Zájem o Erasmus v pandemii neklesá

Brno - Studentů, kteří chtějí strávit semestr v zahraničí, neubývá ani v pandemii. V letošním akademickém roce mnoho uchazečů pobyty úplně zrušilo, v tom příštím o ně ale zájem přetrvává. Na Masarykově univerzitě se letos oproti loňsku počet podaných přihlášek na program Erasmus dokonce zvýšil.

„Veřejnost má často pocit, že s pandemií se studijní pobyty zastavily, ale to není pravda,“ uvedla Radka Vavroušková z Domu zahraniční spolupráce, pod který spadá i Erasmus. V naprosté většině případů školy přešly do online režimu, situace v zahraničí je podobná jako v České republice. Fyzicky mohou studenti docházet většinou jen na individuální konzultace s vyučujícími, výjimečně i na praktickou výuku.

Studenti mají nově možnost absolvovat Erasmus na zahraničních školách i z Česka. „Tuto možnost využívají uchazeči nejméně, většinou preferují vyjet do zahraničí. Po dlouhé době strávené doma to pro ně bývá ještě lákavější,“ popsala Vavroušková. Virtuální pobyt může být ale pro některé studenty výhodou. Sbírají zahraniční zkušenosti, zároveň mohou doma pracovat nebo být s rodinou.

Celkově v loňském roce klesl počet českých vysokoškoláků v zahraničí o 37 procent. Situace se ale pomalu zase zlepšuje a studenti doufají, že se prezenční výuka alespoň částečně brzy obnoví.

Na Masarykově univerzitě se na příští rok přihlásilo v prvním kole výběrového řízení dokonce více studentů než loni. Toto kolo bývá pravidelně v únoru, pandemie tedy na počet přihlášek tehdy vliv neměla. Letos ještě hodně studentů vyčkává, jak bude epidemiologická situace vypadat na podzim. Na základě toho se plánují rozhodovat, jestli si pobyt zruší.

Prodloužené studium kvůli pandemii

Loni velké množství studentů svůj plánovaný pobyt kvůli pandemii úplně zrušilo. Jen na Masarykově univerzitě to bylo 599 uchazečů, což je více než polovina z těch, kteří si podali přihlášku.

Pro srovnání, v předchozím akademickém roce si přihlášku podalo 1138 studentů, zrušit se ji rozhodlo 234 z nich. V loňském roce, který zasáhla pandemie, se tedy počet zrušených pobytů více než zdvojnásobil.

V některých případech pobyty zrušila přímo zahraniční univerzita, v jiných studenti nechtěli mít distanční výuku v cizí zemi. Tento problém řešila i studentka žurnalistiky Martina Lešková. Na jaře chtěla vyjet na pobyt do Valencie. Na poslední chvíli jí ale vedení školy napsalo, že místní epidemiologická situace je hodně špatná. Pobyt jí sice nezrušili, ale vláda doporučovala, aby nikdo do Španělska nejezdil.

„Všechno by bylo online. Řekla jsem si, že to nemá smysl,“ vysvětlila Lešková. Proto se rozhodla Erasmus odložit a přihlášku podat znovu na podzim. „Věděla jsem, že je pro mě Erasmus natolik důležitý, že mi stojí za to si kvůli němu i prodloužit studium,“ uvedla.

Masarykova univerzita i ze zahraničí

Naprostá většina vysokoškoláků, které zasáhla první vlna pandemie na Erasmu, svůj pobyt dokončila. Mezi nimi byl i student psychologie Kamil Brahmi. Na jaře 2020 vyjel na Erasmus do Londýna, v Británii zůstal až do konce plánovaného pobytu. Složitější situace ho neodradila ani od podání si další přihlášky v druhém semestru v nestandardním režimu. Na podzim proto vyjel na Island. „Cestovat v pandemii není nemožné, mnohdy jsou restrikce v zahraničí mírnější než v Česku," popsal.

Na Islandu zůstaly například otevřené kavárny a bary, jen musí zavírat v deset hodin večer. Zároveň tam funguje mnohem důslednější trasování. „Oproti Česku tady máme mnohem víc svobodu," myslí si Kamil Brahmi. Na Islandu se proto rozhodl zůstat i po skončení studijního pobytu. Teď tam pracuje a díky online režimu dál studuje brněnskou univerzitu.

Na Erasmus v nezvyklém režimu se rozhodla vyjet i studentka italštiny a japonštiny Lucia Kičková. Když si podávala přihlášku do Benátek, o pandemii ještě nikdo nevěděl. Ve chvíli, kdy se ale rozhodovala, jestli na studijní pobyt odcestuje, situace v zahraničí byla mnohem lepší než v Česku. „V Itálii mají prezenční výuku, otevřené obchody, bary a tak dále. Žít zase normální život mě lákalo,“ popsala.

I ona může díky online výuce „docházet“ na hodiny na Masarykově univerzitě i v Itálii. „To je velká výhoda,“ myslí si.

Brno láká zahraniční studenty pořád

Zájem o Erasmus neopadá ani ze strany zahraničních studentů, kteří chtějí strávit příští semestr na Masarykově univerzitě. Aktuální počet zájemců ze zahraničí je 307. Toto číslo se ale ještě bude zvyšovat, protože přihlášky jsou stále otevřené. Studenti se o místo na univerzitě mohou ucházet ještě ve druhém kole výběrového řízení, které bude na podzim.

V České republice se tento semestr rozhodla strávit i studentka Kristina Babets z ruského Jekatěrinburgu. „Měla jsem obavy, jaké to v pandemii bude, brzy mě ale přešly,“ vypráví. Do Brna se z její školy hlásilo asi dvacet studentů, volná místa byla ale jen dvě. Hodně lidí se kvůli nejisté situaci rozhodlo na Erasmus nejet. „Díky pandemii jsem se do Brna dostala,“ uvedla Babets.

I když je kvůli restrikcím všechno trochu složitější, rozhodnutí jet do Brna v pandemii určitě nelituje. „I doma platí omezení, takže nezáleží na tom, kde jsem. Je to vlastně i vzrušující, protože tady nejsou žádní turisti. Když chodím po městě a fotím památky, lidé se na mě dívají zvláštně, protože si myslí, že tady žádní cizinci nejsou,“ popsala.

Nejvíce zahraničním studentům chybí možnost setkávání se se spolužáky a poznávání nových lidí. To je totiž pro mnoho lidí hlavním důvodem, proč na studijní pobyt vyjíždí. Dalšími nejčastěji uváděnými problémy jsou uzavřené hranice a omezená možnost si v zahraničí najít brigádu.