Analýza: Brno letos rozdělilo 65 milionů na kulturu

Magistrát se dlouhodobě snaží udělat z Brna mezinárodní kulturní metropoli. Postupně tak navyšuje počet dotací, které se z rozpočtu rozdělují institucím a jednotlivcům. Peněz pro kulturu je tak víc. Z toho vyplývají ale i problémy, především netransparentnost. Analyzovali jsme letošní rok a i to, jakým způsobem se dotace vyvíjely v čase.

Brno – Město Brno za uplynulé roky investuje čím dál tím více peněz do kultury. Peníze nejdou jen velkým institucím a projektům, jako jsou divadla a velké festivaly, ale i malým sdružením a jednotlivcům. Často se také jedná o dlouhodobé projekty.

Dotace za rok 2022

Pro letošní rok město rozdělilo do kultury 65 795 000 korun mezi 266 projektů. Žádostí bylo celkem 380, což znamená, že 114 žádostí žádnou dotaci nedostalo. Nejvíce peněz šlo do kategorie individuálních dotací, nejméně do kategorie významných akcí.

Největším příjemcem je Český filharmonický sbor Brno, který dostal 20 milionů korun. Ty dostává pravidelně na celoroční činnost, nicméně ale na léta dopředu. Tentokrát tedy bude muset s penězi vystačit až do roku 2025. Podle ekonoma sboru Dušana Trnky jsou tyto peníze pro jejich činnost nepostradatelné. „Bez financí od města bychom nemohli fungovat. Využíváme je na pokrytí honorářů našich umělců. Dotace ale nesmíme použít například na dopravu na koncerty nebo investice,“ řekl ekonom Trnka.

Oblast hudby podpořilo město částkou téměř dvanácti milionů korun. Peníze šly hlavně na podporu festivalů a koncertů. V řadách milionů dostaly dotace například mezinárodní hudební festival Pop Messe. „Peníze od města přinášejí možnost dostat do Brna slavné mezinárodní hudebníky, a přitom udržet cenu vstupenek přijatelnou pro návštěvníky,“ komentoval Radek Babička, který pomáhá akci organizovat.

Bez těchto financí by jeden lístek na festival stál kolem osmi tisíc. „To už je částka, kterou si mnoho lidí nemůže dovolit za kulturu utratit,“ doplnil organizátor Babička. Dodal, že dotace jsou jedinou možností, jak být konkurenceschopný velkým festivalům, jako je například Colours of Ostrava. Město podpořilo akci Pop Messe částkou šest milionů. Další akce, které získaly dotace, jsou například Maraton hudby Brno nebo festival Mendel.

Podpořeny je také celoroční činnost Moravské galerie nebo kina Scaly. Z individuálních dotací lze vyjmenovat vydávání různorodých knih nebo výstavy umělců. Nejedná se však pouze o malé částky pro malé umělce. Do této oblasti spadá také například dlouhodobá podpora muzeí. Smyslem dotací je především udělat kulturu finančně přístupnou pro všechny a zvýšit zájem lidí podílet se na kulturním životě ve městě.

Občanský spolek Brno kulturní dlouhodobě proces rozdělování dotace kontroluje. Jenže individuální dotace, na které jde nejvíce peněz, nemají svoji vlastní komisi na přerozdělování, a instituce nebo jednotlivci jdou rovnou k politikům. „Je zde problém s transparentností, protože mnohdy nemáte jak vědět, na co se ty dotace v konečném důsledku použijí. Jsou prý případy, kdy si někdo žádal o dotaci v nějakém kulturním oboru, komise mu to zamítla, a tak si požádal o individuální a tu dostal,“ upozornila členka spolku Pavla Lukešová.

Pro letošní rok převažují dotace nad sto tisíc korun. Město se oproti minulým letům snaží proces rozdělování dotací dělat více transparentním. Magistrát obhajuje i politické zastoupení mezi členy hodnotící komise, jelikož je podle něj nezbytnou součástí tohoto procesu. Většina komise je ale vždy tvořena odborníky na obor, kterému dotace rozdělují. Každá má pět členů, které můžou nominovat občané. Ti také podepisují prohlášení o tom, že nemají střet zájmů a sami o finance města žádat nebudou.

Vliv komisí na rozdělování peněz je však omezený. Žádost o dotace má přesná pravidla, která jsou k přečtení na stránkách města. Komise slouží pouze jako kontrolní orgán, která vydává doporučení. Konečné slovo má vždycky až zastupitelstvo.

Vývoj? Více peněz do kultury

Magistrát dlouhodobě zvětšuje objem celkových dotací, které dává na kulturu. A od roku 2013 se finance, které do kultury šly, rapidně zvýšily. Město také v roce 2017 vytvořilo strategii, na které spolupracovali i zástupci odborné veřejnosti. Magistrát by tak chtěl, aby k roku 2050 bylo Brno mezinárodně uznávanou kulturní metropolí.

Dotační programy jsou dotace rozdělené podle oborů (audiovize, hudba atd.) Ostatní jsou individuální dotace.

Za covidové pandemie spustil Odbor kultury výzvu na zmírnění důsledků s ní spojených. O peníze z ní však, podle oficiálních dat, zažádalo pouze 5 institucí a 3 soukromé osoby. Přitom do dotazníkového šetření, které město v rámci pandemie pořádalo, se zapojilo 135 respondentů a 17 % z nich uvedlo, že by jim finanční pomoc pomohla.

V minulých letech se ale objevila v rámci rozdělování kontroverze. V roce 2021 upozornilo občanské sdružení Brno kulturní, které dlouhodobě sleduje vývoj kultury v Brně, že si na své festivaly vylobovali a schválili peníze zastupitel za SPD Roman Freimuth a radní za Piráty Marek Fišer. Problémy s netransparentností se objevily také v roce 2017.

S transparentností v procesu schvalování město dlouhodobě bojuje. Brněnský kulturní parlament, který patří pod Odbor kultury, se tomuto tématu věnuje a lidem se snaží objasnit vše, co s přerozdělováním dotací souvisí. Brno kulturní jako tzv. watchdog nejen toto téma dlouhodobě sleduje, zároveň se ale snaží celkově kulturu v Brně pomáhat posouvat kupředu.