Jaktože mají iPhony? Ukrajinští uprchlíci jsou rozmanitá skupina, zdůraznili odborníci

Do Česka míří tisíce ukrajinských uprchlíků. Právě na ně se zaměřili experti z Fakulty sociálních studií ve druhé středeční debatě o ruské invazi. Poslechnout si ji přišly desítky lidí, další stovky ji sledovaly online.

Brno – Po vřelém vítání může následovat studená sprcha. Češi nyní sice vyjadřují Ukrajincům solidaritu, jejich nadšení však může vystřídat odpor. „Uplynuly teprve dva týdny od invaze. Na začátku pandemie byli lidé k sobě taky velmi solidární, ale během půlroku se jejich postoj změnil,“ uvedl Jan Šerek z katedry psychologie.

Šerek spolu se Zuzanou Masopustovou z katedry psychologie, Romanem Balážem z katedry sociální politiky a sociální práce a koordinátorkou interkulturní práce brněnského magistrátu Lenkou Šafránkovou Pavlíčkovou osvětlili divákům, kdo přesně z Ukrajiny prchá a co od nich máme očekávat. Debatu moderovala studentka Vlasta Macháčová.

Vřele vítáme jen „ideální“ uprchlíky

Uprchlíci z Ukrajiny jsou rozmanitá skupina. Podle Romana Baláže je však Češi vnímají pospolitě, stejně jako vnímají Ukrajince, co v Čechách žijí déle. „Stereotyp ‚úkáčka‘ s nízce kvalifikovanou prací, který občas dělá problémy, jsme nahradili stereotypem hrdinného národa bojujícího proti ruskému imperialismu,“ řekl.

Masopustová dodala, že jsme zvyklí na menšinu ukrajinských mužů. Složení uprchlíků se však liší. „Přicházejí k nám matky s dětmi, případně prarodiče doprovázející vnoučata. Nemůžeme předpokládat, že nahradí ukrajinské muže, kteří opustili pracovní místa v Čechách a odešli bojovat na Ukrajinu,“ uvedla.

Šafránková Pavlíčková objasňuje, že zaměstnavatelé mají zkreslené představy o svých možných zaměstnancích. „Lesnické firmy poptávající pracovníky Ukrajinky, aby si děti vzaly s sebou. Vždyť se tam aspoň provětrají,“ uvedla příklad. Dodala, že integrace je dlouhý a náročný proces. „Mnozí předpokládají, že ženy ubytujeme, děti dáme do škol a ženy pošleme do práce. To je ale iluze. Přichází k nám i ukrajinské menšiny, mezi nimi třeba Vietnamci či Syřané, kteří dostávají status ještě obtížněji,“ zdůraznila Šafránková Pavlíčková.

Podle Šafránkové Pavlíčkové si obraz uprchlíků „malujeme“ narůžovo. „Máme představy o tom, jak by měli uprchlíci vypadat. Ve chvíli, kdy jde o osobu z romské osady na západní Ukrajině, nebo jde o osobu se žloutenkou či HIV pozitivní, vede to k nenávisti,“ doplnila Šafránková Pavlíčková. „Už se začínají objevovat reakce: jak to, že mají iPhony? Jde o argumentaci, která zaznívala v roce 2015,“ připomněla Masopustová.

Solidární přístup k uprchlíkům se podle Baláže může brzy změnit. „Na společnost teprve dopadají důsledky covidu, dochází ke zdražování energií. Jakmile budete mít problém s tím, že nedostanete dítě do školky, nebudete možnost získat zkrácený úvazek, bude to v populaci vyvolávat problémy,“ uvedl.

Situaci snášejí dobře. Prozatím

První vlna uprchlíků přicházela v dobrém psychickém stavu, jelikož ze země odešli ještě před vpádem ruských vojsk. Jejich rozpoložení se nicméně může změnit kvůli neschopnosti najít bydlení a práci. Následky se mohou objevit dokonce mnohem později. „Po druhé světové válce se projevila traumata z ní napříč generacemi,“ řekla Masopustová.

Nejvíce válka dopadá na děti. Podle Masopustové nelze škody na dětech, napravit, lze jim však pomoci. Děti často skrývají smutek, když vidí, že se trápí jejich rodiče. „Dospělí by měli dítě ujistit, že se jim může svěřit se svým trápením, i když se právě trápí oni,“ řekla Masopustová. Zdůraznila, že ohrožené jsou i ruské a běloruské děti, které mohou čelit šikaně vrstevníků.

Zbláznil se? O Putinovi lze jen spekulovat

Po náhlém rozhodnutí vést válku mnozí označují ruského prezidenta Vladimíra Putina za psychicky nemocného. Šerek, který se zaobírá politickou psychologií, zdůraznil, že duševní stav nelze posuzovat na dálku. „Nevíme, do jaké míry rozhodnutí odráží jeho vnitřní svět a do jaké míry jde pouze o politickou strategii,“ uvádí.

Šerek napadl i myšlenku, že změna Putinova chování nemusí znamenat změnu jeho psychického stavu. „Můžeme najít několik alternativních vysvětlení. Politici obvykle přemýšlí o ziscích a ztrátách. Pokud se zaměří na ztráty, jsou ochotnější riskovat, činit rozhodnutí, které by jinak nedělali.“ Šerek nevyloučil ani roli syndromu skupinového uvažování.

Druhá ze čtyř debat. Do hry vstoupí dezinformace

Na druhou debatu přišlo méně lidí než na první, přesto obsadili lavice v celém atriu. Student Matěj Kaidl se první debaty osobně neúčastnil, ale sledoval živý přenos. „Líbí se mi, že zaznívá více hlasů a oceňuji možnost komentářů. Plánuji jít i na další,“ uvedl Kaidl. Student Jakub Vaněk, se předchozí debaty zúčastnil. Možnost dalších debat vítá. „Jeden z řečníků přišel s myšlenkou, na kterou jsem do té doby nenarazil,“ řekl.

Právě kvůli studentským dotazům fakulta debaty zorganizovala. „Primárně nám šlo o to, aby se ptali studenti místo toho, aby byl moderátorem vyučující či profesionál,“ vysvětlila proděkanka pro komunikaci Veronika Zapletalová. Vedení podle ní také uvítá návrhy na možná témata týkající se ruské invaze na Ukrajinu.

Ve třetí debatě promluví mediální experti, kteří přiblíží válečnou žurnalistiku, dezinformace a propagandu. V poslední plánované debatě bude s odborníky z mezinárodních vztahů, kteří projdou roli Green Dealu a změny pohledů na energetiku.

Vedení fakulty pokračování debat o ukrajinské invazi zatím pouze zvažuje. Jisté je ale to, že by se podobné debaty mohly konat častěji. „Do budoucna bychom chtěli další debaty odborníků napříč našimi katedrami, možná ji i rozšířit napříč fakultami,“ dodala Zapletalová.

Záznamy debat mohou lidé zhlédnout na Facebooku a YouTube.