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu vznikly dva tzv. cikánské tábory. V nich byli čeští Romové internováni, řada z nich zde zemřela a další byli posláni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Z celých rodin a komunit se vrátili pouze jednotlivci. Po návratu domů však jejich utrpení neskončilo. Jejich domy, které před lety museli opustit, našli buď zničené nebo obydlené cizími lidmi. Komunistický režim se snažil jejich osudy pohřbít a s romskou identitou se stále pojí velké stigma. I proto se řada přeživších se svými zážitky blízkým svěřila až o mnoho let později. Ztracený majetek jim nikdy nebyl nahrazen. Své nové životy tak museli budovat v chudobě a ve společnosti, která se o jejich osud nezajímala a mnohdy z jejich ztráty přímo profitovala. „Doufám, že moje kniha poslouží jako podklad pro jednání o majetkovém odškodnění Romů a Sintů. Pomalu odchází druhá generace přeživších a otázka konfiskovaného, rozkradeného a zabaveného romského majetku je stále aktuální neodčiněnou křivdou," popsal motivaci pro napsání knihy její autor Smlsal.

Kniha vyšla v rámci edičního plánu Ústavu pro studium totalitních režimů, který letos vydal již šest knih a další tituly k vydání chystá. „Je celá řada témat, kterým se věnuje spousta badatelů, píšou se o nich knihy a pak je celá řada témat, které zůstávají dlouhodobě na pokraji badatelského zájmu. Ať už z toho důvodu, že je poměrně složité se touto tématikou zaobírat nebo z toho důvodu, že se zdají být kontroverzní nebo problematické. Myslím si, že Ústav pro studium totalitních režimů je tu proto, aby pozvedal tato témata, protože by se na ně také nemělo zapomenout," řekl první náměstek ústavu Kamil Nedvědický. Dalšími tituly, které mají letos vyjít jsou například Dějiny StB nebo komiks pro dospělé Na nitkách. 1968.