V Brně žili dinosauři. Na výstavě uvidí lidé jediný nalezený zub u nás

Brno - Zub dravého dinosaura nebo spodní čelist neandrtálce si lidé můžou prohlédnout v Moravském zemském muzeu. Výstava je věnovaná představiteli brněnské vědy Antonu Rzehakovi a jeho objevům na tomto území z přelomu 19. a 20. století. Rzehakovy objevy jsou v muzeu k vidění do 3. září.

Nejvýznamnějším kouskem výstavy je zub dravého dinosaura pocházející z bývalého lomu na Švédských šancích. Zároveň je jediným zubem dinosaura nalezeným na území České republiky. „Patří mezi nálezy, které Rzehak publikoval nebo zmínil na přednáškách, ale později se na ně zapomnělo. Dinosaura původně považoval za mořského krokodýla,“ zmiňuje kurátor muzejního geologicko-paleontologického oddělení Jakub Březina. Dodává, že teprve před deseti lety zubu přiřadili jeho pravý původ.

Právě zub dinosaura zaujal jednu z návštěvnic. „O Antonovi Rzehakovi jsem se dozvěděla díky výstavě. Před tím jsem moc netušila, jak byl úspěšný. Nejvíce se mi líbí dinosauří zub. To, že je jediným z České republiky, a ještě navíc z Brna tomu přidává na zajímavosti,“ popisuje studentka Karolína Chudá.

Vedle zubu dinosaura se výstava pyšní i čelistí neandrtálce z jeskyně Švédův stůl. Dalším významným nálezem je spodní čelist a kel chobotnatce z Brna. „Žil před sedmnácti a půl miliony let a je jedním z prvních chobotnatců, kteří přišli z Afriky do Evropy. Exemplář pořád studuji, ale ukazuje se, že by mohlo jít o druh, který je známý pouze z Kazachstánu a Číny,“ pokračuje Březina. Byl by to tím pádem první doklad tohoto konkrétního druhu na území Evropy.

Anton Rzehak se zabýval archeologii, geologii a palentologii. „Největší množství prací věnoval mladším třetihorám a hlavně mikropaleontologii. Byl jejím průkopníkem u nás na Moravě,“ sděluje vedoucí muzejního geologicko-paleontologického oddělení Růžena Gregorová. Mezi nejstarší patří spirální schránky hlavonožců z lomu na Hádech a dále pozůstatky ryb a čtvernožců z Boskovické brázdy. „Rzehak neměl takové odborné zázemí, aby mohl všechny objevy zpracovat, ale informoval o nich. Věříme, že spousta jeho objevů bude znovu oživena a jeho lokality nám vydají další zajímavá svědectví,“ zmiňuje.

Součástí výstavy jsou i moravské vltavíny, které pochází ze sbírky Františka Dvorského. „Rzehak byl odpůrcem jejich původu. Myslel si, že jde o staré sklo a nevěřil v jejich přírodní podstatu,“ uvádí Gregorová. O původu vltavínů však panovalo několik dalších teorií. Dnes je obecně přijímaná ta, které věřil i rakouský geolog Franz Eduard Suess. „Tvrdil, že jde o zvláštní druh meteoritů," dodává Gregorová.

Výstava odhaluje nálezy, které se dochovaly ve sbírkách Moravského zemského muzea, Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity a Muzea města Brna. Mnohé z nálezů podle Gregorové znovuobjevili při přípravě výstavy.