Nečekaly jsme, že téma antisemitismu bude letos tak aktuální, říkají organizátorky festivalu Brno čte Bruna
Kultura
Brno - Festival Brno čte Bruna slaví pět let od svého vzniku. Tématem letošního ročníku je antisemitismus v Polsku v roce 1968, což je vzhledem k událostem v Izraeli a Palestině velmi aktuální. O polsko-židovském autorovi Brunovi Schulzovi, přípravách i bezpečnostních opatřeních hovoří organizátorky a studentky slovanské literatury Hana Nela Pálková (HNP) a Dagmar Haladová (DH).
Letos je festival Brno čte Bruna plný pětek. Je to Váš pátý ročník, který připomíná 55. výročí březnových událostí v Polsku v roce 1968. Jak se za pět let festival proměnil?
HNP: Především jsme pro festival našly vizuální styl, který nás odlišuje od podobných akcí a je s námi velmi spjatý. Jde hlavně o jedinečnou grafiku a ručně tištěné plakáty. Také se proměnila koncepce. S festivalem jsme začínaly v roce 2017 a původně se jmenoval SchulzFest. Covidové roky nám ukázaly, že můžeme pořádat některé části festivalu online. Proto ke každému ročníku patří štafetové čtení povídek Bruna Schulze, které natáčíme a umisťujeme na online platformy.
Jaké události se staly v roce 1968 v Polsku?
DH: Došlo tam ke střetu dvou společenských tříd, židovské většiny s nežidovskými občany. Došlo k povstání, které mělo za následek velkou emigraci Židů z Polska.
HNP: Antisemitismus koncem šedesátých let v Polsku se projevoval nejprve nenápadně, hlavně urážkami v tisku. Postupně však nevole rostla a začal společenský tlak na židovské akademiky. Emigrační vlna byla podobně silná jako v tehdejším Československu. Letos budeme na festivalu dokonce hostit tři polské spisovatele, kteří tehdy se svou rodinou z Polska odešli.
Úzce s tím souvisí téma antisemitismu. Je tento ročník nějak navázaný na momentální události v Izraeli a Palestině?
DN: Je to velká shoda náhod. O tématu jsme mluvily dávno před momentálními událostmi v Izraeli a Palestině.
HNP: Možná se nám podařilo vycítit, která témata momentálně ve společnosti rezonují. Loňský ročník jsme věnovaly ukrajinským uprchlíkům, jelikož sám Bruno Schulz byl válečným uprchlíkem za první světové války. Téma letošního ročníku mělo být původně loni, vzhledem k událostem jsme se jej však rozhodly přesunout. A čirou náhodou to vyšlo právě na 55. výročí událostí a momentálně napjatou situaci ve světě.
| Bruno Schulz byl polský židovský spisovatel, malíř a grafik, který tvořil mezi světovými válkami. Narodil se a žil na území dnešní Ukrajiny, během války musel emigrovat do Vídně. Je typický velmi barvitým jazykem a mezi jeho nejvýznamnější knihy patří expresionistické povídky Skořicové krámy. Jeho dílo není v Česku moc známé, v polském i světovém kontextu však jde o velmi významného a čteného autora. Bohumil Hrabal o něm řekl, že to byl vedle Guillauma Apollinaira největší básník 20. století. |
Proč se festival pojmenovaný po polském spisovateli koná právě v Brně?
HNP: Jsme studentky brněnské polonistiky, která nás vychovala, a kde jsme obě poprvé objevily jeho dílo. Cílem je se o autora dělit s českou širší veřejností. Chtěly jsme, aby to dílo bylo živé, ne jen zavřené v archivech, a aby se dostalo mezi další čtenáře, které může okouzlit. V jeho osobnosti se spojují polská, židovská, německá i ukrajinská kultura. Můžeme skrze něj veřejnosti nabídnout více než jen jeho tvorbu.
DH: V Brně je navíc funkční synagoga, je tu silná historická souvislost s židovským prostředím a židovskými obyvateli, kteří tu byli a jsou.
V rámci festivalu je na programu mimo jiné tematická procházka Brno židovské. Máte nachystaná nějaká speciální bezpečnostní opatření?
DH: V rámci procházky Brno židovské je povinná registrace účastníků prohlídky. Požadujeme po zájemcích jméno a číslo občanského průkazu pro zajištění bezpečnosti. Zbytek festivalu se koná na veřejně dostupných kulturních místech, která nejsou přímo spjata se židovskou obcí.
HNP: Já osobně cítím velkou zodpovědnost za autory, kteří za námi přijedou. Těm, kteří sami emigraci zažili, je dnes přes 70 let. Je to křehké téma a chci, aby se cítili v bezpečí. Situaci sledujeme a jsme v kontaktu s prostory, kde se festival koná, případná bezpečnostní opatření určitě dáme vědět účastníkům s předstihem.
Festival se koná převážně v polštině, daří se vám nalákat i Čechy a Češky?
HNP: Máme samozřejmě připravené překlady, které se budou při autorském čtení za autory promítat na plátno. Film Bruno Schulz titulkovaly studentky polonistiky a máme k dispozici překladatele a tlumočníky. Ten, kdo přijde, se vůbec polštiny nemusí bát. Procházky Brno židovské a Brno poetické budou česko-polské a vše lze přizpůsobit aktuální situaci.
Kolik lidí je v organizačním týmu, jak je příprava festivalu spojená s Filozofickou fakultou?
HNP: Přednášek se vždy účastní studenti polonistiky, snažíme se festival pojmout i jako tmelící aktivitu. Každý rok se někteří také přidávají do organizačního týmu a vypisujeme i speciální předmět.
DH: Já jsem studentkou magisterského programu a letos i organizátorkou. Starám se například o některé zahraniční hosty. V organizačním týmu je nás letos sedm, někteří jsou taktéž spjati s Filozofickou fakultou, jelikož jsou absolventi.
Jakou podobu bude mít festival letos?
DH: Půjde o tři úterky v listopadu, od 7. do 21. listopadu. Na programu jsou procházky, přednášky akademiků, promítání filmů, koncerty i autorská čtení. Aktuální informace mohou návštěvníci najít na našem webu i facebookových stránkách.
HNP: Máme letos opravdu mimořádné hosty z Polska, ale i ze Spojených států. Návštěvníkům bych určitě doporučila navštívit některé z autorských čtení.
