Pandemie odradila děti od sportu. Zlenivěly nebo si nesou následky nemoci

Dva roky koronavirové pandemie podstatně zasáhly do sportování dětí. Z aktuálního výzkumu České unie sportu (ČUS) vyplývá, že čtyřiceti procentům klubů se v novém školním roce nevrátil odpovídající počet sportovců. Za tento úbytek dětí ve sportu nemůže jenom zlenivění v důsledku rozpadu režimu, ale také následky po prodělání nemoci covid-19.

Česká Republika – Nedávný výzkum ČUS ukázal, že v Česku kvůli pandemii koronaviru přestalo sportovat více dětí než kdy dřív. Asi jen dvacet procent dotazovaných klubů uvedlo, že se jim na začátku školního roku vrátil zhruba stejný počet dětí jako před pandemií, avšak čtyřicet procent klubů hlásí, že počty dětí teď nejsou ani zdaleka stejné.

„S takovým úbytkem mladých sportovců jsme se ještě nikdy v historii nesetkali. Tohle může v budoucnu ohrozit zdraví národa a současně také ekonomickou výkonnost státu, protože právě přes sport se získává disciplína, návyky na práci v kolektivu a odolnost vůči stresu,“ sdělil iSportu předseda ČUS Miroslav Jansta.

Trenér Plaveckého klubu Krokodýl Brno tvrdí, že hlavní příčinou tohoto trendu je fakt, že děti v průběhu pandemie přišly o jakýkoliv režim a řád, proto teď většina z nich zlenivěla. „V září se nám na bazén vrátilo asi jen dvě třetiny původních dětí. A to ještě ti, co přišli, byli v úplně jiné kondici než předtím. Většina z nich proseděla pandemii u počítače hraním her a někteří u toho bohužel už zůstali,“ popsal Cvrček.

Jeho úsudek víceméně potvrzuje bývalá atletka Tereza Balabánová, jejíž kariéru také ukončila pandemie. „Stačí, že člověk na chvíli vypadne z režimu a už je velmi těžké se do toho zase vracet,“ řekla. ČUS to vidí jako velký problém. Kvůli takovému „zpohodlnění“ prý děti ztrácejí disciplínu, která je v dospělém životě velmi důležitá, a také tloustnou. Stát by měl dle Jansty proti této lenosti bojovat a mladé ke sportu znovu namotivovat.

Podle matky bývalého tenisty Radky Jaroškové ale nemusí být zlenivění jediným důvodem, proč děti se sportem končí. „Můj syn se chtěl po odeznění pandemie k tenisu vrátit, asi před půl rokem ale prodělal covid a od té doby bojuje při jakékoliv fyzické aktivitě s dýchacími potížemi a rychlou únavou,“ uvedla.

Lékařka a výzkumnice Tereza Dvořáková na tento jev poukazuje ve své studii, která potvrdila, že nemoc může výrazně postihnout nervový a dýchací systém. „Už je navíc vědecky dokázáno, že tyto následky nemoci na sobě obecně více pociťují děti a mladí lidé v produktivním věku oproti straším lidem,“ sdělila iRozhlasu Dvořáková.

Experti z Královéhradecké nemocnice v dalším podobném výzkumu také zjistili, že někteří i mladí sportovci mohou být schopni plnohodnotného tréninku až třeba po roce a půl od prodělání nemoci.