Čech v Dominikánské republice: V nemocnicích se nosí jen roušky
Zahraničí
Dominikánská republika je v souvislosti s covidem-19 ve výjimečném stavu. Za posledních sedm dní tam přibylo v denním průměru 426 nově nakažených. Od prvního nakaženého se potvrdilo 269 184 případů z necelých jedenácti milionů obyvatel, kteří v zemi žijí. Vladimír Heger a jeho žena Zdena žili v Dominikánské republice dvanáct let, než se na důchod přestěhovali zpět do Česka. Od té doby se do Dominikánské republiky každý rok na několik měsíců vrací. Letošní pobyt jim ale znepříjemnila Hegerova nákaza covidem-19.
„Manžel mívá každý rok touhle dobou problémy s dýcháním a hodně kašle, takže když se mu tyto problémy objevily, ani nás nenapadlo, že by to mohl být covid,“ říká Hegerová. Obavy začali mít ve chvíli, když se jeho stav začal zhoršovat do míry, kdy se zadýchal a vyčerpal i po krátké chůzi. „Jeli jsme k doktorovi, který mu udělal test na covid. Test vyšel pozitivní, dostal nějaké léky a doufali jsme, že už se to bude zlepšovat. Zajímavé je, že můj test vyšel negativní,“ dodává.
Když léky nezabíraly, rozhodl se Heger raději jet do nemocnice, kde strávil na covidovém oddělení pět dní. „Bylo to něco jiného, než jsme čekali podle toho, jak vidíme covidové jednotky v českých médiích. Zdravotní sestry tady chodí jen v rouškách a rukavicích, dokonce mě nechaly manžela doprovodit až na pokoj,“ vzpomíná Hegerová. V nemocnici dostával Remdesivir spolu s další podpůrnou léčbou a pomalu se začal zlepšovat.
V Dominikánské republice jsou nadále platná protipandemická opatření. Ve veřejných prostorech jsou zakázána velká shromáždění. Restaurace a posilovny mohou být otevřené jen na šedesát procent kapacity a pouze tři dny v týdnu. Ministerstvo veřejného zdraví dále apeluje na dodržování opatření jako je nošení roušek, dodržování rozestupů a dezinfekce rukou.
Zdravotní sestry nosily roušky a rukavice a vše pečlivě dezinfikovaly. Jinak nebyl poznat rozdíl mezi covidovou jednotkou a běžným oddělením. Problémem byla občas komunikace se sestrami, protože mluvily jen španělsky. Dobře anglicky uměli jen někteří doktoři. Heger sice žil v Dominikánské republice několik let, ale španělština není jazykem, ve kterém by se cítil sebevědomě. Proto pro něj byla komunikace v tomto jazyce někdy problematická.
Stále musí užívat velké množství léků, jeho stav se však zlepšuje. I přesto dva týdny po propuštění z nemocnice občas kašle a rychle se unaví. „Už se cítím mnohem lépe. Rekonvalescence jde pomaleji, než jsem očekával. Chce to čas,“ říká Heger.