Téma umělé inteligence na školu patří, na její používání ve výuce je ještě čas, říká učitel

Brno - Vladimír Holík vystudoval na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity učitelství dějepisu a občanské výchovy. Na fakultě nyní působí jako vyučující didaktických předmětů. Do jejich osnov přináší poznatky ze své vlastní pedagogické praxe. Zároveň pracuje jako učitel na Základní škole Bosonožská, kde mimo své vystudované obory učí angličtinu nebo informatiku. V oboru se pohybuje osm let, jeho vysněné školství se podobá tomu Slovinskému a s využíváním umělé inteligence ve výuce by ještě chvíli počkal.

Jak škola, na které pracujete, přistupuje k využívání umělé inteligence?

Nástup umělé inteligence byl rychlý a my jsme zároveň museli reagovat i na jiné věci. Na první pedagogické radě tohoto školního roku jsme se jen v rychlosti ujistili, že o umělé inteligenci víme. Bavili jsme o tom, jak se dá ohlídat její využívání žáky, ale žádné zavádění do školního řádu se nekonalo. Zkrátka na to nebyl čas. Navíc tohle téma naráží na to, že některé lidi umělá inteligence nezajímá, obecně je nezajímá práce na počítači. A stejně tomu je i ve školách. Jsou vyučující, pro nichž je snaha o jakousi osvětu v oblasti technologií, potažmo umělé inteligence, marná.

Vy jste se z pozice učitele informatiky o nějakou osvětu u kolegů snažil?

Jsou bitvy, které jsou předem prohrané, a já se do nich nepouštím.

Myslíte si, že je důležité s žáky o umělé inteligenci mluvit a vysvětlit jim, jak funguje, jaké má její používání pravidla?

Rozhodně, měnil jsem náš školní vzdělávací program a umělou inteligenci jsem zařadil do devátého ročníku. Tam by si žáci měli říct, jak to funguje, vysvětlit si rizika. Myslím si, že vyučující by měl jít s dobou. Kdysi jsem se ve skautu učil, že rybář chytá ryby na to, co chutná rybám, ne rybářovi. A pokud chceme, aby nás žáci brali a chceme jim vytvořit prostředí, které je pro ně přínosné, tak bychom se o nové možnosti měli sami zajímat. Je to trend, velké téma, které na školu patří a o kterém bychom měli mluvit.

Využíváte vy sám ve škole nástroje umělé inteligence?

Řekl bych, že ne nějak pravidelně. Používám Chat GPT při tvorbě testů. Když potřebuji do testu text, ke kterému si potom vymyslím otázky. Sám ale zápasím s tím, že v Chatu GPT nejsou ještě některé věci stoprocentní a dělá chyby. V dějepise ho nepoužívám vůbec. Vím, že jsou i nějaké snahy o učitelskou umělou inteligenci, ale ta se zatím míjí s mými obory.

A využil jste ji někdy přímo ve výuce tak, že s ní pracovali sami žáci?

Přímo ve výuce jsem ji nikdy nepoužil. Přemýšlel jsem, jestli bychom do toho žáky měli zapojovat, a myslím si, že ano. Jen zatím nevíme jak. Bavil jsem se o tom s učiteli informatiky, ptal jsem se na jejich názor. Shodli jsme se na tom, že na základní škole nemají děti ještě natolik rozvinuté kritické myšlení, aby dokázaly s umělou inteligencí pracovat dřív než v devátém ročníku. Zaleží na tom, jací žáci v té třídě jsou. Někteří mají přehled a dokázali by sami vyhodnotit, že něco není pravda, případně by věděli, jak vygenerované informace ověřit. To ale není případ všech žáků.

Jaká úskalí má umělá inteligence ve výuce kromě toho, že dělá chyby?

Stále narážím na otázku, jestli my vlastně vůbec chceme, aby žáci využívali umělou inteligenci přímo ve výuce nebo třeba ke zpracování referátů doma. Může to být aktivita, která zabíjí kreativitu. Taky je tady riziko, že umělá inteligence může žáky utvrzovat v jejich názorech, které nejsou vždy správné. Může je vést k neověřování informací. Může být nástrojem šikany, kdy se objevuje obličej kohokoliv na jakémkoliv těle. Proto jsme se prozatím shodli, že v rámci výuky nebudeme umožnovat práci s umělou inteligencí, dokud ta technologie nebude spolehlivější a my si nenajdeme způsob, jak z práce s ní vytěžit jen to pozitivní.

Jak ověříte, že žáci nevyužili umělou inteligenci i přesto, že měli pracovat samostatně?

Šlo by to například co se týče referátů. Nejsem jejich zastánce, ale když už na ně dojde, tak chci po žácích, aby mi je přednesli vlastními slovy. Text na papíře můžou mít jen jako osnovu. Takže i když si ušetří práci a text si nechají vygenerovat, stejně musí porozumět tomu, o čem mají před třídou mluvit. Jde to řešit i tak, že zkopírujete text a zeptáte se umělé inteligence, jestli ho napsala.

Jaké může mít práce s umělou inteligencí naopak výhody?

Já jich tam momentálně moc nevidím. Co je výhoda, tak samotná práce s technologií. Žáci se naučí, že technologie i umělá inteligence můžou být dobrý sluha, můžou lidem ulehčit práci.

Snažíte se do debaty k využívání umělé inteligence zapojovat i své studenty na Pedagogické fakultě?

Snaha tady je, ale seminář je dvouhodinový, témat je spousta a semestr je krátký. Kdyby bylo dostatek času, určitě bych chtěl mluvit o morálních a etických problémech umělé inteligence, věřím, že diskuze jen k tomuto by trvala klidně čtyři hodiny. Mohli bychom tam hledat cesty, jak se k problému mají postavit studenti jakožto budoucí učitelé. Ale bohužel, tak jako v celém českém školství, chybí na všechno čas.

Máte nápad na nějakou konkrétní aktivitu, kterou byste případně ve výuce využil nebo ji doporučil kolegům, kteří s tématem umělé inteligence chtějí začít pracovat?

Aktivita, která se hodí do všech předmětů, je třeba generování obrázků pomocí klíčových slov na konkrétní téma. Ještě lepší by bylo nechat si vygenerovat referát, který s žáky projdeme společně. Můžeme si vzít na pomoc učebnici nebo odbornou literaturu. Ideální by bylo ukázat žákům chybu, způsobenou při generování, ať si jsou vědomi toho, že umělá inteligence rozhodně není neomylná. Obecně bych ale doporučil s umělou inteligencí, co se týká přímých aktivit ve škole, klidně ještě chvilku počkat a dbát spíš na prevenci v rámci této problematiky. Je to stále ještě čerstvé téma a možná se vyplatí s ním nespěchat, když si nejsme jistí jak s ním pracovat.