Vysoké učení technické na podzim znovu otevře obor jaderná energetika

Brno - Vysoké učení technické v Brně (VUT) otevře od letošního podzimu nový dvouletý navazující studijní obor Jaderná energetika. Určený bude pro absolventy bakalářských studijních programů. Na konferenci Budoucnost českého jaderného průmyslu ve střední Evropě, která se konala 19. března v Brně, to řekl rektor VUT Ladislav Janíček. Obor bude mít kapacitu dvacet čtyři míst a první absolventi jej dokončí v roce 2026. V rámci dvouletého magisterského programu nabídne studentům unikátní multioborový vhled do problematiky i stáže v českých a slovenských firmách.

„Program nemá ambici nahradit jadernou fakultu Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Ta je zaměřená velmi vědecky. Orientují se hodně na teorii, ve které jdou do hloubky. Řada absolventů pak působí ve výzkumu. My chceme studenty připravit primárně na praxi,“ uvedl Petr Kubíček z tiskového oddělení VUT. Vyjma Prahy bylo do teď možné studovat jadernou energetiku ještě v Plzni. Zájemci o studium nového oboru na VUT mohou své přihlášky posílat již nyní.

Jaderná energetika se vyučovala na VUT od 50. let minulého století. Mělo to souvislost s budováním jaderných elektráren v Československu i v dalších zemích východního bloku. Původní program ale skončil a jaderná energetika se postupně z VUT vytratila. K myšlence obnovení se vrátili odborníci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) a Fakulty strojního inženýrství (FSI) zhruba před pěti lety, kdy se začalo mluvit o dostavbě bloků v Dukovanech a firmy zjistily, že odborníků je málo a inženýři s větší znalostí jaderné energetiky v regionu chybí. K tomu se navíc přidala možnost vystavět v prostorách za FEKT novou laboratoř ionizujícího záření právě pro výuku jaderné energetiky. Vyučující hned z několika fakult tak vyslyšeli volání studentů i firem a vytvořili unikátní studijní program, který má přirozenou návaznost na bakalářské studijní programy různých fakult VUT. Slavnostní otevření nové laboratoře ionizujícího záření je plánované na květen letošního roku. Laboratoř bude sloužit k měřením, analýzám a dalším úlohám v rámci studijního programu.

Nový obor se ale netýká pouze jedné fakulty. Program kombinuje hned několik pohledů na problematiku jaderné energetiky. „Tým VUT je k tomu vyloženě vhodný, protože máme Fakultu strojního inženýrství. To je základ pro jadernou energetiku. My na FEKT se tématu také věnujeme. Pak je tu Fakulta chemická, což většina technických škol nemá. Přitom jaderná elektrárna je poměrně veliká chemická továrna. A také máme stavební fakultu, kde se věnují i výstavbě jaderných elektráren. Domluvili jsme se proto, že bychom to zkusili dohromady,” vysvětluje spojitosti Lukáš Nesvadba z Ústavu elektroenergetiky FEKT VUT, který má vznik nového studijního programu na starosti.

Jaderné elektrárny mají v České republice společně s obnovitelnými zdroji tvořit základ energetiky. „V následujících letech očekáváme prudký rozvoj nových jaderných kapacit i masivní investice do stávajících zdrojů tak, aby byly dobře připravené na šedesátiletý provoz. To se samozřejmě neobejde bez dostatečných kapacit odborných pracovníků – jen ČEZ hodlá nabírat ročně stovky nových zaměstnanců,“ říká tisková mluvčí ČEZ Alice Horáková. Každý nový obor, který pomůže rozšířit počet absolventů s technickým či jaderným zaměřením vítají.

Zástupci společností ČEZ a Teplárny Brno navíc 25. března podepsali smlouvu o stavbě horkovodu z Dukovan do Brna. Výstavba vstoupila do své nejdůležitější fáze. Společnost Teplárny Brno, která je investorem horkovodu, podepsala strategické smlouvy s ČEZ o vyvedení tepla z dukovanských bloků na hranici elektrárny. Jedná se o další klíčový milník v přípravě jedné z nejvýznamnějších energetických staveb v České republice. Horkovod má v budoucnu zajistit polovinu spotřeby tepla v Brně, nyní je město z osmdesáti procent závislé na zemním plynu.

„Projekt horkovodu z Dukovan do Brna bude zajišťovat spolehlivé dodávky tepla a výrazně sníží závislost města na plynu. Nejedná se o odpadní teplo, ale o teplo z kogenerační výroby,“ uvádí tiskový mluvčí města Brna Filip Poňuchálek. Délka potrubí bude přibližně čtyřicet dva kilometrů. Trasa horkovodu povede mimo zastavěná území obcí. Jako součást horkovodní cesty vznikne také jeden tunel o délce 1 100 metrů pod kopcem Bučín u Tetčic, který je součástí Přírodního parku Bobrava. Výstavba horkovodu má začít v roce 2027, stavební práce mají trvat čtyři roky, přípravné činnosti na území města Brna budou zahájeny už v roce 2025.

Podle mluvčí společnosti ČEZ si nová stavba vyžádá přijetí dalších odborníků mezi zaměstnance Jaderné elektrárny Dukovany zároveň i do služeb města Brna. ČEZ s vybranými fakultami VUT již nyní spolupracuje a ve spolupráci bude i nadále pokračovat. Otevření nového oboru na VUT zaměřeného na jadernou energetiku je tedy více než vítané z mnoha ohledů.