Serial Killer mě přiblížil světovým producentům, říká scenárista

Rozhovory

Serial Killer mě přiblížil světovým producentům, říká scenárista
Brněnský scenárista Robert Poupátko mluví o svém projektu MEZI/SVĚTY. Foto: Klára Šotková

Brno - ​​​​​​​Serial Killer je festival, který je zasvěcen seriálové a internetové tvorbě z celé Evropy. Snaží se propojit profesionály, akademiky a publikum pomocí společných diskuzí a inspirovat seriálovou produkci. Již pátý ročník tohoto festivalu se letos konal v Brně, kde poprvé prezentoval svůj projekt MEZI/SVĚTY i brněnský scenárista Robert Poupátko.

Jak jste se dostal k příležitosti prezentovat svůj projekt na tak velkém festivalu?

Moje producentka Alica Sigmund Heráková, se kterou pracuji na projektu MEZI/SVĚTY, oslovila Kamilu Zlatuškovou a její tým, zda by bylo možné kdykoliv na festivalu ukázat naše promo. Nabídli nám místo v TV Days programu, což pro nás byla obrovská příležitost. Doufali jsme, že se našeho námětu ujme nějaký producent.

Měli jste nějaká očekávání, co by vám mohlo vystupování na takovém festivalu přinést?

Od Serial Killeru jsme si nic moc neslibovali. Naším cílem bylo projekt vůbec prezentovat na takovéto platformě. Samozřejmě jsme ze všeho nejvíce chtěli, aby se projekt zalíbil lidem, což se doufám i stalo. Po naší prezentaci jich za námi došlo hodně a chtěli vědět víc.

A jak probíhá prezentování projektů na takovém festivalu?

Na prezentaci projektu jsme dostali zhruba necelých patnáct minut a bylo potřeba se na ni připravit. Hlavně jsme si s Alicí museli vytvořit preview – krátkou upoutávku tak, aby zaujala a dokázala divákům přiblížit děj a námět našeho seriálu. Každý den pak prezentoval někdo jiný. Před námi například představila televize Nova svůj seriál Ulice.

Byl jste nervózní?

Nervózní jsem samozřejmě byl, to bych lhal, kdybych řekl že ne. Ale všechna nervozita ze mě opadla v ten moment, kdy se lidi zasmáli vtipu, který jsem zrovna řekl. Humor je vždy důležitý při takovýchto akcích. Obzvlášť když před vámi sedí známí producenti například ze Švédska, Norska a Španělska a vy jim máte prezentovat váš malý projekt. Po té nervozitě pak ale přišla už jen euforie, že jsme to zvládli a všechno proběhlo v pořádku.

O čem váš seriál bude, co od něj mohou diváci očekávat?

Náš seriál je romsko-československý muzikál o dvou queer holkách, které se setkávají mezi jejich dvěma světy, a začínají se poznávat. Název MEZI/SVĚTY odkazuje na reálný rozkol mezi romskou komunitou a majoritou českého národa. Dalšími hlavními náměty seriálu je pak smíření se s minulostí a udržení si dětské naivity i po přechodu do dospělosti.

Co jsem pochopila, tak natáčení seriálu ještě nezačalo, jak zatím vypadá váš projekt?

Projekt je momentálně ve formě desetiminutového filmu, který jsme natočili hlavně jako preview, abychom mohli ukázat, co jsme schopni vytvořit, jak by seriál vůbec vypadal a o čem by byl. Momentálně sháníme peníze na scénář pro pilotní epizodu.

Kolik zabere času vytvoření takového projektu?

Trvalo nám skoro dva roky, než jsme se dostali k natáčení, které nám potom z velké části zaplatila americká ambasáda. Na samotné natáčení jsme pak měli dva dny, které byly opravdu intenzivní. Natáčeli jsme přímo tady v Brně.

Natáčení muzikálu asi nebude vůbec lehké, jak moc velké překážky to s sebou nese?

Natáčení muzikálu je mnohem náročnější, než by si člověk myslel. Na začátku byla idea vytvořit jednu písničku. Člověk si řekne, že to je nějaký zpěv, nějaký podklad a tancování. Ale realita je trošku jiná. Natáčení muzikálu je doslova krev, pot a slzy. A přestože jsme věděli, že to bude mít nějaké překážky a natáčení písničky bude náročné, tak jsme do toho šli po hlavě. Záměrně jsme si vybrali písničku od kapely, kterou znám osobně, abychom nemuseli platit práva. Písničku V oblacích nám propůjčila kapela Jelen. Celá příprava a nahrávání písničky nám zabrala nejvíce času. Co se týče písniček v samotném seriálu, tak tam budou určitě původně vytvořené písně napsané romskými autory nebo přímo mnou. A určitě tam bude i mix licencované hudby českých nezávislých autorů, jako je opět kapela Jelen nebo Zrní. A to i z toho důvodu, abychom mohli seriál sdílet na sociálních sítích a dostal se co nejdál.

Jaké vám předal festival Seriál Killer zkušenosti do vaší budoucí tvorby?

Moje kariéra je na začátku, do tohoto filmového světa jsem se dostal teprve před rokem. Na festivalu jsem byl jako Alenka v říši divů a jen jsem chodil a snažil se pohltit co nejvíce informací, abych svoji tvorbu mohl do budoucna vylepšit a posunout co nejdál. Co mi Serial Killer předal, bylo určitě sebevědomí. Bavil jsem se spoustou producentů z celého světa a všichni se shodli na tom, že filmový průmysl je velký byznys. Nakonec ale záleží pouze na námětu. Pokud má člověk takový, který za to stojí, tak jde všechno. Za nápady se platí zlatem, a i když to jednou nevyjde, vyjde to napodruhé, napotřetí… Je potřeba to zkoušet do té doby, dokud to nevyjde. Co ale dělá tento festival unikátním je to, že se můžete pobavit víceméně s každým, kdo tam je a díky tomu malý tvůrce jako já, získá rady od obrovských jmen ve filmovém průmyslu.

Jak byste zhodnotil festival, měl podle vás nějaké mouchy?

Serial Killer je podle mě velmi důležitý festival. Obzvlášť ve světě, který se neustále mění. Hlavně po pandemickém světě, kdy lidi čím dál tím méně chodí do kina a čím dál více tráví času sledováním seriálů z domova. Online platformy, které nabízí neomezený přístup ke spoustě seriálů se pomalu stávají nezbytností. Serial Killer už před pěti lety tohle velmi dobře předpovídal. Přijde mi super, že se každý rok soustředí na jeden stát a dává prostor jak mladým, tak zkušeným tvůrcům prezentovat jejich projekty na velkých plátnech. Ale hlavně tento festival vytváří prostor, ve kterém můžeme poznávat do hloubky tvorbu jiných států a můžeme porovnat různé aspekty. Například jak je pro ně důležitá rozmanitost a jak vůbec vypadá produkce v Evropě.

Co byste doporučil budoucím tvůrcům, kteří by se také chtěli dostat do filmového průmyslu?

Všem budoucím tvůrcům doporučuji hlavně vytrvalost. Bez té by to na takovém malém rybníčku jako je Česká republika nešlo. A taky určitě odvahu. A trošku prořízlou pusu.

 

Další články o Brno