První jihomoravské společné bydlení pro autisty vznikne na Brněnsku

Brno – Společné bydlení pro dospělé autisty vznikne začátkem příštího roku v Mokré-Horákové na Brněnsku. Projekt s názvem Nový domov bude první celoroční pobytovou službou komunitního typu pro lidi s poruchou autistického spektra (PAS) na jižní Moravě. V domě za více než 26 milionů korun, který zrekonstruuje spolek Tady to mám rád, bude bydlet šest autistů, kteří se díky tomu osamostatní od svých rodin, ale zároveň zůstanou v péči odborníků.

„Hodně se mluví o tom, že pro autisty je skvělé zůstat doma. Je to sice pravda, musíme si ale zároveň uvědomit, že rodiče stárnou a přestávají zvládat péči o ně,“ uvedla pro ČTK manažerka projektu Nový domov Jana Hubová.

Ve zrekonstruovaném domě v Mokré-Horáková bude každý z ubytovaných lidí obývat vlastní pokoj. Sdílené místnosti jako jídelna, kuchyň a obývací pokoj zůstanou částečně oddělené, aby zachovávaly soukromí. K dispozici budou mít obyvatelé také dvě studovny, které mohou využívat například k nácviku zvládání péče o sebe či domácnost.

Hlavním kritériem při výběru lidí s PAS do společného bydlení je, aby spolu byli schopní vycházet. Projekt cílí na to, aby si autisté vlivem pobytu postupně osvojili sociální návyky a v mezích své poruchy žili běžným životem. Pomáhat jim budou minimálně tři asistenti na denní službě a jeden na službě noční.

Podle představitelky spolku Autistik Miroslavy Jelínkové je u lidí s PAS při takto klíčové životní změně, jako je stěhování do nového prostředí, důležité postupovat pomalu. „Doba přizpůsobování je u autistů delší než u běžné populace nebo jiných postižení. Pokud se ale v novém prostředí budou cítit bezpečně, tak si zvyknou,“ podotkla Jelínková.

Nákup domu a rekonstrukce bude stát více než 26 milionů korun. Na rekonstrukci získala nezisková organizace Tady to mám rád dotaci z ITI v hodnotě téměř 15 milionů korun. Projekt rovněž získal dotaci od Evropské unie. „Protože ale evropské dotace bývají propláceny až zpětně, potřebuje projekt prvotní finance na rekonstrukci a všechny stavební práce. Ty poskytne město v podobě vratné finanční výpomoci ve výši 780 tisíc korun,“ sdělila primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS). Brno už dřív na Nový domov přispělo vratnou částkou dva miliony korun.

Sociální služby pro autisty v Česku chybí

Společného bydlení v tomto domě bude moci využít šest autistů. V Česku jich je ale mnohem víc. Podle organizace Naděje pro autismus postihuje PAS až dvě a půl procenta populace. Nedostatkem sociálních služeb pro autisty se před třemi lety výzkumně zabývala tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová. Zjistila, že sociálních služby v jednotlivých krajích nejsou dostatečně zajištěny ani pro děti ani pro dospělé s autismem. Nedostupné jsou jak služby pobytové, tak i ambulantní a terénní, které poskytují podporu přímo v domácnostech.

„Rodiče popisují, jak obvolávají a objíždějí zařízení po celé zemi a hledají sociální službu, protože už nejsou schopni zvládat náročnou péči o blízkou osobu s autismem. Nikde se jim ale pomoci nedostane,“ popsala Šabatová. Z jejího výzkumu vyplynulo, že ze zhruba 150 tisíc Čechů, kteří mají PAS, stačí kapacita sociálních služeb pouze pro 790 z nich.

Podle spolku Naděje pro Děti úplňku jsou za nedostatek sociálních služeb pro autisty v Česku zodpovědné kraje. „Do této doby stát ani kraje nevěděly, kolik lidí s PAS u nás žije, jakou míru podpory potřebují a jakou budou pravděpodobně potřebovat v budoucnu. Bez znalosti počtů lidí a jejich potřeb se však kapacity plánovat nedají,“ zdůraznil spolek. Ten před rokem získal od Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení dosud nepublikované počty lidí s PAS posouzených pro účely příspěvku na péči v konkrétních regionech. Ani tyto statistiky však neodpovídají skutečným počtům. Populační odhady výskytu diagnózy jsou zhruba o řád vyšší. Důvodem je mimo jiné to, že databáze zachycuje pouze lidi, kteří prošli posudkovým řízením pro účely přiznání příspěvku na péči. Naopak ti, kteří o příspěvek nepožádali, se v databázi vůbec neobjevují.

Nezisková organizace Tady to mám rád autismus definuje jako celoživotní neurovývojovou poruchu, která narušuje zejména sociální a komunikační schopnosti člověka. Lidé s PAS obtížně vyhodnocují informace, které k nim přicházejí, nerozumí světu kolem sebe a mnohdy ani svým vlastním pocitům.