Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Univerzita
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Výsledky voleb na tři vedoucí pozice zveřejnilo Radio R koncem září. Stěžejní místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Na svých webových stránkách píšete, že Radio R nejčastěji charakterizujete čtyřmi slovy: komunitní, alternativní, nekomerční a otevřené. Můžete každé z těchto hesel trochu rozvést?
Komunitní z toho důvodu, že bez lidí a bez členů by naše rádio neexistovalo. Tím, že není nikdo z nás financovaný, tak je tvorba komunity, přátelství a osobní potkávání pro fungování tohoto spolku klíčové. Bylo to hodně vidět během koronaviru, kdy jsme se vídat nemohli a spousta věcí začala pokulhávat.
Zmínila jste, že nikdo ze členů Radia R není nijak financovaný. Dostáváme se tak k přívlastku nekomerční. Jak získáváte finanční a materiální podporu na své projekty?
Radio R funguje pod Katedrou mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity. To znamená, že nemůžeme provozovat žádnou výdělečnou činnost. Ve vysílání nemáme zařazené žádné reklamy, takže fungujeme čistě na financování od univerzity a na dobrovolných příspěvcích. Katedra nám rovněž poskytuje studio, které tři roky zpátky zcela nově vybavila. My jí na oplátku pomáháme s různými workshopy, akcemi, nebo studentskými praxemi.
Co hesla alternativní a otevřené?
Snažíme se dávat prostor alternativním kapelám, hlavně tedy českým. Nechceme pouštět věci, které uslyšíte v mainstreamovém hudebním proudu. Hledáme styly hudby, které mohou být pro naše posluchače zajímavé tím, že je nikde jinde neslyšeli.
Otevřenost znamená, že tu chceme být pro všechny. Nemusíte být student a už vůbec ne student žurnalistiky. V týmu samozřejmě máme jak žurnalisty, tak studenty z různých fakult, ale máme tam třeba také paní, které je kolem šedesáti let. Zároveň dáváme lidem prostor mluvit téměř o čemkoli chtějí. Záměrně říkám téměř, protože nenecháme vysílat žádné agresivní, rasistické, či jinak ofenzivní věci.
Pokud jste otevřeni téměř všem námětům, jakým způsobem se může posluchač v programu orientovat a volit si tak jemu blízká témata?
My máme šest tematicky rozřazených redakcí. Lifestyle, hudební, diskusní, naučnou, odposlech a literárně-dramatickou. Takže je to těchto šest základních okruhů, do kterých pořady zařazujeme. Na našem webu najde posluchač program všech našich vysílaných pořadů.
Za jakým hlavním účelem a kdy Radio R vzniklo?
Radio R vzniklo v roce 2008. Cílem bylo vytvořit místo, kde se budou moci studenti naučit pracovat s rozhlasovou tvorbou předtím, než půjdou na praxi do rozhlasu. Hlavním principem také bylo, že se studenti učí od studentů a vše tedy probíhá neformálně a přátelským způsobem „learning by doing“.
Pokud se tedy rozhodnu do Radia R vstoupit, jsou zde nějaké podmínky, které musím splnit?
Ano, musíte projít konkurzem. Ty probíhají dvakrát do roka, a to vždy na začátku semestru. V Radiu R máme dvě sekce: on air a off air. Přihlásit se samozřejmě můžete do obou. V on airu máte možnost vysílat svůj pořad. Na konkurzu řeknete, co vás baví, o čem byste chtěli vysílat, uděláte zvukovou zkoušku a čtení textu, abychom věděli, jaký máte hlas.
V off airu se můžete naučit pracovat s grafikou, sociálními sítěmi, nebo s tvorbou reportáží z koncertů či festivalů. Na konkurzech se ptáme na to, co vás baví a co byste se chtěli naučit, popřípadě jestli máte nějaké zkušenosti. Zařazení je taková čistě orientační věc, ale hlavně fungujeme na tom, aby si členové vyzkoušeli všechno, co budou sami chtít. Takže i když jsou třeba v off airu a chtěli by začít vysílat, tak můžou v klidu přejít do on airu. Nelpíme na nějakých extra zkušenostech, jde spíš o to, abychom vás poznali jako člověka a viděli, že pro to máte zápal.
Barbora Dohnalová
Narodila se 20. prosince 1999 v Třebíči.
Momentálně ukončuje bakalářské studium v oboru Žurnalistika a Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Pracuje jako obsahový specialista v marketingovém týmu v Centru zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity.
V Radiu R působí od září 2019, pozici station manažerky zastává od konce září 2022.
Máte nějaký tip nebo doporučení, jak pokořit trému nebo strach z vysílání v živém přenosu?
