Učitelka ze speciální mateřské školy: Online výuka nefunguje

Názory

Učitelka ze speciální mateřské školy: Online výuka nefunguje
Zuzana Meierová, učitelka v mateřské škole pro tělesně a mentálně postižené děti v Liberci. Foto: Zuzana Meierová

Liberec - Mateřské a základní školy jsou v Česku od 1. března zavřené. Výjimku z vládního nařízení získaly jen školy pro děti zdravotníků a členů záchranného integrovaného systému, nově do nich mohou docházet i děti starostů. Zavřít tedy musela i mateřská škola pro tělesně a mentálně postižené děti v Liberci. Už přes dva týdny funguje v online režimu. "Pro děti s autismem je důležité být v kolektivu a zvykat si na to, že existují i další lidé, se kterými se budou v životě potkávat. Myslím si, že budeme začínat zase od nuly," popisuje své zkušenosti s distanční výukou učitelka Zuzana Meierová.

Myslíte si, že je uzavření školek správné?

To nedokážu úplně říct. Na jednu stranu to chrání zdraví jak dětí, tak nás. Děti se svými diagnózami nejsou schopné podstoupit test a ani nám neřeknou, když se cítí nemocně. Na druhou stranu úplné zavření školek, včetně těch speciálních, je dost radikální. Tělesně a mentálně postižené děti vyžadují individuálnější přístup než ty z klasické mateřské školy. Právě individualita v digitálním prostoru mizí. Výuka teď leží na bedrech rodičů a ti se k tomu nestaví příliš zodpovědně.

Jak to myslíte, že se k výuce nestaví zodpovědně?

Ona vlastně celá ta výuka je jen o komunikaci s rodiči, s dětmi se vůbec nevídám. Jednou týdně jim zasílám úkoly, které jsou zaměřeny na rozvoj hrubé a jemné motoriky, různá tělesná a paměťová cvičení. Zastoupena je tam i výtvarka . Výuku samotnou pak provádí rodiče na základě zaslaných materiálů. Ale já nevím, jestli to s dětmi skutečně dělají. Na e-maily mi neodpovídají. Jsem v kontaktu jen s jednou maminkou. Ta mi psala, že dítě úkoly odmítá dělat. Je doma, kde si může hrát, proč by mělo s maminkou dělat nějaký pracovní list, učit se básničku.

To musí být strašně demotivující…

Já toho už od rodičů moc neočekávám. Demotivující to je. Pořád v sobě ale nějaký ten vnitřní motor mám. Vím, že já pro děti dělám maximum toho, co momentálně můžu. To mi musí stačit.

Zlobíte se na rodiče?

To ne, pro mnohé z nich mám pochopení. Mám ve třídě například chlapečka, který má tři sourozence. Všichni jsou to školáci na distanční výuce a do toho se teď jejich mamince narodilo miminko. Chápu, že když otec chodí do práce, ona tohle všechno nemůže zvládat sama.

U kolegyň, které mají na starosti jiné třídy, to vypadá se zájmem rodičů o výuku podobně?

V kontaktu jsem jen s jednou kolegyní, té se do výuky zapojuje jeden předškolák.

A nepřemýšleli jste o nějaké jiné formě výuky?

Komunikovat s našimi dětmi tváří v tvář přes počítač není možné, ony by to se svými diagnózami nevydržely.

Co pro vaše děti znamená přechod na distanční výuku?

Úplně největším problémem je zastavení pokroku, kterého jsme s dětmi dosáhli. Třeba jednoho chlapečka jsme učili půl roku jíst lžící. Ale teď nevím, jestli to s ním doma zkoušejí, dřív to nedělali. Bylo by dobré se s rodiči spojit, abych věděla, jestli mu návyk vydržel, případně pokud ne, tak jak se to dá řešit.

Vy máte ve třídě především děti s autismem, jak ovlivňuje tato situace konkrétně je?

Děti s autismem fungují na nějakých rutinách a jen s určitými lidmi. Musí si k vám vytvořit vztah. Dostala jsem je na starost v září. Trvalo dlouho, než si zvykly na mě a na školku samotnou, teď je tomu konec.

Jak se nyní liší vaše příprava na výuku oproti běžnému režimu?

Liší se dost. Když pracuji s nějakým dítětem a vidím, že se zrovna nesoustředí nebo nemá svůj den, tak přípravu přizpůsobím aktuální situaci. Teď tohle dělat nemůžu. Je to i časově náročnější. Například podle plánu mám naučit děti správně držet tužku. To je třeba něco, co by mi normálně nezabralo moc času, prostě bych jim to ukázala. Teď musím pro rodiče vypracovat konkrétní obrázkový návod s popisky.

Může tato forma distanční výuky dětem něco dát?

Mohla by, kdyby fungovala komunikace. Kdyby mi rodiče řekli, jestli děti činnosti zvládají, baví je. Nebo kdyby měli rodiče zájem o nějaké individuální konzultace, kde bychom se pobavili o tom, jak s dítětem pracovat. Vždyť já ani nevím, jestli mám tu online výuku postavenou správně, nemám žádnou zpětnou vazbu.

Stýská se vám po dětech?

Hrozně moc. Baví mě ta jejich nevyzpytatelnost. Mám je ráda a vím, že tohle nefunguje a nebude fungovat.

Další články o koronavirus