Výhodou Jana Grolicha v krajských volbách je fakt, že nepochází z celostátně významné strany, říká docent politologie Michal Pink

Janu Grolichovi se podařilo v krajských volbách něco neobvyklého. Přesto, že nekandidoval za hnutí ANO a je členem KDU-ČSL, která se pohybuje pod 5 % hranicí, drtivě vyhrál volby. Jak se mu to povedlo a na další otázky ohledně budoucnosti Lidovců, jsme se ptali docenta katedry politologie Michala Pinka.

Čím se lišila kampaň Jana Grolicha oproti jiným? Přeci jenom kandidoval za stranu KDU-ČSL, jejichž preference do parlamentních voleb se pohybují pod 4 %.

Pokud se podíváte na úspěch Jana Grolicha, tak to, že je z KDU-ČSL je právě pozitivní stránka. Je potřeba se podívat, jak ty jednotlivé regiony mezi sebou uvažují a jak jsou diametrálně odlišné. Obecné pravidlo zní, že pokud chcete na jižní Moravě uhrát velice slušný volební výsledek, tak obzvláště v krajských volbách je důležité, abyste nepocházeli z celostátně významné strany. V tu chvíli vám právě vyjde KDU-ČSL. Když se na to podíváte historicky, tak se můžeme bavit například o Stanislavu Juránkovi (hejtman jihomoravského kraje v letech 2000–2008, člen KDU-ČSL, pozn. redakce). Kdo se stane na jižní Moravě hejtmanem, o tom rozhoduje následné koaliční vyjednávání a až v roce 2024 hejtmana do značné míry vybrali voliči, protože došlo k sestavení společné koaliční kandidátní listiny.

Andrej Babiš se po volbách nechal slyšet, že Jan Grolich vyhrál díky marketingu. Je tedy důležitější marketing, nebo strana a názory, které zastává?

Byli jsme svědky několika případů, kdy si movití jedinci mysleli, že na základě marketingu jsou schopni přetlačit dlouhodobé hodnoty, postoje a názory v populaci, to zkrátka nejde.

Není to případ hnutí ANO?

Hnutí ANO dokázalo tyto společenské nálady úspěšně využít jako nosič toho, co oni chtěli. Protože když se na ně podíváme, tak oni vznikli jako taková organizace, která zatím přesně nevěděla kam a vzhledem k společenským náladám dokázal velmi dobře balancovat na jedné či druhé straně. Andrej Babiš věděl, jakým způsobem je vhodné v dobrou chvíli využít úrodnou půdu společenských nálad. To, co je zatím v české politice nejdůležitější, je to, jak se politik dlouhodobě chová, jedná a vystupuje.

Předseda strany KDU-ČSL Marián Jurečka označil v sobotu Jana Grolicha za možného nástupce. Může být právě on inovátorem umírající lidovecké strany?

U KDU-ČSL záleží na typu voleb a okolnostech v rámci kterých vystupuje. Ve svém dlouhodobém, více jak stoletém časovém horizontu, se pohybuje, nechci říct že pořád na tom stejném, ale nikdy nebyli 30 % strana, vždy se pohybovali kolem 10, 7, 6 %. Záleží na období, kdy se o ní bavíme, kdo stál v čele a jaké byly okolnosti. KDU-ČSL dlouhodobě ztrácí voliče, podobně jako KSČM a další zavedené strany. Když například strana jako ODS ze 30 % začne ztrácet, tak se dostane na 15 %, ale nejedná se o existenční hrozbu. Ve chvíli, kdy 7% strana začne podobným způsobem ztrácet, tak se jedná o existenční problém, podobně je to u Starostů a nezávislých, u KSČM apod. Jestli přelezou 5% výsledek je daleko více výsledek jejich strategického myšlení, jak jdou do voleb a jakým způsobem s tou situací naloží.

Má KDU-ČSL vůbec šanci přežít v moderním světě?

Má, protože když se podíváme, tak společnost je výrazně konzervativní. Chápu, že když se člověk dívá z pohledu dvaceti nebo třicetiletého jedince, tak si těžko dokáže představit, jak uvažuje generace čtyřicet, padesát plus, která stále přes telefon někomu zavolá, která pravděpodobně sociální sítě pro obživu v masovém měřítku nepoužívá a která se drží starých osvědčených hodnot. Když se podíváme na charakter voličů jednotlivých stran, tak na jednoho voliče do třiceti let, přijde k volbám pět až deset voličů s věkem čtyřicet plus.