S jarem přichází i pylové alergie, lékařka popisuje příznaky i léčbu

Boskovice - Pylová sezóna letos začala velmi brzy, a to už na přelomu ledna a února. S prvními teplejšími dny přichází i nejobávanější část roku pro alergiky – období senné rýmy. Doktorka Zuzana Matyášová pracuje na alergologii již sedmnáctým rokem a k pacientům má blízko, je totiž sama astmatička a trpí alergiemi. Známky narůstajícího počtu alergiků se projevují i v její ordinaci, protože jí denně volá velké množství pacientů s prosbou o nejbližší volný termín vyšetření. Matyášová zodpověděla otázky týkající se alergií, jejích spouštěčů i léčby.

Jaké jsou nejčastější a nejrozšířenější alergie?

Nejrozšířenějšími alergiemi jsou ty inhalační. Především na roztoče, dále pak na pyly, alergie na vzdušné plísně, byliny a také na zvířecí srst. O něco méně se vyskytují alergie na potraviny a na léky. Je potřeba zmínit ještě alergie na jed blanokřídlého hmyzu. U těch posledních řešíme hlavně anafylaktické, tedy život ohrožující reakce na bodnutí včelou nebo vosou. O první a druhé místo u těch nejčastějších se dělí alergie na pyly trav a na roztoče, třetí místo náleží bříze.

Které jsou naopak nejméně časté nebo až „bizarní“?

Existuje celá řada méně častých alergií, se kterými se můžeme setkat, ať už se jedná o alergii na vlastní pot nebo také fyzikální alergie na teplo, chlad či nepříznivá reakce na vodu. Měla jsem například pacienta s diagnózou FDEIA (food-dependent exercise-induced anaphylaxis), což je diagnóza, u které kombinace jídla a následné fyzické aktivity v těle vyvolá z nejasného důvodu alergickou reakci. To znamená, že tento konkrétní pacient snědl rohlíky, pak šel řezat a sekat dříví, načež se celý osypal a špatně se mu dýchalo. Samotné pečivo ani fyzická práce mu nevadily, ale pokaždé, když kombinoval tyto dvě věci dohromady, objevila se u něj stejná reakce. Pravděpodobně to souvisí se zvýšenou propustností alergenů do střev, které je způsobeno jejich větším prokrvováním při fyzické námaze.

Existují i takzvané zkřížené alergie. O co přesně se jedná a jaké jsou nejčastější alergeny?

Zkřížená alergie je založená na podobnosti alergenů. Ty jsou bílkovinné povahy a pokud je podobnost aminokyselin, ze kterých jsou bílkoviny tvořeny, více než padesátiprocentní, tak organismus není dále schopen podrobného rozlišení a sobě podobné alergeny zamění za alergen původní. Typickým příkladem je alergie na břízu. Alergeny břízy jsou podobné alergenům ostatních jarních stromů. Alergik špatně snášející břízu může tedy reagovat i na lísku, olši nebo habr. Dalšími adepty na zkřížené alergeny jsou různé druhy ovoce, zeleniny nebo ořechy. Tyto alergeny po požití vyvolají například svědění v ústech, hovoříme o takzvaném orálním alergickém syndromu.

Jaké mohou být projevy senné rýmy?

Nejčastějším znakem inhalační alergie jsou nosní projevy, za které považujeme alergickou rýmu, kýchání, ale i ucpaný nos či svědění nosní sliznice. Dále se můžeme setkat se slzením nebo pálením očí a zarudlými spojivkami. Mezi příznaky patří také svědění na patře a v uších. Projevem alergie na kůži je kopřivka, ekzém a svědění pokožky. Existují také pacienti s alergickým průduškovým astmatem – ti pak mají v kontaktu s alergenem dušnost, kašel, pískoty nebo sípoty na průduškách.

Jak tedy poznáme, že jde o sennou rýmu a ne o obyčejné nachlazení?

Senná rýma je většinou vázaná na kontakt s určitým alergenem, takže se spustí v souvislosti s procházkou kolem rozkvetlé louky, převlékáním peřin, vysáváním či kontaktem se zvířetem. Projevuje se kýcháním a smrkáním. Rýma je vodová a čirá. Často ji také doprovází svědění očí, nosu, slzení. Součástí není teplota ani bolesti kloubů a po odstranění alergenu, se stav obvykle zlepší. Obyčejná rýma z nachlazení je většinou nastane po kontaktu s nemocnou osobou, často se nakazí víc členů domácnosti. Je doprovázená pocitem celkového oslabení a bolí při ní svaly a klouby. Člověk je malátný, někdy má i teplotu. Rýma je hustší a pokud má hlen žlutou nebo zelenou barvu, tak se již nejedná o alergii, ale o infekční onemocnění, které většinou trvá týden a pak postupně odeznívá.

Jaké léky pacientům nejčastěji předepisujete a jaké existují metody léčby?

Nejčastěji předepisuji takzvaná antihistaminika, která blokují uvolnění histaminu a s ním i spuštění alergické reakce. Existují také oční a nosní kapky, které antihistaminikum obsahují a působí lokálně. Pro malé děti jsou na trhu perorální antihistaminika ve formě kapek nebo roztoku, aby nemusely polykat tablety. Na léčbu těžší formy alergií je možné předepsat topické kortikoidy, to znamená, že působí přímo v místě sliznice. Jedná se o nosní spreje.

Hlavní a jedinou léčbou alergie je alergenová imunoterapie. Spočívá v tom, že se alergeny v malém množství buď v kapkách, injekcích nebo tabletách vpraví do těla člověka. Imunitní systém člověka poté začne alergen tolerovat a přestane na něj reagovat přehnaně.