Projekce filmu Demokracie noir představila maďarský boj za svobodu

Brno - Tři ženy, které statečně vzdorují politickému režimu v Maďarsku. Novinářka, politička a aktivistka. Právě o nich je dokumentární film Demokracie noir, který byl 24. března promítán v kině Lucerna. Projekce snímku americké režisérky Connie Field se konala v rámci filmového festivalu Jeden svět.

V kině Lucerna se pomalu scházejí diváci. Nejstarším promítacím sálem v Brně zní šum tlumených rozhovorů. V půl deváté se střídmé světlo zhasíná a na plátně se promítají záběry prosluněné Budapešti. Hlavní město Maďarska působí poklidně a idylicky. Vzápětí je ale střídá pohled na Viktora Orbána, který si hrdě potřásá rukou s Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Klid mizí a napětí vzrůstá.

 

 

Viktor Orbán a jeho strana Fidesz vyhráli parlamentní volby v roce 2010. Maďarský lid v nich zprvu viděl naději, postupně však začíná vláda pronikat do většiny oblastí každodenního života. Ovládá veřejnoprávní i některá dříve soukromá média, dosazuje si na důležitá místa spřízněné soudce a soudkyně, politická korupce sílí.

 

Všichni se ale nehodlají pádu demokracie poddat. Mezi odhodlanými je i novinářka Babett Oroszi, s níž se poprvé setkáváme v kavárně. S úsměvem říká, že má takové tři závislosti: kafe, cigarety a práci. Nadšená novinářka v roce 2013 přebírá cenu pro nejlepšího mladého investigativního žurnalistu nebo žurnalistku. Pracovních možností je pro ni ale čím dál tím méně, protože většina médií prezentuje pouze vládní propagandu a to se jí příčí. V jejím osobním životě je postupem času také více těžkostí. Komunita LGBTQ+, a s ní i ona a její partnerka, čelí přísnějším omezením a setkávají se s projevy nenávisti. V roce 2021 v Maďarsku začíná platit zákon zakazující informování o jakékoliv jiné než heterosexuální orientaci ve školách.

 

Evropští představitelé na summitu tento zákon kritizují, avšak do dění v Maďarsku nezasahují. Do země, kde dochází k porušení demokratických hodnot, proudí peníze z evropských fondů. Orbán je spokojeně využívá, zatímco hlásá přímý odpor vůči Bruselu. „Myslím, že jsem identifikoval skutečnou hrozbu pro lidstvo: jsou to neovládaní, nekontrolovaní muži,“ prohlašuje ve filmu jeden z německých politických představitelů a odkazuje k Orbánovi, Putinovi a Trumpovi.

 

Statečná navzdory okolnostem zůstává i opoziční politička Timea Szabó. Působí jako poslankyně a v maďarském parlamentu bojuje proti konzervativní vládě. Kariéru jí však komplikují lživé informace šířené médii o tom, že je agentkou CIA a její kampaň je údajně financována z peněz vydělaných prodejem drog. Tyto argumenty jsou založeny na tom, že působila jako výzkumnice pro Harvardovu univerzitu a pracovala také pro neziskovou organizaci v Afghánistánu. Později zjišťuje, že je dokonce nelegálně sledována agenty tajných služeb. I přes hrozby se ale nevzdává a nadále bojuje proti režimu.

 

Aktivistka Niko Antal pracovala jako zdravotní sestra. Kvůli škrtům ve zdravotnictví dostávala i přes dlouhou pracovní dobu, zmiňuje běžné 16hodinové směny, minimální mzdu. Tyto špatné pracovní podmínky ji nakonec dovedly k práci v domově pro seniory. Rozhořčení nad nespravedlivým systémem ji pravidelně přivádí na demonstrace, kde k davům pronáší povzbudivé proslovy. „Proč se bát, proč žít, když ne pro sen?“ zpívá s ostatními protestujícími píseň v závěru filmu.

 

Po projekci následuje debata s politologem a ekonomem Gálem Zsoltem a redaktorem Gáborem Czímerem. První z nich ze začátku zmiňuje, že má kořeny v Maďarsku a Slovensku a se smíchem dodává, že se občas během představování omlouvá za obě své vlády. Dále oba rozebírají to, že jsou maďarské instituce skrz naskrz prorostlé vlivem Orbána. Na dotaz ohledně budoucnosti Maďarska Gál Zsolt odpovídá, že naděje ještě existuje, ale návrat k demokratickým hodnotám bude složitý. Gábor Czímer debatu ironicky ukončuje větou: „Za rok bude v Budapešti veselo,“ s odkazem na následující parlamentní volby.

 

 

Snímek zaznamenává, jak rychlý může být pád demokracie i uvnitř Evropské unie. „Otevřelo mi to zase o trochu více oči, jak ze strany maďarského, tak evropského dění,“ hodnotí celkový dojem z filmu návštěvnice Jitka Grohová. Demokracie noir sleduje situaci v Maďarsku mezi lety 2010 a 2023. Tamní současné dění je však také bouřlivé. Před týdnem maďarští poslanci a poslankyně přijali zákon, který zakazuje pochody hrdosti LGBTQ+. U budovy parlamentu se poté konala velká demonstrace. Viktor Orbán a jeho vláda i nadále podkopávají demokratické hodnoty, ale maďarský lid se nevzdává. „Stůjme si za svým, ať přijde cokoliv. Udržme si zemi svobodnou,“ zní popěvek protestujících.