Do roku 2100 česká populace výrazně zestárne, ukazuje to projekce obyvatelstva

ČR - Na přelomu nového století bude mít Česká republika méně než deset milionů obyvatel. Vyplývá to z projekce obyvatelstva, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Projekce na základě dosavadních dat o populaci předpovídá nejpravděpodobnější trendy do roku 2100.

Migrace v současné době značně ovlivňuje populaci České republiky. Díky ní se zvýší počet obyvatel, pouze však do příštího roku. Projekce totiž předpokládá, že většina uprchlíků z Česka postupně odejde. „Do konce roku 2050 klesne počet obyvatel Česka jen mírně, na necelých 10,69 milionu, nejvýraznější úbytky pak očekáváme v průběhu šedesátých let,“ říká předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

Zmíněný úbytek bude mít vliv na průměrný věk obyvatel, který se bude trvale zvyšovat. „Očekáváme nárůst počtu obyvatel ve věku 65 a více let. Počet seniorů, který na počátku letošního roku činil 2,2 milionu, se do konce padesátých let vyšplhá na tři a čtvrt milionu,” vysvětluje pracovnice oddělení demografické statistiky ČSÚ Michaela Němečková. Po roce 2100 přesáhne podíl seniorů čtyřiatřicet procent celkové populace, oproti současným zhruba dvaceti procentům. To znamená, že dojde k výraznému zestárnutí populace.

Celkově se tedy zvýší počet nepracujících osob. V letošním roce připadá na sto ekonomicky aktivních lidí 72 těch, kteří jsou ve věku do 20 let či 65 a více let. V polovině padesátých let by se toto číslo mohlo zvednout na 90 ekonomicky neaktivních lidí na sto aktivních. Že by to však mělo pro českou ekonomiku znamenat výrazné problémy, popírá expert Masarykovy univerzit pro oblast sociální politiky Robert Jahoda. „Stárnutí populace vyvolá nové potřeby, určitě poroste důležitost sektoru zdravotnictví a služeb. Produkty budou více zohledňovat specifické potřeby starší populace, dané jejím zdravotním stavem. Z pohledu společnosti nepředstavuje stárnutí hrozbu, ale velkou příležitost k dalším inovacím,” vysvětluje.

Zmíněných dopadů na zdravotnictví se však obává například student všeobecného lékařství Masarykovy univerzity Daniel Brzuchanski. „Podle mě bude největší problém v poměru lékařského personálu na počet pacientů. S rostoucím věkem se totiž zvyšuje pravděpodobnost, že daný člověk bude muset vyhledat lékařskou pomoc. Lékaři i další lékařský personál, jako sestřičky a sanitáři, budou muset pracovat ještě více přesčas. To určitě negativně ovlivní kvalitu lékařské péče i fyzickou a mentální kondici samotných pracovníku,” říká.

Statistika počítá s tím, že se plodnost i nadále bude pohybovat okolo 1,5 dítěte na jednu ženu. Co se však změní, bude věk matek. V padesátých letech bude ženám při porodu průměrně už přes 31 let, momentálně je to zhruba třicet. Úmrtnost se nadále sníží a Česko se v průběhu tohoto století přiblíží k zemím s nejnižší úmrtností. Přestože se české ženy v současné době dožívají vyššího věku než muži, bude toto číslo na konci století již téměř vyrovnané.