V Muzeu romské kultury se vzpomínalo na oběti romského holokaustu

Brno - V brněnském Muzeu romské kultury se v úterý konal pietní akt připomínající 80. výročí od transportu protektorátních Romů do Osvětimi. Na shromáždění se předčítalo ze vzpomínek pamětníků, promluvily politické osobnosti a vystoupili romští hudebníci. Na závěr lidé uctili památky obětí kladením věnců a květin.

Historický kontext připomněl na začátku shromáždění Dušan Slačka, historik pracující pro muzeum. Od března roku 1943 byli Romové shromažďováni ve stájích protektorátní policejní jízdy v Masné ulici v Brně. Právě před osmdesáti lety, 7. března 1943, byli převedeni k městským jatkám, odkud je nacisté deportovali do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Celkem během jednoho dne transportovali 1038 žen, mužů i dětí. Nejmladšímu bylo sedm dní, nejstarší 91 let. Většina z nich nepřežila. Této nucené deportaci předcházelo několik menších v roce 1942 a mnoho Romů bylo v té době uvězněno v táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Z těchto táborů byli hromadně deportováni do Osvětimi v květnu a srpnu roku 1943. „Celkem bylo během holokaustu do Osvětimi deportováno asi 5500 protektorátních Romů a přežilo pouze necelých 600 z nich,“ uvedl Slačka. Bylo tak během něj zavražděno přes 90 % Romů a Sintů žijících v českých zemích. Pro celou Evropu je odhadovaný počet romských obětí okolo půl milionu.

Na místě byly čteny vzpomínky pamětníků z knihy historika Ctibora Nečase Z Brna do Auschwitz-Birkenau. Následovaly proslovy různých osobností, promluvil například Rudolf Murka, předseda Spolku Romů a Sintů v ČR. „Romové a Sintové z Čech byli nejen připraveni o život v koncentračních táborech, ale také byli okradeni o všechen majetek, který vlastnili. Ani po 80 letech nebyly tyto křivdy napraveny, jejich majetek nebyl dodnes navrácen,“ uvedl. Na místě také promluvila historicky první vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, Lucie Fuková: „S ohledem na stále se vyskytující antisemitské a anticikanistické postoje ve společnosti, je nutné si se vší tvrdostí připomínat zrůdnost činů, které vyústily ve smrt milionu lidí,“ vyjádřila se. V průběhu pietního aktu vystoupili s romskou hymnou i dalšími skladbami romští hudebníci Milada Bagárová a Radek Bagár.

Po kladení věnců a květin k pamětní desce na konci shromáždění se uskutečnila komentovaná prohlídka výstavy Vesmíry/Kosmosa/Universes Zdeňka Daniela. Jeho rodiče byli součástí transportů Romů do koncentračních táborů, což Daniel ve svém díle reflektuje.