Proč se zajímat o klima? Festival přinesl fakta i inspiraci

Brno - Klimatická změna je jedním z nejpalčivějších globálních problémů současnosti. Vyznat se ve změti složitých a často protichůdných informací účastníkům pomohli organizátoři Klimafestu. Lidé si z něj mohli odnést lepší porozumění environmentálním problémům a návody pro udržitelnější život.

Klimafest se v sobotu konal v Brně historicky podruhé. Ve svém pracovišti na Lipové jej uspořádali členové environmentální vzdělávací organizace Lipka. Akce cílila na děti i dospělé, kteří se zajímají o životní prostředí. „O klimatu se snažím mluvit se svými žáky ve škole. Doufám, že se tady naučím něco nového, co jim pak předám,” uvedla učitelka ze základní školy v Moravském Krumlově Jana Strieglerová.

Zatímco loňský ročník představil základní fakta o klimatické krizi, letos se chtěli organizátoři posunout dál a nabídnout návštěvníkům konkrétní řešení. „Zaměřili jsme se na pojmy adaptace a mitigace ve vztahu ke globálnímu oteplování. Adaptace znamená to, jak můžeme naše město připravit na příchod většího sucha a tepla. Mitigace jsou opatření, která můžeme podniknout pro to, aby jsme oteplování zpomalili,” vysvětlila pedagogická pracovnice Lipky Anna Slavíková.

Adaptační opatření pro Brno představil v prvním přednáškovém bloku vodohospodář Kryštof Chmelina. Popisoval snahy vodohospodářů lépe nakládat s dešťovou vodou. „Dříve šlo o to dostat vodu co nejrychleji a nejbezpečněji pryč z města. Teď se naopak snažíme ji tam co nejdéle zadržet, abychom ji mohli využít, například pro zavlažování stromů,” objasnil Chmelina. To se podle něj podařilo uskutečnit například v brněnském Parku pod Plachtami. Zde je dešťová voda odváděna ze střech okolních panelových domů do vodní nádrže, kterou místní s oblibou využívají k rekreaci.

Po přednášce se mohli návštěvníci odreagovat u rukodělných aktivit. „Nejdůležitější změny se dějí na celostátní úrovni, i přesto je ale důležité, aby se každý z nás snažil o udržitelnější život,” řekla Slavíková. Lidé si tak mohli například vyrobit voskované ubrousky ze starých látek, které jsou šetrné k přírodě i k peněžence. Dají se totiž používat opakovaně a funkčností nahradí mikrotenový sáček. Proběhl také swap oblečení a knih, kde návštěvníci mezi sebou věci vyměňovali.

Hosté se mohli zapojit i do kurzu veganského vaření. Vlastnoručně si připravili například chlebíčky s uzenou mrkví a mandlové sušenky. Veganská strava souzněla s myšlenkou festivalu, jelikož je oproti té klasické přívětivější pro životní prostředí. O uhlíkové stopě potravin si mohli návštěvníci přečíst na infotabulích rozmístěných po objektu Lipky. Zjistili například, že během pěstování kila fazolí je do atmosféry vypuštěn zhruba jeden kilogram oxidu uhličitého. Naproti tomu stejné množství hovězího masa je zodpovědné za šedesát kilogramů tohoto skleníkového plynu.

Ti, kterým se vařit nechtělo, si mohli zakoupit již hotové občerstvení. Ani to ale nebylo tradiční. Část z jídla totiž na festival dodala iniciativa Paběrkování po Brněnsku, jejíž členové sbírají z polí plodiny, které zemědělci nedokážou spotřebovat. Podávaly se také polévky, které zbyly ve školních jídelnách a přebytečné pečivo ze supermarketů. Právě to už sice nebylo čerstvé, ale místo likvidace se alespoň spotřebovalo. Doprovodného programu a přípravy jídla se zúčastnila také studentka Masarykovy univerzity Anna Smúdalová. „Festival je pro mě příležitostí získat nové vědomosti a nahlédnout do možností veganské kuchyně. Nejvíc mě zaujal swap oblečení, moc se mi ale nelíbila první přednáška, na můj vkus byla moc odborná,” sdílela svoje dojmy.

V pořadí druhé přednášky se ujal fyzik a zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla. Se svým týmem zpracovává data o klimatu do podoby přehledných grafů. Svou přednášku soustředil především na transformaci české energetiky, jakožto klíči ke snížení emise skleníkových plynů zodpovědných za globální oteplování. Velký potenciál vidí zejména ve slunečních a větrných elektrárnách jako zdrojích čisté energie. „Transformace výroby elektřiny a tepla je technologicky možná a ekonomicky proveditelná. Jestli ji jako společnost uskutečníme, je jen na nás,” uzavřel.

Po skončení přednášky si účastníci sami vyzkoušeli simulaci energetické transformace. Zahráli si deskovou hru OZEdníci z klimatu, inspirovanou Osadníky z Katanu. Místo cest a vesnic ale na ostrově stavěli větrné a sluneční elektrárny. Hru vytvořili a prezentovali umělkyně Marta Kovářová se svým otcem, fyzikem Jiřím Svobodou. Program festivalu zakončila koncertem environmentální kapela Zelené koule.