Ústavní soud vyhověl stížnosti Britských listů, zrušil verdikt o stažení článku

Brno - Ústavní soud v Brně ve čtvrtek rozhodl ve prospěch stížnosti Občanského sdružení Britské listy a zrušil verdikt o stažení článku na jejich webu. Jednalo se o text, ve kterém autor kritizoval vyjádření českého lékaře o údajné islamizaci ve Velké Británii. Lékař, žijící v Británii, uvedl, že článek zveřejněný deníkem Britské listy negativně ovlivnil jeho život a kariéru. Ústavní soud tak případ vrátil k novému projednání Okresnímu soudu Praha-západ.

Předmětem řízení před obecnými soudy byla žaloba na ochranu osobnosti, kterou lékař podal proti šéfredaktorovi deníku Britské listy. Soud řízení pozastavil z důvodu nedostatečné pravomoci českých soudů. Lékař Vladislav Rogozov na přelomu let 2015 a 2016 veřejně publikoval své názory v textech na internetových blozích a v rozhovorech, ve kterých varoval před takzvanou islamizací a změnou společnosti vedoucí ke ztrátě kulturních hodnot ve Velké Británii.

Jedním z textů tohoto charakteru byl i rozhovor s lékařem, v jehož reakci poslal vydavatel Britských listů zaměstnavateli lékaře podnět kritizující lékařovy veřejné projevy a označující je za předsudečná, islamofobní a v rozporu s profesní etikou. Na základě tohoto podnětu ho nadřízený v nemocnici suspendoval a později z nemocnice sám lékař odešel.

Internetový deník Britské listy později zveřejnil článek, který lékař považoval za dehonestující útok na jeho osobu. Stažení článku požadoval společně s náhradou nemajetkové újmy ve výši 400 tisíc korun. Svůj návrh odůvodnil tím, že podnětem šéfredaktora Britských listů a uveřejněním sporného článku došlo k porušení jeho osobnostních práv.

Ústavní soud přezkoumal okolnosti případu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost Britských listů je důvodná. Obecné soudy řešily spor mezi svobodou projevu, na kterou se odvolávají Britské listy, a ochranou osobních práv, jejichž porušení namítá lékař.

Přestože hodnocení konfliktu tohoto typu závisí vždy na okolnostech konkrétního případu, Ústavní soud ve své judikatuře vyvinul několik kroků, ze kterých je třeba vycházet. „Klíčovým principem, který představuje vstupní podmínku pro způsobilost zasáhnout do osobnostních práv, je existence příčinné souvislosti mezi jednáním a zásahem do osobnostní sféry,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Svatoň.

Podle Svatoně se soudy měly spíše zabývat tím, zda tento článek mohl vůbec bezprostředně vyvolat důsledky, o kterých mluví lékař. Teprve až po posouzení této otázky se mohou odvíjet další právní úpravy ve vztahu k posuzování střetu základních práv. Podle soudce zpravodaje takto soudy nepostupovaly dostatečně. Měly se důkladněji zabývat tím, zda údajné následky na kariéru lékaře nezpůsobil spíše již zmíněný podnět šéfredaktora Britských listů. Podle Svatoně je velmi důležitý fakt, že lékař nijak nespecifikoval důsledky, které byly způsobeny podnětem šéfredaktora Britských listů a později publikovaným článkem.