Planety v podzemí a červ, který žere plast – festival PROTOTYP uchvátil Brno

Brno - Na malém náměstíčku před Žlutým domkem - tedy pokladnou a zároveň výstupem z třetího vodojemu - se prochází rodiny s dětmi, mladší i starší páry, zvědaví jednotlivci a paní z bezpečnostní služby ve svítivě žluté vestě. Hned u vchodu do areálu je stánek s posezením. Nabízejí kávu, pivo, čaj a občerstvení, a u stolů je úplně plno. Festival PROTOTYP přilákal mnoho návštěvníků všech věkových skupin. Dopomohla tomu jistě i realizace v atraktivních prostorech zrekonstruovaných vodojemů na Žlutém kopci.

Vodojemy jsou celkem tři, první a třetí jsou propojené. Dříve sloužily k zásobování města Brna vodou, v roce 1997 je kompletně odstavili a hrozilo, že budou zdemolovány. Skrz fotografie ale zaujaly veřejnost a časem se z nich stala kulturní památka. "Co se týká návštěvnosti, od začátku v březnu jsme spokojeni," říká mluvčí turistického centra města Brna Hana Bánovská. "Od té doby vodojemy navštívilo přes 45 000 lidí. Prohlídky bývají téměř vždy vyprodané," dodává. Po rekonstrukci slouží nejen jako ukázka ohromující architektury, ale také jako místo pro filmaře či pro pořádání různých akcí, jako je právě festival PROTOTYP. "Spolupráce jsou hojné, probíhají i lokační prohlídky na filmy. Byla tu třeba i produkce Disney+, takže to rezonuje i do zahraničí. Teď spíš čekáme, až se to bude někomu hodít," uzavírá mluvčí TIC Hana Bánovská.

Vernisáž festivalu začíná už venku, v nenápadném parčíku nad vodojemy; dílo Pavola Trubena s názvem "Under pressure" znázorňuje život ve stresu. Obrovský červ z kabelů na trávníku - Wax Worm od umělce Ausgang - před druhým vodojemem zase ukazuje na to, jak se příroda přizpůsobuje ve světě plném lidských technologií. Chlapeček v bílé čepici na červa ukazuje a volá na své rodiče: “Mami, tati, on dělá zvuky! Pojďte si to poslechnout!” Rodiče se ale věnují svým mobilním telefonům. Možná se technologiím přizpůsobujeme i my.

Do prvního vodojemu se schází po dlouhém schodišti. Hned pod ním návštěvníky překvapí podlaha - není rovná, ale vytváří stropu protiklenbu. Na podlaze se tak kvůli vysoké vlhkosti tvoří loužičky vody. Uvnitř je trochu chladno. Návštěvníci prochází určenou trasu a zatímco jim pár milimetrů vody čvachtá pod nohama, obdivují vystavená nasvícená díla umělců. Mnoho z nich je audiovizuálních, ne všem lze ale dobře rozumět. Je jich na takovém prostoru příliš. Hluboké tóny se mísí s mechanickými vibracemi a vysokými bzučivými zvuky.

Nejvíce zajímavá je zřejmě vodní pumpa, která je propojená s velkým plátnem - stojí se na ni fronta. Na plátně běží obrázky předmětů - bavlněné tričko, kožené boty, krajíc chleba, tabulka čokolády nebo šálek čaje. Zvednutím táhla pumpy si návštěvník vybere předmět, a potom naprázdno pumpuje množství vody, které si myslí, že se při výrobě předmětu spotřebuje. Hodnota odhadu nabíhá na plátně, pak se ukáže skutečně použité množství. Například takové kožené boty - při jejich výrobě se spotřebuje cca 7000 litrů vody.

Další díla připomínají například střelbu v baru Tepláreň z roku 2022, pracují s hloubkou fotografie nebo s 3D animací. Ve třetím vodojemu, který je propojený s prvním, se na plátně střídá módní performance od Žil Vostalové a Filipa Kůrky a audiovizuální show, za kterou stojí tým Visualove. Ústředním motivem je čárový kód, který se do rytmu hudby proplétá se spirálami. To vše je doplněno o podmanivou hudbu, zvuk kapání vody a vysoké tóny. Vizuál reaguje na hudbu, návštěvníci stojí a show pozorně sledují. Ve vedlejším prostoru na ně čekají Země, Slunce, Měsíc a Mars z Festivalu planet, který se pravidelně koná na Kraví hoře. Ozařují celý prostor a do podzemí poměrně zapadají.

Program ve druhém vodojemu, který je od předchozích dvou oddělený, je nejvíce interaktivní. Vystavená díla reagují na zatížení, teplo nebo dotek. Skupinu dětí obzvláště zaujala trubice stočená do složitého obrazce. Led pásek uvnitř reaguje na zatížení váhy - čím těžší člověk na ní stojí, tím rychleji světlo “beží” trubkami.
“Mami, mně to nefunguje,” stěžuje si malá holčička své matce, stojíc na váze. Světlo v trubkách nijak nereaguje. Zdá se, že je příliš lehká.
“Když si na to stoupnu já, poběží to rychlostí světla,” reaguje se smíchem mladá maminka.

K vidění je také Leviatanovo DNA nebo Mikrosvěty - s těmi lze interagovat pomocí aplikace. Substance zvuku - tedy tři vany naplněné vodou - se líbí hlavně dětem. Umožňuje prozkoumat vztah mezi zvukem a hmotou a vytváři tak zvláštně symfonický orchestr, podobně jako Trashcan Symphony. To jsou tři popelnice, z nichž každá při otevření vydává jiný tón. Návštěvníci zkouší různé kombinace a zdá se, že se dobře baví.

Festival PROTOTYP je především kombinace nových médií, technologie a módy, a nastavuje zrcadlo naší rychlé konzumní společnosti. Zastavit se v majestátních podzemních prostorech je zážitek, který může člověkem zarezonovat - podobně jako popelnicový orchestr.