Komentář: My máme taky hlas. Feriho oběti promluvily

Názory

Komentář: My máme taky hlas. Feriho oběti promluvily
Dominik Feri čelí nařčení ze sexuálního obtěžování. Foto: Show Jana Krause (Commons wikimedia)

Předevčírem vyšel na Deníku N a A2larmu článek s titulkem „Chování Dominika Feriho je veřejné tajemství. Ženy popsaly traumatizující zkušenosti s mladým politikem“. Některé z žen v něm mimo jiné popisují, jak je poslanec násilím nutil k sexu. A spustila se lavina.

Označení veřejné tajemství je více než příhodné. Zeptejte se kohokoliv, kdo žije nebo studuje v Praze a je mu mezi osmnácti a třiceti. Velmi pravděpodobně o nějakém případu Feriho nevybíravého chování slyšel nebo se obtěžování přímo dotklo jedné z jeho známých. Já sama jsem se o něm poprvé doslechla před necelými dvěma lety.

Zaráží mě na tom celém jedna věc. Kamarádek, které by se mi s tak citlivou věcí svěřily, mám maximálně pět. V širším okolí nebo z druhé ruky možná deset. Něco podobného, co je popsaného v článku, se ale stalo dvěma z nich. Vařila se ve mně proto krev. Často jsem přemýšlela, kolik při těchto počtech musí žen napadených poslancem být?

O Feriho chování se dlouho vědělo i mezi novináři, informací disponovalo více redakcí, jak napsal v třeba komentáři pro Info.cz Michal Půr. Až Apoleně Rychlíkové z A2larmu a Jakubovi Zelenkovi z Deníku N se však podařilo společnými silami prozradit tajemství i jiným skupinám veřejnosti, než těm, které mají známé na pražské právnické fakultě.

„Vymyšlené, zkonstruované, lezly mu do postele samy a proč s tím jdou ven až teď?” zní z internetových diskuzí. Jak ale píše na svém Twitteru například novinář Pavel Kasík, promluvit o natolik traumatizujícím zážitku opravdu není jen tak. Většina znásilněných podle něj nejde ani na policii, chtějí často vzpomínky spíše potlačit a bojí se, že jim policie nebude věřit a že by oznámením ublížily sobě. Když promluví více obětí, teprve potom se mnoho z nich odhodlá o případu mluvit.

<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="cs" dir="ltr">4) &quot;A proč s tím jde ven až teď?&quot; - pokud se objeví více stížností, obvykle to dá odvahu dalším obětem. Viz naprosto neuvěřitelný (ale pravdivý a popsaný) případ z USA, kdy jedna svědkyně odstartovala lavinu svědectví (<a href="https://t.co/tiKwhgy65o">https://t.co/tiKwhgy65o</a>).</p>&mdash; Pavel Kasík (@kasikp) <a href="https://twitter.com/kasikp/status/1397218406458343430?ref_src=twsrc%5Etfw">May 25, 2021</a></blockquote> <script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>

Nevidím důvod, proč výpovědím nevěřit. Nejen kvůli zkušenostem kamarádek. Redaktoři identitu ověřili, stejně tak i okolí žen, které se navzájem neznají a Feriho chování popsali nezávisle jako přes kopírák.

Jde o pečlivou a příkladnou investigativu. Podle komentujících nejsou důkazy, ale co by si tak představovali? Oběť nemůže v daný moment vytáhnout foťák se světly a daný trestný čin nafotit.

Pro takzvaný victim blaming, tedy obviňování oběti, nemusíme chodit daleko. Oběť by podle takových lidí měla dodržet jasně daný postup - bránit se silou, jít hned k lékaři, na policii a případ všude nahlásit. Jenže znásilnění není jako krádež peněženky. Provází ho trauma, šok, vyšetřovací praktiky v Česku také často provádí někdo, kteří obětem nevěří.

