Básně politických vězňů i romská hudba. Na Cejlu stojí nový poesiomat

Brno - Nový přístroj, který funguje jako jukebox na poezii, byl v úterý odhalen na Bratislavské ulici v Brně. Podle autora takzvaného poesiomatu Ondřeje Kobzy může skrze novou inscenaci promlouvat historie jak poblíž stojící Káznice, tak i celého Cejlu.

Poesiomat stojí na malém prostranství uprostřed čtvrti nazývané brněnský Bronx a jeho obsah má ukazovat propojenost s tímto prostředím. Výběr básní, povídek, písní a historických svědectví odráží nejen historii Káznice, která dříve sloužila jako vězení pro politicky nepohodlné, ale také současné okolí, které je známé pro svou silnou romskou komunitu.

Ondřej Kobza se zabývá kreativním využitím veřejného prostoru dlouhodobě. „Jsme rádi, když se nám povede sehnat skutečně autentické místo kde naše projekty dělat. Líbí se nám ten pravý, trochu špinavý veřejný prostor s příběhem,” vysvětlil Kobza výběr lokality. Podle jeho popisu bývaly dříve poesiomaty připojeny k veřejné elektrické síti. Dnes mohou stát kdekoliv a člověk si vyrobí energii potřebnou k přehrání básně sám točením kliky. Kolemjdoucí si tak na ulici můžou poslechnout například básně Jana Zahradníčka nebo Zdeňka Rotrekla, kteří byli v Káznici vězněni a část své tvorby tam napsali.

V novém poesiomatu jsou nahrané i romské povídky jak v romštině, tak v češtině. Dále také současná romská hudební tvorba a slam poetry. Na přípravě obsahu se podílel i Institut paměti národa, který poskytl audio záznamy výpovědí Romů perzekuovaných v padesátých letech komunistickým režimem. Na projektu spolupracovalo také Muzeum romské kultury v Brně. „Shodou okolností jsme nedávno nahrávali audio povídky romských autorů. Když nás tedy Ondřej Kobza požádal, abychom mu pomohli vybrat repertoár do poesiomatu, rádi jsme všechny materiály poskytli,” uvedla Petra Lazárková, pracovnice muzea.

Slavnostního odhalení přístroje na poezii se účastnila i Markéta Vaňková, primátorka města Brna. K projektu dodala: „Bývalá káznice na Cejlu v sobě spojuje hodně emocí, zážitků a událostí. Ty sahají do dob Marie Terezie, protektorátu nebo komunistického režimu. Vznik poesiomatu na takovém místě jednoznačně podporujeme.“

Veřejný prostor v okolí Bratislavské ulice využívá také Vojtěch Marek, který nedaleko bydlí. „Je super, že hned vedle poesiomatu je Muzeum romské kultury, takže se to hezky propojuje s jeho obsahem. Na druhou stranu by nebylo od věci pořídit nějakou informační tabulku s vysvětlením, o co se jedná. Pro obyčejného člověka to totiž vypadá jen jako trubka," sdílel svůj názor na nový přístroj na ulici Marek.

Tento poesiomat je v Brně již druhý. První je od roku 2018 v Otevřené zahradě na Údolní ulici, kde jsou ke slyšení nejvýznamnější brněnští autoři, mezi nimi například Jan Skácel nebo Ivan Blatný.