Poslanecká sněmovna bude jednat o zrušení kojeneckých ústavů

Homepage

Poslanecká sněmovna bude jednat o zrušení kojeneckých ústavů
Chovánek je rodinné centrum rodinného typu v Brně-Bystrci Foto: Eliška Kaňová

Česká republika je poslední zemí Evropské unie, kde jsou i zdravé děti do jednoho roku umisťovány do kojeneckých ústavů. Dle řady odborníků to má na jejich vývoj silně negativní vliv.

Brno - Novelu zákona navrhl poslanec ANO Aleš Juchelka, podle něj by do ústavů neměly být umisťovány děti ze sociálních důvodů. „Na novele zákona pracuji přes dva roky. Má motivace je jasná. Jako otec dětí vnímám, že začátek života každého dítěte je tou nejdůležitější etapou, vzorce chování, které navnímáme v útlém věku následně opakujeme celý náš život,“ popisuje Juchelka.

Proti novele zákona však vystoupila řada odborníků i poslanců napříč politickým spektrem. Ti tvrdí, že za kojenecké ústavy prozatím neexistuje dostačující náhrada. Jako výhodu kojeneckých ústavů naopak vnímají neustálou dostupnost kvalifikovaného personálu a lékařské péče, díky kterým je možné postarat se i o děti s těžkým zdravotním postižením.

„Naše rodinná situace nám ukázala, že je možné starat se v domácím prostředí o nemocné dítě, i když je to komplikované. Stejně jako v kojeneckém ústavu zavezou dítě v případě obtíží do nemocnice, může ho tam stejně tak zavézt i pěstoun. Určitě nepatří do ústavu,“ oponuje Juchelka.

Kompromisní řešení navrhl bývalý ministr zdravotnictví a nynější poslanec ANO, Adam Vojtěch. Ten navrhuje zachování ústavní péče pouze pro děti se se zdravotním hendikepem. Většina ústavní péče pro děti ze sociálně slabých rodin by měla být nahrazena odbornou intervencí přímo v rodinách. U dětí nechtěných či opuštěných by práci kojeneckých ústavů převzaly pěstounské rodiny.

Jednou z možností péče o nejmenší děti je institut pěstounské péče na přechodnou dobu, u přechodného pěstouna dítě zůstává maximálně rok. Poté se vrací zpět do vlastní rodiny nebo do dlouhodobé náhradní péče.

Přechodní pěstouni často popisují rozdíly v chování mezi dětmi, které si převzali z ústavu a dětmi, které k nim putovaly například přímo z porodnice. „Jedno z dětí jsem měla přímo z kojeneckého ústavu, byl to můj nejsmutnější zážitek. Dítě bylo ze začátku jako robot, pět minut před jídlem se probudilo napilo se a zase usnulo. Až mnohem později začalo broukat a projevovat se jako normální dítě,“ popisuje přechodná pěstounka Věra Moravanská.

Podobnou zkušenost má i další pěstounka. „Myslím si, že kojeňáky měly být zrušeny už dávno. „Mám v dlouhodobé pěstounské péči čtyři děti. Jedno z nich strávilo první rok v kojeneckém ústavu. Pořád se bojí, že ho opustím. Nevěří lidem. Vyhledává sice blízkost, ale při pohlazení říká, že ji to bolí,“ vypráví pěstounka Šárka Horáčková.

Novela zákona, která by rušila kojeneckých ústavů bude ve sněmovně projednána v nejbližších dnech. Pokud by byla novela zákona schválena, byla by ústavní péče pro děti do jednoho roku zrušena do konce roku 2022. Pro děti do tří let pak do konce roku 2024.

Další články o stisk online