Vodojemy na Žlutém kopci se rozezněla experimentální zvuková performance

Brno - V pátek a sobotu se v prostorech brněnských vodojemů pořádal festival Sonda: The Vienna Acousmonium. Průkopníci akusmatické hudby – tedy hudby, prezentované z velkého množství reproduktorů – představili svůj světově unikátní projekt, který kombinuje zcela osobité rozložení reproduktorů s akustikou brněnského podzemí. Návštěvníci si při téměř hodinovém koncertu poslechli čtyři vysoce experimentální skladby, propojené s vizuálním zážitkem.

Vstup do prostor vodárny není snadné najít. Vodítkem pro návštěvníky je změť kabelů, která už z ulice směřuje k otevřenému poklopu v zemi. Sestupuji po točitém schodišti do podzemního komplexu vodojemů a přede mnou se rozprostře výhled na zvukový aparát. Reproduktory různých typů a velikostí jsou zdánlivě chaoticky rozestavěny kolem sedaček pro návštěvníky. Ti na místě už čekají a v mezičase prozkoumávají nápisy na kamenných sloupech, které podpírají strop.

Přesně v pět hodin večer se ozve hlasité zapípání a od pultíku na nás mává vídeňský skladatel Thomas Gorbach, který spolu s Enriquem Mendozou předvede svůj projekt. Prostorem se začíná rozléhat tiché bzučení syntetizátorů a tlumená světla vytváří na zdech podivné stíny. Z tváří návštěvníků můžeme vyčíst pestrou paletu emocí, většina se tváří trochu překvapeně, což reflektuje také Thomas Gorbach. „Většina lidí neví, co od naší hudby očekávat a osobně si myslím, že je to dobře. Snažíme se v posluchačích vyvolávat emoce,“ říká.

Nasadíme si sluchátka, která tvoří další část akustického systému. „Prezentujeme hudbu ve dvou vrstvách. Jednu z reproduktorů, druhou přímo do sluchátek. Spolu s akustikou prostoru, která zvuk odráží ve specifických úhlech, to posluchače donutí více se vcítit do naší hudby,“ dodává mexický hudebník Enrique Mendoza.

Následujících čtyřicet minut jsme ponořeni do zvukové lázně. V hlavě se mísí zvuky dialogu z psychiatrické léčebny, konejšivého robotického hlasu a křiku malého dítěte. Za pár minut jsou zvuky nahrazeny křikem z bojiště, které plynule přejdou ve smyčcový orchestr, doprovázený řevem domorodých indiánů. Lidé kolem projevují různé typy emocí. Žena stojící vedle mě má na tváři smutný bledý výraz, mladý muž znuděně kouká do mobilu. Slečna, která se opírá o sloup se dívá do země a mírně se klepe. Pro některé je tento zážitek opravdu silný.

Nad našimi hlavami visí aparát, který připomíná závěsné světlo, jen namísto žárovek tam jsou připevněny drobné reproduktory. Zvukovými zesilovači jsme doslova obklopeni. „Celé zařízení jsme vytvořili spolu se zvukovými techniky tak, aby ladilo s našimi uměleckými záměry. Akusmatická hudba není původně náš nápad, napadlo nás ale její propojení se sluchátky a přenesení do vhodných sálů v evropských městech,“ uvádí po skončení projekce Thomas Gorbach.

„Nevím, jak bych ten zážitek popsala. V podstatě to byla absurdní změť zvuků, ale zároveň bylo snadné se do ní ponořit a prožívat ji. Nikdy bych nečekala že mě dojmou zvuky robotického hlasu, kvílení železa a ozvěna dětského křiku,“ směje se studentka Alena Piesecká.

Další část projektu Sonda se uskuteční 11. listopadu v prostorech Hvězdárny a planetária Brno. Tam se ke dvojici připojí další umělci jako například Douglas McCausland či Fausto Mercer.