Češi volili jinak než před čtyřmi lety. Jaké jsou hlavní změny?

Česká republika - Ve volbách do Poslanecké sněmovny celkem jednoznačně zvítězilo hnutí ANO, které získalo nejvíce hlasů v novodobé historii. Vystřídalo tak na trůnu koalici SPOLU, která před čtyřmi roky vyhrála o pouhých 0,67 procentního bodu. Změn na politické mapě se však událo mnohem více.

Jednoznačným vítězem uplynulých voleb se stalo ANO, které dle dat Českého statistického úřadu získalo 34,51 % a polepšilo si tak o 8 mandátů na celkových 80. „ANO na sebe dokázalo připoutat velké množství hlasů, které dříve získaly strany se ziskem pod pět procent,“ komentuje volební zisk politolog z Masarykovy univerzity Michal Pink. Lídr hnutí Andrej Babiš navíc získal i nejvíce preferenčních hlasů. Zatímco před čtyřmi lety jich bylo třicet osm tisíc, letos získal přes sedmdesát dva tisíc kroužků. Úspěšná byla i lídryně v Jihomoravském kraji Alena Schillerová, kterou zakroužkovalo necelých čtyřicet tisíc voličů(ČSÚ). Ta tak předskočila i premiéra a lídra koalice SPOLU Petra Fialu.

Naopak koalice SPOLU po čtyřech letech vládnutí zažila propad. Výsledných 23,36 % (ČSÚ) sice oproti průzkumům není špatný výsledek, k vítězství to je ale daleko. Výsledky voleb navíc přiměli Petra Fialu, aby znovu nekandidoval do čela ODS, tedy nejsilnější ze stran koalice SPOLU. „K politice patří i odpovědnost. Volby koalice Spolu nevyhrála. Zodpovědnost za výsledek jsem nesl já jako její lídr. Proto jsem se rozhodl znovu nekandidovat na předsedu ODS a s tímto svým rozhodnutím jsem dnes seznámil členy Výkonné rady. Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ uvedl premiér na síti X. „Oznámení odcházejícího premiéra se dalo vzhledem k výsledku očekávat,“ okomentoval vyjádření Fialy Pink.

Zajímavé změny můžeme pozorovat i u STAN a Pirátů. Ti do minulých voleb kandidovali společně, což se však druhé zmiňované straně nevyplatilo, neb je voliči Starostů takzvaně překroužkovali. Necelých 9 % (ČSÚ) a 18 mandátů je tedy určitě polepšení oproti minulému volebnímu období. „Překvapením může být nárůst podpory Pirátů, kteří ve velké části krajů nedokázali v předchozích krajských volbách překonat 5 %,“ zmiňuje Michal Pink. Naopak Starostové, kteří ze společné spolupráce vytěžili maximum, zaznamenali pokles o 11 poslanců na výsledných 22. Celkových 11,23 % (ČSÚ) však znamená, že v součtu si tyto dvě strany polepšily o 4,58 %.

Necelých 8 % (ČSÚ) si připsala SPD Tomia Okamury s podporou dalších menších stran. Vzhledem k předvolebním průzkumům a výsledku před čtyřmi lety se však o úspěchu mluvit nedá. Co je však nepopíratelné plus pro Okamuru je to, že bez něj, či jeho podpory budoucí vláda pravděpodobně nevznikne. Uvidíme, zda bude překážkou rozdrobenost jeho poslanců – 10 z nich je za SPD, 2 za Svobodné, Jindřich Rajchl za Pro, Zuzana Majerová za Trikolóru a Miroslav Ševčík jako nestraník.

Úspěch naopak hlásí Motoristé, kteří se po úspěšných eurovolbách dostali i do Poslanecké sněmovny se ziskem 6,77 % a 13 mandátů (ČSÚ). Jsou tak prvním novým uskupením, který se do sněmovny dostalo od roku 2017. Jejich výrazná tvář, Filip Turek, navíc získala největší podíl preferenčních hlasů. I oni budou hrát zajímavou roli ve tvorbě nové vlády.

Kdo se navzdory očekáváním opět do sněmovny nedostal jsou komunisté a sociální demokraté pod značkou Stačilo!, jejichž procentní zisk se zastavil na hranici 4,3(ČSÚ). Zde můžeme mluvit opravdu o zklamání, neboť v minulých sněmovních volbách by sloučení jen KSČM a Socdem (tehdy ještě ČSSD – poznámka redaktora) znamenalo přes 8 %(ČSÚ), a to nebereme v potaz další uskupení, která kandidovala pod hlavičkou Stačilo!.

Zajímavý je také nárůst volební účasti. Zatímco k minulým volbám dorazilo přes 65 % voličů, tentokrát se účast blížila k 69 % (ČSÚ). To komentuje i politolog Pink: „Hlavním rozdílem v letošních volbách je voličská participace. Nárůst účasti v periferních regionech do velké míry stojí za výsledkem,“ uvedl. Dle jeho slov také mnohem více promluvil nespokojený volič, který se hůře adaptuje na společenskou změnu.