Průměrná mzda reálně klesla o osm desetin procenta

Domácí

Průměrná mzda reálně klesla o osm desetin procenta
Graf z výsledků Českého statistického úřadu Foto: Český statistický úřad

České republika - Podle nedávných statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo k výraznému nárůstu průměrné hrubé mzdy, avšak vlivem rostoucí inflace se reálná kupní síla mzdy snížila, a to o 0,8 procent.

Průměrná hrubá mzda v Česku za třetí čtvrtletí letošního roku vzrostla o 7,1 procenta na 42 658 korun, jak informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ovšem kvůli osmi procentům inflace došlo k reálnému poklesu mzdy o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tak mohou za současnou průměrnou mzdu už osm čtvrtletí po sobě koupit nižší počet zboží a služeb než před rokem. Proti předchozímu kvartálu průměrná mzda ve 3. čtvrtletí 2023 po očištění od sezónních vlivů vzrostla o 1,5 procenta. Statistiky také potvrdily, že na průměrnou mzdu nedosahuje dvě třetiny zaměstnanců.

Dochází ke zmírnění poklesu reálných mezd, který v prvním čtvrtletí letošního roku činil 6,6 procenta a ve druhém 2,8 procenta. Vysvětlujícím faktorem pro reálný mzdový růst je zejména inflace. Spotřebitelské ceny dosáhly v letošním třetím čtvrtletí meziročního růstu o osm procent, což je sice vysoká hodnota, ale nejnižší od prvního čtvrtletí 2022, zdůraznili statistici.

Střední hodnota mezd, známá jako medián, vzrostla o 7,1 procenta na 37.492 korun ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Přičemž osmdesát procent zaměstnanců vykazovalo mzdu mezi 19.835 a 66.998 korunami. U mužů dosáhl medián 40.153 korun, zatímco u žen byl 34.705 korun.

Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku došlo ke zvýšení průměrné hrubé mzdy o 2810 korun. Český statistický úřad (ČSÚ) zdůrazňuje, že tento růst je patrný pouze v pěti odvětvích. Zaměstnanci v energetice zaznamenali největší nárůst, kde nominální vzestup o 13,7 procenta představoval reálný přírůstek o 5,3 procenta. Růst kupní síly mezd byl také zaznamenán u pracovníků v informačních a komunikačních činnostech. Eva Rychterová, programátorka ve společnosti Quadient, potvrdila tento trend. "V porovnání se začátkem tohoto roku došlo až k desetiprocentnímu navýšení mé hrubé mzdy." Pozitivní tendence jsou také patrné v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, v činnostech v oblasti nemovitostí a ve zpracovatelském průmyslu. "Jako u ostatních nezmíněných sektorů, tak i ve zdravotnictví nedošlo k růstu, který by byl pod osmiprocentní hranicí inflace," potvrdila statistické údaje manažerka Hradeckého očního sanatoria Eva Kašparová.

V třetím čtvrtletí letošního roku si zaměstnanci v oblasti informačních a komunikačních činností vydělali nejvyšší průměrnou mzdu, která se téměř dotkla hranice 77 300 korun. S výrazným odstupem na druhém místě se umístilo peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnými příjmy kolem 67 200 korun, následováno výrobou a distribucí elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s průměrnou mzdou 61 600 korun. Naopak nejnižší průměrná mzda zůstala v sektoru ubytování, stravování a pohostinství, kde dosáhla přibližně 26 200 korun.

Další články o aktuality