Dotazy na oblečení, počet vypitých skleniček nebo proč kdo šel tam nebo onam. Nic z toho ale nikoho neopravňuje mít s druhým sex bez souhlasu. A když už k tomu dojde, oběť by se měla hlasitě bránit. Takový komentář jsem četla v případě Feriho také:„Proč teda nebušila na dveře hlasitěji, když ji zamkl? Nekřičela?" Většina lidí v takovém případě ztuhne, až 70% je v částečné paralýze. To takovou reakci znemožňuje, přitom jde o běžnou reakci našeho těla danou evolucí pro přežití. Ohlásit čin na policii není povinnost, jen jedna z možností, která ale vůbec není jednoduchá. Obětem se dokonce věnuje celý jeden obor kriminologie - viktimologie. S jejími poznatky se ale v praxi setkáváme pořád ještě ne tak často, jak by si oběti zasloužily.

Právě victim blamingu se mimo jiné dopustili i mnozí Feriho straničtí kolegové z TOP 09, v níž Feri i dnes stále setrvává jako člen (výjimkou je europoslanec Jiří Pospíšil s jeho postoji v rozhovoru pro Respekt). Čestný předseda Karel Schwarzenberg ke kauze pro server iDnes řekl: „Nikdy jsem nic takového neslyšel. A co je prosím nevhodné chování? A co je sexuální obtěžování? Že se pětadvacetiletý kluk snaží holku dostat do postele a opačně, bylo vždy považováno za normální. Tak prosím nebuďme pokrytci.” Podobným stylem se vyjádřil i senátor Czernin.

Od předsedkyně strany, Markéty Pekarové Adamové, která se mimo jiné svěřila se svými zkušenostmi se sexuálním obtěžováním před několika měsíci právě Deníku N, zase zazněl apel na presumpci neviny. Člověk by od lídryně, která jindy zastává feministické postoje, čekal alespoň větu, kde vyjádří soucit a obdiv obětem. Ale kde nic, tu nic. Dominik je kamarád, napsala ještě. V debatě se přitom zapomíná na jinou, neméně důležitou právní normu – zákon o oběti.

„Každou osobu, která se cítí být obětí spáchaného trestného činu, je třeba považovat za oběť, nevyjde-li najevo opak nebo nejde-li zcela zjevně o zneužití postavení oběti podle tohoto zákona. Existují-li pochybnosti o tom, zda je oběť zvlášť zranitelnou, je třeba ji za zvlášť zranitelnou považovat. Na postavení oběti nemá vliv, pokud nebyl pachatel zjištěn nebo odsouzen,” stojí v něm.

<iframe src="https://www.facebook.com/plugins/post.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fmarketa.pekarova.adamova.top09%2Fposts%2F4074678119282404&show_text=true&width=500" width="500" height="535" style="border:none;overflow:hidden" scrolling="no" frameborder="0" allowfullscreen="true" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; picture-in-picture; web-share"></iframe>

Třeba pro oběti z univerzitního prostředí, kde mělo docházet k mnohým případům, nemusela být situace vůbec jednoduchá - anonymní prvačka versus Feri, který měl pozici miláčka fakulty, politickou moc a statisíce fanoušků na sociálních sítích.

Není to v současné debatě nejdůležitější aspekt, ale taková mediální moc a dosah jsou nebezpečné samy o sobě. Pod přezdívkou Choco_afro přidával informace o aktuálním dění, nejčastěji nová pandemická nařízení. „Zprávy beru jenom z Feriho instagramu,” slyšela jsem už mockrát. Od středoškoláků, ale i vysokoškolských studentů žurnalistiky nebo politologie. Čísla tomu odpovídají, s milionem sledujících jeho příspěvky vidí přibližně každý desátý Čech nebo Češka. Pro získávání kvalitních informací o současném dění ale není nutné sledovat účet, který je primárně politické PR. Na instagramu se srovnatelným obsahem funguje většina tuzemských zpravodajských redakcí, včetně těch veřejnoprávních.

Mnozí označují aféru jako české Me Too. Jisté je, že do českého prostoru kauza vnesla debatu o sexuálním obtěžování a zneužívání. Je jen na nás, abychom se posunuli, začali o těchto problémech mluvit a vytvořili pro oběti, kterou je podle statistik každá desátá Češka, bezpečné prostředí. Ročně v tuzemsku dojde asi k sedmi tisícům znásilnění. Nahlášený je zlomek z nich. Přála bych si, aby moje vnučky a dcery podobné situace zažívat nemusely. Bude to ale stát sice ještě mnoho Dominiků Feriů,, obětí, debat a komentářů.

 

Další články o Česko