Já tohle naprosto chápu, sama mám z mikrofonu absolutní fobii. My ale vůbec nechceme, aby někdo přišel do studia a mluvil, jako kdyby absolvoval činohru na JAMU. O tom to fakt není. Proto děláme hned po konkurzech školení pro nováčky, kde je všechno naučíme. Střih, provoz ve studiu, práci s hlasem, na což máme přímo odborníka z Českého rozhlasu Petra Tichého, který jim ukáže, jak správně artikulovat, mluvit a dýchat. Takže se trému snažíme odbourat tím, že poskytneme zdarma co nejvíc znalostí, aby si v projevu byli jistější. A i kdyby jim tento základ nestačil, tak jsou určitě možné osobní konzultace, kde se pokusíme bariéru odbourat a zkusit si to ve studiu co nejvíc užít.
Jak byste popsala časovou náročnost, když budu během činnosti v Radiu R stále studovat?
To se vlastně úplně říct nedá, protože se snažíme fungovat na principu, že do toho budete dávat tolik času, kolik sami budete chtít. Samozřejmě my jako vedení budeme rádi, když ho bude co nejvíc, ale zároveň respektujeme, že většina našich členů studuje a často také při škole pracuje. Je to tedy o tom, kolik se toho chcete naučit, jak chcete být aktivní a jak si čas sami rozvrhnete.
Vy jste se stala nově zvolenou station manažerkou. Co pro vás Radio znamená a proč jste se rozhodla působit ve vedení?
Já mám v Erku většinu svých kamarádů. Je to pro mě velmi důležitá komunita, která mi dala pocit, že někam patřím i v momentech, kdy jsem byla úplně ztracená v životě. Třeba během covidu to pro mě byla veliká podpora. Školy jsem moc neměla a rádio pro mě byla aktivita, která mě držela v nějaké příčetnosti. Za co budu taky vždycky vděčná, je to, jak rychle přijali asociálního člověka, jako jsem já. Nikdy se mi nestalo, že bych se cítila trapně nebo bych měla pocit, že se na mě někdo dívá nějak zle za to, co říkám, nebo dělám. Ještě jsem nezažila otevřenější a milejší skupinu lidí. A station manažerkou jsem se stala, protože na tuto pozici chyběl člověk. Já jsem se chystala působit jako vedoucí off air sekce, ale nakonec to dopadlo takhle.
Jaký byl nejzajímavější dosavadní projekt, který jste realizovali?
Pro mě to bylo speciální vysílání na začátku invaze na Ukrajinu. Neříkám, že předtím tam nebyly zajímavé akce či projekty, ale nedá se to asi úplně srovnávat s tím, když jste za čtyři dny ještě s docela malým týmem vytvořili vysílání, které by se normálně dělalo třeba měsíc, měsíc a půl, klidně dva. Byli jsme schopní dát dohromady experty nejen z univerzity, ale i z ostatních neziskových organizací. Udělali jsme rešerše, sehnali moderátory, nachystali sociální sítě a vše bylo rychlé a efektivní. A to samotné vysílání bylo skvělé, pochválil nás i rektorát a další. Ale co jsme hlavně viděli my, kteří jsme v rádiu déle, bylo to, jak nás tenhle projekt po tom zvláštním fungování – nefungování během covidu stmelil. Bylo hezké vidět, že když se fakt něco děje a je potřeba zabrat, tak tam ti lidi pořád jsou. A sejde se vám skupina velmi aktivních členů, kteří do toho jdou a jsou schopní na tom dělat dlouho do noci, jenom aby se to zvládlo. A tohle pro mě byl asi ten nejsilnější moment za celé mé působení v Radiu R.
Kde si mohu tvorbu Radia R poslechnout?
My fungujeme pouze přes webové vysílání. Na našem webu najde návštěvník Player, který si pustí a občas zde může sledovat i obrazové live streamy. Nemáme frekvenci, protože na to bohužel nemáme finance. Funguje to dobře a můžete si nás pouštět nonstop.
Kolik máte měsíčně posluchačů? A patří k nim i starší generace, jestliže jste otevření všem?
Měsíčně míváme okolo jednoho tisíce posluchačů. Dokážeme zjistit jen, kolik unikátních IP adres si Player pustilo, podrobnější informace bohužel nemáme. Víme ale jistě, že nás neposlouchají pouze studenti a že si nás pouštějí i starší generace. Takový hezký moment nastal, když nám přišel e-mail od sedmdesátiletého pána, který psal, že nás poslouchá a že jsme jeho nejoblíbenější rádio. A také nám jednou psal jeden starší kněz, že miluje naše rádio a že by si rád založil vlastní vysílání. Starších posluchačů sice není tolik, primárně jsou to studenti, ale jsou tam, a to je důležité.
Může být pro někoho Radio R začátkem profese v auditivní tvorbě?
Určitě. Ukázkovým příkladem je Magdaléna Fajtová, která zastává v Českém rozhlasu pozici hlavní zpravodajky pro celý Balkán. V Radiu R byla od roku 2014 do roku 2016. Majda na nás sama ráda vzpomíná a tvrdí, že jí Erko dalo základ pro to, aby se stala takto úspěšnou reportérkou. Dalším příkladem mohou být holky z podcastu Vyhonit ďábla, které také začínaly vysílat u nás.
Rozhovor vznikl v rámci předmětu Publicistika na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě.