Brno - Projekt Městská galerie se rozprostírá v prostoru brněnského Bronxu, tedy mezi ulicemi Francouzská, Koliště a Cejl. Spousta zde nacházejících se domů má volnou štítovou plochu, kterou je možné využít na takzvané muraly, tedy velkoplošné nástěnné malby umístěné ve veřejném prostoru. Aktuálně se v oblasti nachází třináct zhotovených děl, zájemci mohou na realizaci dalších muralů přispívat na transparentní účet spolku Nový Bronx. Za projektem Městská galerie stojí brněnský básník a prozaik Martin Reiner.
Mural Tep města umělce Marata Danilyana pocházejícího z Novosibirsku je možné vidět na boční zdi multifunkčního centra IBC Příkop. Frekventovaná ulice Příkop ohraničuje oblast Bronxu.
Foto: Julie Lubojacká
Při procházením brněnským Bronxem lze narazit i na malby, které nespadají pod Městskou galerii, projekt Martina Rainera. Jedním z příkladů je cihlová zídka pomalovaná andělskými křídly.
Foto: Julie Lubojacká
Na stěně Úrazové nemocnice na ulici Ponávka se rozprostírá malba Osudové ohlédnutí umělce Františka Skály, který zhotovili výtvarníci z ateliéru Malujeme jinak. Autor předlohy díla sám nevěřil, že by obraz mohl být tak věrně převeden na velkou plochu.
Foto: Julie Lubojacká
Mural Pater Noster umělce Milivoje Husáka, který realizoval například mnoho provedení sakrálních interiérů, oltářních obrazů a křížových cest, se nachází na fasádě domu na adrese Stará 26. Prostor ke zhotovení obrazu nabídli vlastníci domu Vratislav a Miluše Doležalovi.
Foto: Julie Lubojacká
TIMO, autor muralu Brouk Brňák, je brněnský street-artista, sprejer a writer. Na veřejná místa píše sociálně orientované důvtipné básničky a slogany. Svá díla vytváří na legálních i nelegálních místech, a proto kvůli zachování své anonymity nemaloval Brouka Brňáka na fasádu domu na Bratislavské 21 sám.
Foto: Julie Lubojacká
„Co myslíte, že to znamená? Já bydlím vedle a mám teorii. Člověk bez domu je jako ryba bez vody," komentuje muž vystupující z auta obraz autorky Evy Koťátkové s názvem V těle ryby bez vody. Umělkyně se ve své tvorbě věnuje spíše instalacím nebo knižním ilustracím než malbě.
Foto: Julie Lubojacká
Předchozí duchovní díla autora Milivoje Husáka se vyznačují tím, že v nich člověk vytyčuje svou vertikální cestu. Tomu není jinak ani v případě kabinek stoupajícího výtahu, které popisují drobné osudy lidí žijících v této oblasti. Ačkoli Husák sám vytvářel umění ve výškách, mural zhotovili opět výtvarníci z ateliéru Malujeme jinak.
Foto: Julie Lubojacká
Jména Jean a Pierre postavám na muralu přisoudil autor Petr Malina na základě jmen svých oblíbených francouzských herců, Jean-Paula Belmonda a Pierra Richarda. Obraz se měl původně nacházet na fasádě domu stojícího o kousek dál na Bratislavské ulici, stávající proluku ale později vyplnil developerský projekt Pekárenský dvůr.
Foto: Julie Lubojacká
Městská galerie není jediným projektem, který se proplétá oblastí brněnského Bronxu. Zajímavý a vtipný průvodce Brnox Kateřiny Šedé byl v prvním stadiu knihou, která získala cenu Magnesia Litera. Nyní funguje i jako interaktivní mapa a hlavním cílem této druhé části projektu je zásah do veřejného prostoru. Tím jsou například charakteristické černo-bílé komiksové malby.
Foto: Julie Lubojacká
Mural Bílá vrána se nachází na zdi domu na adrese Přadlácká 30 a sousedí tak s podnikem SPOT. Autorem malby je Petr Čech, brněnský rodák, ilustrátor, malíř a autor komiksů, pro kterého je příznačná melancholická tematika.
Foto: Julie Lubojacká
„Na jednom z nejošklivějších domů, na hranici mezi Bronxem a Husovicemi, je jeden z nejkřehčích motivů," popisuje ve stejnojmenné knize autor projektu Městská galerie Martin Reiner.
Foto: Julie Lubojacká
Na Bratislavské ulici se kromě několika nástěnných obrazů, které jsou součástí projektu Městská galerie, nacházejí také významné instituce, jakými je například Muzeum romské kultury, Cafe In The Ghetto nebo bývalá Káznice na Cejlu.
Foto: Julie Lubojacká
Krištof Kintera je český sochař ale také autor návrhu Stále na sobě pracuji!, který se nachází na fasádě domu na Černopolní ulici.
Foto: Julie Lubojacká
Mural František z Assisi, na kterém řeholník a zakladatel žebravého řádu františkánů řídí ptačí sbor. Dílo Františka Petráka se rozprostírá na fasádě domu na adrese Vranovská 20.
Foto: Julie Lubojacká
Mural Poslední let sgt. Jana Chalupy vzniknul na počest mladého letce, který nedaleko místa, kde se nástěnná malba nachází, doopravdy žil. V roce 1939 utekl přes Polsko do Francie a poté do Velké Británie. Při cvičném letu začal hořet motor jeho letadla. Chtěl použít padák, ale ten se neotevřel. Nejmladší jednadvacetiletý pilot se při dopadu na zem smrtelně zranil.
Foto: Julie Lubojacká
Autor muralu Havel na ulici Milady Horákové, Adam Štech, ve své tvorbě čerpá z klasické malby. Obrazy dekonstruuje a poté je ve svém díle znovu skládá, čímž nabývají nových významů.
Foto: Julie Lubojacká