Recenze: Smějete se a přitom trnete hrůzou. Taková je hra Putin lyžuje

Brno - Divadelní hra Putin lyžuje originálním způsobem přibližuje nástup Vladimira Putina k moci na přelomu tohoto století. Inscenaci nastudovalo Divadlo Líšeň a vychází z knihy novinářky Anny Politkovské, která Putinův režim kritizovala a zaplatila za to životem.

Jevištní scéna je po celou dobu představení velmi komorní. Hlavní rekvizitou je velký starý stůl, se kterým herci předvádějí neuvěřitelné kousky. Ostatně i herci jsou jen dva, jako třetí je na jevišti žena, která předčítá autentické zápisky Anny Politkovské. Ty tvoří kostru představení a spojují dohromady jednotlivé scénky a výstupy herecké dvojice.

Po úvodní bizarní scénce pochodu dvou ruských vojáků se na scéně objevují matrjošky, pro Rusko tak typické, s obličeji Lenina, Stalina a Putina. Poslední jmenovaný dostává rady od svých předchůdců a pozorně poslouchá. Matrjoška Putina funguje zároveň jako maňásek, se kterým herci dokonale pracují.

Ruská realita

Jednotlivé scénky zobrazují vzrůstající popularitu Putina u běžných Rusů, zmanipulované volby nebo brutální praktiky ruské policie FSB. Oba herci během vystoupení vystřídají bezpočet rolí, vodí maňáska Putina a ještě pracují s ohněm a zapálenými svíčkami, což je velmi působivé.

Scénky jsou plné vtipů, dialogy mají příchuť silné ironie a člověk se tak při představení mnohokrát zasměje. Hned po vtipném výstupu mě ale několikrát přešel mráz po zádech. Vraždy odpůrců, nevysvětlitelné smrtelné nehody, podivné praktiky FSB, které vedly ke smrti stovek lidí. To je realita Putinovy země na začátku 21. století.

Putin asi lyžuje

Představení zmiňuje etnické boje na Kavkaze, záhadné výbuchy rodinných domů či teroristické útoky jako ten na Divadlo na Dubrovce. O spoustě těchto událostí jsem ani nevěděl, ale dokonale odhalují anatomii Putinovy vlády. Když se daří, je ho všude plno. A když se nedaří? Běžný Rus mávne rukou. „Nějak nám Putina neukazují. Asi lyžuje.“

Nechybí druhá čečenská válka a na pódiu se objevil i Razman Kadyrov, který si udržel v Kremlu silnou pozici do dnešních dnů. Představení končí smrtí Anny Politkovské, která byla zastřelena 7. října 2006, v den Putinových narozenin. Herci připomínají, že zavražděných novinářů a novinářek bylo v Rusku mnohem víc. Na úplný závěr se vrací matrjošky Lenina a Stalina, chválí současného ruského vůdce za vpád na Ukrajinu a radí mu s obsazením dalších zemí střední a východní Evropy.

Po shlédnutí hry jsem měl rozporuplné pocity. Inscenace je velmi dobrá, herci jsou vtipní a dokáží diváky pobavit. Samotné téma je ale děsivé a v souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině dostává další rozměry. Ještě jeden pocit jsem při sledování měl – cítil jsem vděčnost, že žiju ve svobodné demokratické zemi a ne třeba… v Rusku.